Šest měsíců bez Tebe
Za pár dní to bude šest měsíců, co jsem přivedla na svět svoji holčičku bez života. O tom je můj první deníček.
Teď po půl roce je mi pořád moc smutno. Nikdy si snad nepřestanu říkat, proč musela naše děťátko umřít.
Snad je jí tam, kde je její dušička, dobře.
Můj život se od té doby změnil jen v tom, že se opět snažíme o miminko. Nevzdáváme se a věříme, že i my se jednou musíme dočkat ještě jednoho zdravýho a živýho miminka. Bohužel se nám to zatím nedaří, protože moje tělo od porodu stále protestuje. Ale nikam nechvátáme, máme času ještě spoustu, takže se to snažím nehrotit.
Občas mě nápadně i myšlenka, jestli vůbec budu moct mít ještě mimco, jestli ho dokážu donosit a porodit živé. Už jsem se přes to nejhorší přenesla, čas opravdu všechno pomaličku a postupně léčí, ale ta prázdnota zůstává.
Rozhodla jsem se, že se vrátím do práce, kde přijdu i na jiný myšlenky. Přijdu si, jako by mě osud hrozně blbě zkoušel. Miminko nám umřelo sedm týdnů před termínem porodu a okolo mě jsou pomalu všichni těhotný. Moc jim to přeju, ale i jim tiše závidím, protože si vždycky vzpomenu, že teď tady se mnou měla být moje holčička.
Občas mi přijde, že mi nikdo kolem mě nerozumí, že to většina lidí bere, jako že když mimčo umřelo ještě v bříšku, že se přece nic neděje. Já vím, že je mnohem horší, když zemře děťátko až po nějakém čase, ale to mě na té bolesti ze ztráty neubere. Pro mě už to bylo taky moje dítě, který jsem milovala od pozitivního testu a každým kopancem jsem se těšila čím dál víc. Prošla jsem si celou přípravou, až miminko přijde na svět.
Bohužel nám nebylo přáno. Život jde dál a snad nám jednou nás andílek pošle ještě jedno štěstíčko. Moc bych si přála, aby se všem holkám, co si přejí miminko, to brzy povedlo a měly svoje štěstíčka v náručí.
Přečtěte si také
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 829
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 1785
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 913
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 441
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 675
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
Tchyně mi odmítla pohlídat děti. O hodinu později jsem ji potkala na rande
- Anonymní
- 08.07.26
- 8595
Když se nám po dceři narodila dvojčata, náš život se během pár dnů obrátil vzhůru nohama. Manžel byl od rána do večera v práci, já doma se třemi malými dětmi a byla jsem ráda, když jsem si stihla v...
Dcera šla „jen“ ke kosmetičce. Když otevřela dveře, nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 08.07.26
- 4989
Když Aneta oslavila osmnáctiny, samozřejmě dostala nějaké peníze od celé rodiny. Říkala, že je utratí, jak nejlépe to půjde. Čekala jsem, že si koupí nějakou parádu, nový telefon nebo si něco...
Přihlásila jsem dceru na 5 příměstských táborů. Po prvním dni chtěla zůstat doma
- Anonymní
- 08.07.26
- 5617
Prázdniny jsou dlouhé a naše dovolená s manželem není nekonečná. Když jsem letos přemýšlela, co s dcerou, příměstské tábory mi přišly jako skvělé řešení. Aničce je pět let, vloni byla na jednom a...
Manžel mě podvedl s ženskou, která ho vyždímala jak citrón. Teď mě chce zpátky
- Anonymní
- 08.07.26
- 3034
Pepovi jsem už odpustila několik nevěr. Ale naposledy už pohár přetekl. Našel si mladou a krásnou a oznámil mi, že si nemůže pomoct. Prý se zamiloval a chce konečně žít naplno. Po tolika letech už...
Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou
- xxnejtxx
- 08.07.26
- 960
Už je to čtrnáct let. Čtrnáct let, co se moje tělo rozhodlo mlčet. Bylo mi patnáct, když se menstruace začala ztrácet – občas vynechala měsíc, pak dva, pak se odmlčela úplně.