Šikana - 1. díl

Šikanování je nebezpečný sociálně patologický jev, při němž je zejména omezována osobní svoboda, svoboda rozhodování, je ponižována lidská důstojnost a čest, mnohdy je obětem ubližováno na zdraví či na majetku. Jedná se o složitý a komplexní problém, který není možno právně pojmout jako jeden celek, neboť svými znaky a důsledky zasahuje do různých právních odvětví.

Právní definici šikany v našem právním řádu nenajdeme, nicméně na potřebu komplexního řešení šikany reagovalo Ministerstvo školství, které vymezilo problematiku šikany v**Metodickém pokynu MŠMT 28 275/200-22****.Pokyn dává školám a jejím pracovníkům návod, jak šikaně předcházet a jak ji řešit. Pokrývá pouze školní oblast, neřeší a ani nemůže řešit všechny právní následky šikanování. Ostatní nástroje je nutno hledat v právních předpisech trestního, občanské či správního práva.

Odhalit šikanu je velmi složitý a zdlouhavý proces. O většině šikanování se neví, přestože lehčí forma šikanování postihuje velkou část školní populace. Příčinou tak složitého odhalování šikany jsou její maskovací schopnosti, neznalost pedagogických pracovníků, jak šikanu rozeznat, jak ji léčit a jak ji předcházet, neví, jak při odhalení postupovat, někdy dokonce postupují tak, že vystavují oběť další a tvrdší agresi. Problémem bývá i neochota ředitelů škol šikanu řešit nebo si ji vůbec připustit. Odhalením šikany ve škole bývají zaskočeni, považují to za osobní selhání, snaží se problém zlehčit, aby celá situace vypadala ne jakošikana, ale jako „klukovské škádlení".

=

Šikana je chování při němž jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci.

Typy a formy agrese a manipulace jsou velmi rozsáhlé, agresoři bývají ve způsobech ubližování velmi vynalézavý. Nejčastěji používají následující formy:

=

+ fyzická agrese a použití zbraně je škrcena, dušena, bodána, pořezána, kopána, hromadně bita

+  slovní agrese a zastrašování zbraněmi zabitím, mučením, násilím, zastrašována skutečnými zbraněmi nebi maketami, výsměch, vtipy na úkor oběti

+ krádeže a ničení věcí peněz, přivlastnění si svačiny, ničení školních potřeb, oblečení

+ manipulativní příkazy: oběť musí nosit ponižující ceduli, říkat ponižující věty, dělat ponižující věci

+ zraňování oklikou je izolována ve skupině, je pomlouvána

==

Při šikaně vzniká vzájemná vazba mezi agresorem a obětí. Tento nesymetrický vztah vzniká na základě lidské potřeby zakrýt vlastní strach a využít strachu druhého.

Ve většině skupin dochází k rozdělení žáků na „slabé" a „silné". Ti silní ukáží svoje přednosti, aby zakryli svoje slabosti, reagují silně a svůj strach skryjí tak, že ho vyvolají v těch druhých ti slabí naopak jsou strachem ohromeni tak, že ukáží všechny svoje slabosti, které chtěli zakrýt.

Je nutné mít na paměti :

***to, že je někdo slabí, není žádná vina, nikdo nemá jej právo fyzicky nebo psychicky týrat****.*

Mezi oběmi skupinami vzniká velmi silná vazba, Obě skupiny se vzájemně potřebují. U brutálních forem šikany dokonce vzniká identifikace oběti s agresorem, oběť považuje agresora za kamaráda, obdivuje ho, na slovo ho poslouchá.Okolí je pak velmi překvapeno, když se šikana provalí, že tyto dva nejlepší kamarádi jsou vlastně oběť a agresor.

Tuto skutečnost je nutné mít v patrnosti, při vyšetřování šikany. Oběť bývá na agresorovi závislá, chová se sebezničujícím způsobem.

Do života skupiny, kde se praktikuje šikana je velmi těžké proniknout. Čím vyšší je stádium šikany, tím hůře se šikana odhaluje:

=

=

1.**oběť

oběť neumí objektivně hovořit o svém týrání, hovořit o tom pro ni znamená vše prožívat znovu, oběť je zastrašována, má zakázáno pod hrozbou další agrese o všem mluvit,problémem je možná vazba oběti na agresora, kdy může dojít až k identifikace se oběti s agresorem

** =

2.**agresoři

agresoři lžou, obracejí pravdu naruby, sami se staví do role oběti, používají slova „já jsem se jen bránil", „on vše vyprovokoval", mají své lidi, kteří potvrzují jejich výpovědi, dotlačí oběť aby odmítla vypovídat, vypovídala křivě, nebo výpověď odvolala

** =

3.**ostatní členové skupiny

ostatní členové skupiny nechtějí vypovídat - buď mají strach, nebo mají pocit, že by „bronzovali", čím je šikana ve vyšším stádiu, tím více skupina přijala šikanu za běžnou a ztotožnila se s ní, nevidí v ní nic špatného „on mu nic tak strašného nedělal"

=

4.**rodiče agresorů bráni

rodiče agresorů se ztotožňují s pohledem svého dítěte, celou věc bagatelizují, vše považují za legrácky mezi dětmi, někdy musí škola učinit opatření bez zapojení rodičů

=

5.**rodiče obětí

strach o dítě vede k tomu, že rodiče oběti často chtějí jen tichý odchod dítěte ze skupiny, nejlépe na jinou školu, bojí, že pokud se šikana provalí a agresoři budou potrestáni, tak se oběti nebo celé rodině pomstí, nemají důvěru v schopnost vedení školy celou záležitost dotáhnou do konce, nemají důvěru v náš právní systém, jediné co chtějí je ochránit své dítě, je dobré vždy respektovat strach rodičů a jejich přání, často je vhodné jechat dítě v klidu odejít na jinou školu a teprve pak za pomoci odborníka šikanu vyšetřit aprovést léčbu skupiny

** =

6.**pedagogové

agresor je často velmi sympatický jedinec, se silnými organizačními schopnostmi, který učiteli usilovně pomáhá, udržuje pořádek ve třídě. Učitel často nemůže věřit tomu, že jeho oblíbenec by mohl někomu ubližovat, snaží se jej bránit, a nevědomky tak zpomaluje vyšetřování

** -

Obětí šikany a hlavními aktéry podivné hry na defenestraci se stali dva deváťáci z vesnické Základní školy v Píšti na Opavsku. Spolužáci je vyhodili z okna v přízemí a přitom si vše nahrávali jako videosekvenci na mobilní telefony.

*27.9. 2006 *

OPAVA -Podle dosavadního vyšetřování asi sedm deváťáků chytilo ve čtvrtek dva spolužáky a nesli je k oknu ve třídě v přízemí. Ostatní jen mlčky přihlíželi nebo si hru na defenestraci, jak si ji sami nazvali, začali jako adrenalinovou reality show natáčet na mobilní telefony.

Oběti se nejprve smály, ale na parapetní římse se začaly aktivně bránit, kopat kolem sebe a volat o pomoc. Nepomohlo jim to. Takto situaci shodně popsali deváťáci z Píště učitelům i policistům.

Štěstím pro oba žáky bylo, že padali „jen“ z výšky 82 centimetrů, i když hlavou napřed. Naštěstí se incident obešel bez zranění. Na druhou stranu, nestalo se tak jen jednou, ale tyto „radovánky“ měly prý od začátku školního roku několik opakování. „Jeden z chlapců je veselý, takový maskot třídy. Druhý je méně výrazný, tichý, který se drží spíše v pozadí,“ popsal osobnosti obětí jejich třídní učitel Pavel Rýgl. Ve třídě má 20 chlapců a 10 dívek.

„Děti ve třídě jsou trošku menší a nejsou to ani moc dobří studenti. Komu chybí duch a tělesnost, snaží se pro:,–(it a získat moc nad ostatními jiným způsobem. Ve třídě jsou vyloženě agresívní asi jen tři žáci, kteří ale umí strhnout ostatní,“ tvrdí Rýgl.

Na šikanu prý přišli pedagogové jen náhodou. „Školu přes den zamykáme. Zjistili jsme to tak, že jeden z žáků byl najednou venku a snažil se dostat do třídy,“ tvrdí ředitelka školy Dagmar Češlová, která případ také ohlásila policii. Pedagogy nejvíce pobouřilo, že si děti útok natáčely.

Ředitelka chtěla do třídy volat policisty už před prázdninami kvůli bitce v tělocvičně. Neudělala to ale. Nyní vysvětluje, že si to nepřáli rodiče. Tehdejší oběť se ale v letošní hře na defenestraci prý připojila k agresorům.

Ředitelka rodiče informovala poznámkou do žákovských knížek. Ti se okamžitě začali ozývat a násilí svých dětí omlouvat. „Obvolávali mě s tím, že jejich dítě se jen dotklo, jen se dívalo, anebo tam jen stálo. Nikdo vlastně nic nedělal,“ zlobí se ředitelka.

zdroj: http://www.novinky.cz/…3_35jge.html