Vzpomínka na andělíčka
- Prázdná náruč
- anlea
- 19.12.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všichni, Chtěla bych Vás moc a moc požádat o vzpomínku na našeho syna. 21. Tomu bude přesně rok co nás opustil a nyní je v nebíčku spolu s dalšími anděly a věřím že se tam má moc dobře. Chtěla bych Vás požádat o zapálení aspoň malého světýlka, aby ten náš andílek viděl co lidí na něj myslí a aspoň tak mu popřát k jeho narozeninám nenarozeninám.
Byl to moc dlouhý a smutný rok bez našeho miminka v náručí ale dokázalo nám to zlepšit manželský vztah, držíme víc při sobě a víc si vážíme i maličkostí nad kterými jsme před smrtí našeho syna jen mávly rukou a braly jsme to úplně automaticky.
Věřím že to na světě chodí tak, že máme svůj osud již napsaný a nemohly jsme to nijak ovlivnit, prostě to tak mělo být. I teť když Vám píši, taktu bulím jako skoro každý večer, pořád myslím na to jaké by to bylo kdyby byl maličký s námi, jak bysme mu právě kupovaly dort s jednou svíčkou, chystaly mu dárky pod stromeček, těšily se z každého jeho úsměvu, třeba by už měl za sebou své první krůčky…
Musíme být hodně silný a statečný už kvůly miminku které mám u sebe v bříšku. JIž brzy se snad dočkáme a budeme ho mít u sebe, ale čím víc se blíží datum porodu, tím mám větší strach aby se to všechno neopakovalo a aby nás i tohle miminko neopustilo.
Chtěla bych poděkovat všemz emimina kteří nás podporují a vždycky mě dokážou zvednout z toho dna. Nevím jak bych ten rok bez Vás holky zvládla, vždycky potěšíte a dokážete člověka zahřát u srdíčka.
Takže holky: DĚKUJU!!!
Vaše Anlea
Přečtěte si také
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 2238
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 1038
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 1389
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 938
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 375
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 2105
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 1981
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 1172
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 8378
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 4924
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.