Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Prcek taky kousal a štípal…ještě někdy to udělá…
Kousání - omezili jsme hry typu „já tě s ním“ nebo takové to rádoby kousání do něj a jeho to pak lechtá…nedokázal odhadnout tu míru zkousnutí…
pokud kousne, tak udělám tyty…ale klidně i plácnu, dokonce jsem ho i párkrát trochu plekskla přes pusu, ale opravdu jemně…prostě se tohle nedělá, kouše se jenom jídlo a basta !!!
Štípání - vracím. Taky ho štípnu a řeknu mu, že mě to taky bolí…a už to nedělá…
opravdu, jen když se zapomene…
Co se týče breku a křičení - nejlepší je nevšímat si…když se vzteká, tak jsem ho odnesla do chodby nabo do kouta a řekla, až se vyvzteká, ať přijde, že s ním budu kamarádit…měl tendence se vracet, ale vracela jsem ho zpátky,dokud se neuklidnil…dneska na něj platí, že mu řeknu ,že půjde na chodbu nebo do kouta a zklidní se…jednou se dokonce stalo, že se začal vztekat a sám šel na chodbu ![]()
když se začně vzteka na ulici, řeknu mu, že půjde do kouta nebo mu říkám, kldině se vztekej, mě je to jedno…prostě fakt si nevšímat…
sestra používala na vztekání ledovou sprchu…byla jsem připravena tohle také použít, ale zatím nebylo potřeba…
prostě je potřeba vědět, zda se rozčiluje a vzteká oprávněně nebo ne…pokud ne, tak být nekompromisní… ![]()
sestra taky kdysi kousala, tak jí babička jednou kousla zpět. od té doby nekousala, byla prej v šoku že to bolí, tak jí vysvětlila že jí to taky bolelo
Mala mi najprv brala prsty a kusala do nich, babicka jej raz tak otocila rucicku az slecna kusla sama seba. Potom som to parkrat zopakovala, decko sa nastvalo, urazilo … a prestalo.
Potom ma uhryzla do stehna zo zlosti. Pol hodiny som sa s nou nerozpravala (asi nespravny pristup, ale ja som mala nakoniec modrinu vyse tyzdna) a viac to neurobila, az kym som sa jej nesnazila nieco vybrat z pusy. Skoro mi prekusla prst napoly, a ja tava sprosta som sa zasmiala. Na druhy den slecna ukusila tatu do brucha. Jej milovany tato jej dal na zadok, vykrical sa na nu a ani ju neprisiel ulozit do postielky. Ked sa za nim pytala, tak som jej povedala ze urobila tatovi bebi. Slecna zaspavala hodne nestastna, mala plac na krajicku, ale odvtedy sa nam uz dalsia takato „nehoda“ nestala. Ale je pravda, ze je to zatial len nieco vyse mesiaca
ale tak verim ze si zapamatala, on je tato ten oblubenejsi, hodnejsi, rodic ![]()
@sibi píše:
sestra taky kdysi kousala, tak jí babička jednou kousla zpět. od té doby nekousala, byla prej v šoku že to bolí, tak jí vysvětlila že jí to taky bolelo
Přesně tak jsem to udělala se svým synem a byl klid,poznal že to bolí a dal pokoj ![]()
nase dite to taky zkouselo (ono temer kazdy asi zkousi
)..vracim to (at se jedna o stipani kousani nebo slapani po nohach a placani) aby videla jak to boli..a uz to vickrat nezkusila..
když to nezabralo, je asi pravda, že jsem tolik neštípla nebo nekousla. Zkusím přitvrdit v normě
. Já jsem i kamarádce říkala, že at kdyžtak nechá svoji dceru, aby jí to vrátila. Jenže ona to prý nedělá.Takže ponaučení se nekonalo. Je pravda že malá bude asi pěkný raubíř a ještě si s ní užiju. Když to začínala dělat, to jen naznačovala jakoby štípnutí a zatínala u too zuby jakoby to dělala ze všech sil, tak tchýně mě napomínala, že jí nemám za to plácat a kárat, že ona to dělala taky z radosti.
u starší dcery jsem řešila kousání skoro 3/4 roku. stejně jako u zakladatelky kousala z radosti i vzteku. prostě neuměla zpracovat svoje emoce a ventilovala to tímto způsobem. vyzkoušela jsem všechno možné - plácala na zadek, hubovala, kousala na oplátku. nakonec pomohlo, že jsem přísně vysvětlovala, že to druhé dítě bolí a donutila jsem dceru jít se omluvit. asi také pomohlo, že povyrostla a rozmluvila se, takže svoje emoce už ventilovala verbálně.
mladší syn taky zkoušel kousat. nejdříve z legrace. ale poučena od starší jsem mu velmi přísně vyhubovala hned ze začátku a nechal toho.
jinak vztekací mám obě děti - nosím je do kouta (nebo posílám do druhé místnosti - dle věku). při válecích scénách na veřejnosti dítě obcházím a v klidu čekám až to přejde. u straší jsem měla občas problém se tomu záchvatu nesmát a ona se pak vztekla ještě víc
![]()
u nás taky zabralo vracet (jak kousání tak štípání) + „naštvané“ domlouvání že aspoň vidíš jak to bolí a proč to děláš když ti nikdo nic neudělal atd. a občas když to bylo fakt hodně ze vzteku tak dostal na zadek… prostě aby si to setsakra pamatoval.co se týče vztekání- nevšímám si(taky mám problém se nezačít smát nebo ho nenapodobovat což ho teda naštve ještě víc ale časem vždy pochopí a začne se smát taky)
zkoušela jsem vrátit, ale bez výsledku. Zkusím tedy trochu víc, nic asi nezbyde. Jen budu doufat, že z toho vyroste. Vzteklá je asi po tatkovi, je na ní vidět, že ví, že něco nemá dělat. Ale vždy to udělá znova a znova. Když se vzteká, tak taky většinou odcházím pokud to jde. Občas to zabere. Děkuju moc za rady.
jen by mě ještě zajímalo, jak bych měla eventuelně na maminku když by náhodou došlo k tomu, že by malá někoho kousla nebo štípla. Já svoji dceru za to potrestám, není to tím, že není vychovaná - i když ani ne rok a půl staré dítě nemůže být podle mě ještě vychované. Bude mě to mrzet, budu se omlouvat. Ale přesto jsem viděla jednou maminku, která začala povykovat řeči typu: tak a tím dítětem nechodtě mezi děti, když se neumí ovládat, když není vychované atd. A sama dělala, jak když je její dítě na pokraji smrti a zmrzačení a okukovala ho od hlavy až k pate a študovala snad každý milimetr na jeho těle - a to tamto děcko vzalo to druhé lopatičkou - tou malou, plastovou po hlavě. Vím, že všechny takové nejsou, ale stačí ty pohledy. Vím, že se každá o své dítě bojíme a nechceme, aby nám je někdo „rasil“, ale ruku na srdce, jen málokdo má hodňounké dítě, které si pokojně hraje a směje se u toho.
Prosím o radu. Mám dceru (teď ji budou 2). Je šikovná, všemu rozumí, docela i poslechcne. Ale… Začala kousat, škrábat a tahat za vlasy. Jak ze vzteku tak z radosti. Vyzkoušla jsem vše, placnout, chytnout, vysvětlit. Ale to bych ji musela utlouct. Hlavně trápí starší sestru (8let). Už nevím co s ní, chlap říká, že ji to přejde, ale mně už docházejí síly je pořád roztrhávat od sebe ![]()
@Mefag-r jinak než roztrhávat to nejde
podle mě teda. Nemůžeš malou nechat ubližovat té velké. Vyhubovat a poslat na hanbu.
@Mefag-r píše:
Prosím o radu. Mám dceru (teď ji budou 2). Je šikovná, všemu rozumí, docela i poslechcne. Ale… Začala kousat, škrábat a tahat za vlasy. Jak ze vzteku tak z radosti. Vyzkoušla jsem vše, placnout, chytnout, vysvětlit. Ale to bych ji musela utlouct. Hlavně trápí starší sestru (8let). Už nevím co s ní, chlap říká, že ji to přejde, ale mně už docházejí síly je pořád roztrhávat od sebe
snažit se tomu předcházet, hned zasahovat a vysvětlovat a vysvětlovat. Nic jiného se moc dělat nedá a časem to fakt přechází. Já malýho nakonec i sama dvakrát kousla a řekla bych, že pochopil ![]()
Delas to dobre, ono ji to opravdu prejde. Co jeste zkusit velke vysvetlit, ze ji to musite odnaucit a kdyz ji stipne, at ji velka pekne stipne zpatky, aby vedela, ze se velka nenecha a ze ji to vrati. Svagrova ma 2 kluky, 8 a 2,5 roku a velkej ma dovoleno, aby si tohle resil sam. Je ale fakt, ze je rozumnej, starostlivej a maji s brachou hezky vztah. Ale kdyz ho nekdy timto stylem pokousi, ma dovoleno brachu potrestat a resit si to sam a pokud je vse ok, mamka nezasahuje.
milé maminky,
, ale přeci jen třeba na to cvičení jsou ty děti v těsnějším kontaktu. Když jsme na podzim chodily na plavání, tak to ještě nedělala. Nevím jestli někam nezajít k psychologovi, ale to asi jako to poslední. Děkuju moc předem za rady a zkušenosti.
omlouvám se za anonym, ale jelikož jsou odpůrkyně plácání a trestání dětí, tak až se do mě pustí, tak abych nemusela emimino opustit
Má 17měs. dcera kouše,štípe a je neuvěřitelně vzteklá a když jí to chytne, tak řve a ječí, že si myslím, že půlka města si klade otázku „kde tu týrají dítě. Myslím si, že je dost bystrá a chytrá - proto když začala tohle dělat, tak když nezabíralo "tytyty“ a domlouvání jsem ji začala plácat přes ručičku a dostává po zadečku. Kouše a štípe ve vzteku, ale i v radosti. V radosti převážně domlouvám. Je tak vyčůraná, že už ví, že něco nemá a sama se začně culit a dělat „tytyty“ a ted, jelikož moc neposlouchá, tak jsem začala počítat do 3. A ona samozřejmně když vidí, že počítám, tak začně prstíčky ukazovat taky 1,2,3 a culí se u toho a když řeknu 3, tak začne zdrhat. Proč prosím o radu. Párkrát se stalo, že toto udělala dítěti kamarádky. Ale chtěla bych s ní chodit na cvičení nebo víc mezi děti - pískoviště atd. A jsou přeci jen maminky, které nad tím nemávnou rukou a neřeknou, " no jo, jsou to děti" ale jsou schopný být hysterky. A pak jsou taky maminky, které se opovržlivě dívají, když dítko něco takového udělá a maminka ho plácne, tak že ho potrestala, protože ony neplácají - jelikož násilí plodí násilí. Ale já mám pocit, že dcera je takový ten typ dítěte, že i když by ji člověk utloukl, tak půjde a udělá to znovu - at je to cokoliv. Byla bych ráda jí to nějak odnaučovala. Né, že bych do té doby s ní nechodila ven, to ne