Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
dnes se u me stavovala znama a docela me vykolejila poznamkami na naseho maleho. Za 14 dnu bu budou dva roky. Dozvedela jsem se, ze dvoulete dite by melo poslechnout a pockat u prechodu u cesty, ze by meelo rozumnet tomu, ze nesmi brat mobil nebo dalkovy ovladac a ze kdyz mu neco reknu, musi me poslechnout, jinak by mel dostat po rukach… Jeji dcera pry takova byla a nas maly je nevychovany tim, ze tyhle prikazy proste obcas neplni nebo se vzteka, kdyz mu nechceme neco dovolit. Chtela jsem se zeptat, to je opravdu tak divny a ja tak spatna mama, ze jsem ho ve dvou letech nenaucila prechazet silnici a nedokazu mu jeste porad vysvetlit, ze nektere veci proste nesmi? Dekuji za odezvy.
prosím tě a řekla ti jak ho tohle naučit
u nás 21 měsíců - jak najde ovladač letí vzduchem , přechod pro chodce ho nezajímá a tak ho neřeší - chtěla být jen chytrá
takový mám nejraději .
Já bych všechny t známý a „kamarádky“, které přesně vědí, co dítě má umět, nemá dělat, kolik má vážit, co má jíst, jak se má chovat, stavěl ke zdi na sluníčko na psolední cigaretku a sbohem na druhém břehu
Fakt za tyhle kecy by měl někdo viset…
Konkrétně mezi dvouleťáky může být neuvěřitelný rozdíl, jedni muví ve větách, druzí sotva vypotí máma táta, jedni kreslí, stříhají, druzí lámou tužky a maximálně tak trhají…
Tříleťák už nějakou dobu zvládá „počkej na mě“, když vyjdeme ze dveří, tak se opravdu zastaví a čeká, až ho dojdu. Při přecházení občas řešíme, že né, za ruku né ![]()
Zkouší, co všechno může a když mu řeknu, ať na něco nesahá, tak někdy nesáhne, někdy propukne v hysterii a někdy s lišáckým výrazem se dotkne předmětu špičkou prstu a kouká, co já na to.
Nic si z toho nedělej, já už si jen matně pamatuju, kdy si dítě stouplo, začlo chodit, čuralo na nočník, za pár let se mi to zkreslí úplně a budu říkat, že byl v roce bez plen ![]()
To mi prave nerekla:-( Jen byla velice rozhoozena, ze se nasemu malemu hrozne libil jeji fotak a ja jsem marne malemu vysvetlovala, ze to nesmi. Zacal see zlobit a vztekal se
No a s tim prechodem, za mesic cekame dalsi mimi, tak jsem jen poznamenala, ze bych chtela sourozenecky kocarek, abych treba kdyz pujdeme do mesta nemusela maleho honit nekde uprostred cesty, kdyz pujdu s kocarkem. Nevim, jestli me jen chtela rozhodit, kazdopadne se ji to docela slusne povedlo!
Miluju přechytračelé kamarádky, pokud ona má takhle poslušné dítě, tak klobouk dolů, spíše má štěstí a její dítě brzo přijde do období vzdoru
což nepřeju nikomu
Buď v klidu ![]()
přesně tak každé dítě je jiné a nesnáším když někdo říka že by mělo dítě chodit do 1 roku atd malý začala až v 15 měs. a co? vadí to něčemu a poslouchat se nenaučí ze dne na den některé děti se to nenaučí ani ve škole
nakopat takové chytré maminy
![]()
nektere deti tohleto prosim te neumi ani v 5 letech, tuhle maminku bych vuuubec nebrala vazne
me by zajimalo jestli byla sama takhle ,,dokonala" ![]()
@Gladys píše:
Já bych všechny t známý a „kamarádky“, které přesně vědí, co dítě má umět, nemá dělat, kolik má vážit, co má jíst, jak se má chovat, stavěl ke zdi na sluníčko na psolední cigaretku a sbohem na druhém břehuFakt za tyhle kecy by měl někdo viset…
Konkrétně mezi dvouleťáky může být neuvěřitelný rozdíl, jedni muví ve větách, druzí sotva vypotí máma táta, jedni kreslí, stříhají, druzí lámou tužky a maximálně tak trhají…
Tříleťák už nějakou dobu zvládá „počkej na mě“, když vyjdeme ze dveří, tak se opravdu zastaví a čeká, až ho dojdu. Při přecházení občas řešíme, že né, za ruku néPresne! Uplne mi mluvis z duse! Dekuji, ze jsi me utvrdila v tom, ze nejsme zase tak divni:-)
Nic si z toho nedělej, já už si jen matně pamatuju, kdy si dítě stouplo, začlo chodit, čuralo na nočník, za pár let se mi to zkreslí úplně a budu říkat, že byl v roce bez plen
Zkouší, co všechno může a když mu řeknu, ať na něco nesahá, tak někdy nesáhne, někdy propukne v hysterii a někdy s lišáckým výrazem se dotkne předmětu špičkou prstu a kouká, co já na to.
Holky, moc dekuju, jsem rada, ze to citim stejne jako vy a ze nejsme zase tak divny:-)
Ahojky, já mám taky dvouletou (za týden). Nevím, co by děti v tomhle věku měly nebo neměly umět, ale moje dcera rozhodně na přechodu nezastaví, naopak venku lítá jako šílená a bez kočáru mám celkem strach s ní chodit. Rozumět rozumí hodně, ale docela dělá naschvály a tak když něco zakážu, začne to na just dělat a ještě se tomu chechtá. Přes ruku ji občas plácnu, ale taky se tomu akorát směje a když to náhodou vidí tatínek, tak málem dostanu taky
takže je to těžký. Z mého pohledu máš naprosto normální dítě
![]()
mám klidné dítě a ve dvou letech na přechodu počkal, to, že něco nesmí rozuměl, ne vždy poslechl.
průměrný svouleťák samozřejmě rozumí, co se po něm chce. zkouší ale hranice, co mu projde a co ne. ovladač by mi moc nevzrušoval, Zato na přechodu jde o život. Pokud by opakovaně nepočkal, tak by asi jednu slíznul.
Milý leknínku, udělej si nějaký dobrý drink, čaj, koktejl, kafe, cokoli. Dej si nohy na stůl a napiš své kamarádce, jak Ti dnes ale báááječně poradila. Budeš mít pokoj a jí uděláš pěkný večer, bude ráda a bude si myslet, že je chytrá. A Ty se tomu od srdce můžeš zasmát. Větší blbinu jsem ještě neslyšela neřkuli četla a nevěřím, zvláště tomu přechodu ani náhodou. Jdu si dát čaj a ještě jednou se tomu zasmát. ![]()
@Lucie77 píše:
Ahojky, já mám taky dvouletou (za týden). Nevím, co by děti v tomhle věku měly nebo neměly umět, ale moje dcera rozhodně na přechodu nezastaví, naopak venku lítá jako šílená a bez kočáru mám celkem strach s ní chodit. Rozumět rozumí hodně, ale docela dělá naschvály a tak když něco zakážu, začne to na just dělat a ještě se tomu chechtá. Přes ruku ji občas plácnu, ale taky se tomu akorát směje a když to náhodou vidí tatínek, tak málem dostanu takytakže je to těžký. Z mého pohledu máš naprosto normální dítě
![]()
Presne tak je to u nas. Rozumi vsemu velice dobre, nekdy splni, co mu reknu, jindy se jen lisacky uculi a just to udela:-) S prechodem jsem to jeste neriskovala, abych ho nechala volne bezet a doufala, ze se mi u cesty zastavi, takze bud jsme na kocare nebo ho vedu za ruku.
@Leknínek Ahoj, můj syn je odmalička pohodář a kliďas - celkově hodný, poslušný, nevztekavý a rozumí všemu, co po něm chceme. Samozřejmě zlobit umí, ale jinak než třeba dítě mé kámošky, které se chová prostě jinak. Ale určitě bych mě nenapadlo jí vytýkat chování jejího syna, když vidím, že ona se snaží mu domluvit v krizových situacích nebo když odmítá poslechnout z trucu. Prostě děti jsou osobnosti, které buď zkouší, co my dospěláci vydržíme a nebo jsou prostě některé od přírody divočejší.
Pokud ty máš pocit, že se snažíš dát svým dětem hranice, ale ony jen prostě ve svém věku odmítají polsušnost, tak kamarádčiny kecy nevnímej. Ona třeba bude mít druhé dítko „zlobivější“ a sama pozná, jaké to je mít doma raracha ![]()
A neboj, jednou to přejde - 2roky je pro některé dítě ještě málo, aby si uvědomilo, že to fakt nesmí. Je na těch přechodech a s drahými věcmi dávej pozor a trpělivě vysvětluj, případně dej přes zadek(záleží na tvé výchově, co bereš za správné ponaučení) ![]()