Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2,5 letý syn má se vším problém. Co dělají vaše děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
pet p
14.2.19 18:41
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.2.19 18:58
@pet p četla jsem si tvůj příspěvek v té jiné diskuzi o nevýchově i tady ty rady a popravdě, nějak z toho nejsem moudrá…tak řekněme, že mi jako dospělému přijde rozumnější, aby se dítě vyřádilo venku, než aby doma akorát házelo věcmi a skákalo z kdečeho, tak ho i přes jeho značnou nevoli vezmu ven, tam se ale hned chce nosit - tak mu řeknu podívej, trochu se proběhneme spolu, vyběháme nožičky atd., abys doma všecko nerozboural (třeba), děcko je akorát protivné, venku se mu běhat nechce, ale doma by řádil jak černá ruka - no tak, jsem celá proti nevýchově, tlačím na něj - a co jako? nebo mu teda řeknu - nechci tě nést, jdeme ven, aby ses vyběhal, on se vztekne, je protivnej, jenom kňučí a už mu pak vadí uplně všecko a co z toho…? Jako nepotřebuju být nutně autoritativní, ale jako dospělá mám trochu víc přehled o tom, co je pro něj dobré než čekat doma, až si rozbije hlavu o topení, protože je nevyřáděný, ale ven se mu nechce 
- Citovat
- Upravit
pet p
14.2.19 19:15
Chápu, že ho chceš vzít ven, aby tam neřádil. To je přece v pohodě. Ale nechala bych trochu víc na něm, ať si vybere, co chce venku dělat. Neříkala mu to přímo tak, že má běhat. Jestli se sám nevyjádří, co chce dělat, dala bych mu na výběr z možností, např. hřiště nebo sbírat šišky. Zeptala se ho před odchodem, co si chce s sebou vzít ven (odrážedlo, lopatku, tašku, klacek, co si minule přitáhl z venku atd.) Nebo já nevím. Záleží, jaké máte kolem možnosti. Jinak já skoro vždy nosím křídy a už mnohokrát se nám hodily. Ale není to o tom přetrhnout se, aby se bavil. Nabídnout a nechat to na něm. Když se bude vztekat, že nechce jít a něco se mu nelíbí, tak „jako obvykle“ - vyjádřit pochopení, popsat jeho pocity, obejmout, být tam s ním.
Hodně špatně se to takto radí, protože to nejde, říct konkrétní postupy, slova. Záleží na situaci, tvé povaze, jeho povaze atd. Jde tak celkově o ten přístup, naladit se víc na dítě a jeho potřeby. Ale samožřejmě také máš své potřeby. A hranice a pravidla.
Pokud by chtěl jít z venku domů, vysvětlila bych mu, že se mi nelíbí, jak se doma chová, a proto jsme venku. Musí se naučit rozlišovat, co si kde může dovolit.
Chodíte na nějaký kroužek, do ZOO, na krátký výlet vlakem, busem?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.2.19 19:26
@pet p jo dobrý, děláme a zkoušíme venku ledacos, že mu řeknu proběhneme se je samozřejmě jenom příklad, že ho nenechám stát dvě hodiny a vztekat se bez povšimnutí. Mě prostě ta nevýchova moc nesedí - dítěti něco řeknu a abrakadabra ono to začne dělat…tak to prostě u syna nefunguje 
Teď jsem mu třeba řekla, prosímtě, já to dopíšu a pak ti pustím písničku kterou chceš - stejně mi 40× hrábne do klávesnice, chytá na myš, skáče po židli, odsune se, bouchne se do hlavy a řve jak protržený - dle nevýchovy by seděl a čekal až to dopíšu? 
- Citovat
- Upravit
pet p
14.2.19 19:48
Né, tak to není, že řekneš abrakadabra a on začne dělat to, co si přeješ 
Je fakt, že mě syn nechá dodělat u PC, co potřebuju (samozřejmě ne že mi to trvá půl hodiny) a opravdu si jde hrát nebo kreslit apod. Ale je to podle mě výsledek toho celkového mého přístupu k němu, že respektuje mé potřeby, protože já respektuju ty jeho.
A taky se mu někdy něco nechce dělat, uklízet hračky třeba, ale to je normální. Spíš jde o to tyhle situace řešit tak, aby z toho nebyl konflikt a zbytečné vyhrocení a aby obě strany byly s řešením pokud možno spokojené.
Pokud by se choval tak, že mu řeknu, že mu pustím písničku, až to dopíšu a on by mi 40× hrábnul do klávesnice. Tak bych mu řekla, že jestli mě to nenechá v klidu dodělat, tak mu písničku nepustím. Časem pochopí, že to prostě nefunguje tak, že já ho o něco poprosím a on mi nevyhoví a on mě o něco poprosí (písníčku) a já mu vyhovím.
Jinak je důležité nechat ho taky dodělat činnost, kterou má rozdělanou. OK, dokresli si obrázek, zuby budeme čistit až pak. OK, dostav si věž, koupat se půjdeme potom.
- Citovat
- Upravit
14.2.19 20:18
@pet p píše:
@Calendulka Ale já vůbec nenarážím na to, že by někdo nadával dítěti za to, že ještě neumí chodit. To doufám nikdo nedělá!
A úplně chápu, že se ti dcerku nechce nosit, když jste venku pět minut a jí se nechce jít.
Myslela jsem to tak, že bys ten svůj „požadavek“ (nebo jak to nazvat) na to, že ji neponeseš, raději neměla zaobalovat do srovnávání k jiným (vidíš, Evička…). Jsou to TVOJE hranice (neponesu ji, když je vyspaná, zdravá a umí pěkně chodit) a ona by měla vědět, že to prostě je TVOJE hranice. A ne že s tím nějak souvisí jakási Evička. Dcerce se to samozřejmě nebude líbit, proto jsem psala, že bych určitě vyjádřila pochopení pro její rozmrzelost, pro to, že se jí nechce. Ale nepřirovnávala bych ji k Evičce.
Asi jsem to špatně vyjádřila.
Já vím, že někomu vadí srovnávání s jinými dětmi… Souhlasím, že to není moc dobré v případě, kdy dítě jede na pokraji svých možností a už ani není schopné se momentálně zlepšit. Každopádně děti se přirozeně porovnávají s druhými - to je fakt. Třeba když jsme šli na procházku s více podobně starými dětmi, tak šla dcera pěkně, nechtěla se nosit. Jakoby se přizpůsobila skupině a možná taky nechtěla být pozadu. Ale když je se mnou sama, tak se prostě chce nosit daleko víc 
Přijde mi to jako takové pobídnutí - třeba 30 letému synovi, který nemá práci a jenom hraje počítačové hry, bych asi taky řekla něco ve smyslu, ať se podívá na své vrstevníky, jestli trochu nezamrznul
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.19 20:57
@pet p Jinak neříkám, že člověk musí své dítě srovnávat s někým pořád. To určitě ne, je to zbytečné a dítěti to může snižovat zbytečně sebevědomí… Ale pokud třeba vím, že dítě něco hodně flinká a má prostě na víc, tak bych klidně řekla něco jako: divej, tvoje mladší sestra si klidně sama vysaje pokoj… Samozřejmě je blbost dítě neustále tlačit do toho, aby bylo dokonalé a nejlepší. Prostě na některé věci nemá talent apod. tak nemá smysl mu to pořád přehazovat… Ale občas to vědomí, že jsem pozadu díky své lenosti, není tak úplně od věci podle mě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
14.2.19 21:01
@Calendulka Chápu, jak to myslíš a proč to děláš, že je to pobídnutí. Jenom jsem se snažila upozornit na to, že děti jsou velice vnímavé a podobné věci si k sobě můžou vztáhnout tak, jak tys to vůbec nemyslela. Ale jinak samozřejmě dělej to tak, jak sama cítíš, že je pro tebe a tvé dítě správné. Jen mě to po přečtení tvého příspěvku napadlo a chtěla jsem na to poukázat.
No o „výchově“ 30 letého syna se nebavíme, tomu bych neříkala asi nic
- Citovat
- Upravit
pet p
14.2.19 21:08
@Calendulka Taky trochu jinak může takové srovnávání fungovat na batole a trochu jinak na předškoláka nebo školáka. A některé děti to opravdu může namotivovat, v jiných to třeba vyvolá zlobu vůči tomu, ke komu ho srovnáváš. Každopádně nemyslela jsem to tak, že srovnávání je vždy a všude a u všech špatně.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
@Calendulka Ale já vůbec nenarážím na to, že by někdo nadával dítěti za to, že ještě neumí chodit. To doufám nikdo nedělá!
A úplně chápu, že se ti dcerku nechce nosit, když jste venku pět minut a jí se nechce jít.
Myslela jsem to tak, že bys ten svůj „požadavek“ (nebo jak to nazvat) na to, že ji neponeseš, raději neměla zaobalovat do srovnávání k jiným (vidíš, Evička…). Jsou to TVOJE hranice (neponesu ji, když je vyspaná, zdravá a umí pěkně chodit) a ona by měla vědět, že to prostě je TVOJE hranice. A ne že s tím nějak souvisí jakási Evička. Dcerce se to samozřejmě nebude líbit, proto jsem psala, že bych určitě vyjádřila pochopení pro její rozmrzelost, pro to, že se jí nechce. Ale nepřirovnávala bych ji k Evičce.
Asi jsem to špatně vyjádřila.