Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak tady není snad o čem přemýšlet. Když se dítě bojí vlastního otce. A já se malé ani nedivím. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuju poradit, jestli zůstat s manželem. Před 3 měsíci mu zemřela matka a nastala u něj postupně velká změna v chování. Jsme spolu 4 roky. Máme malou holčičku, manžel pracuje, já jsem na rodičáku. Mám dojem, že mě chlap psychicky týrá a snaží se ovládat. Mluví schválně na malou sprostě, nebo říká, jak by krásně letěla z okna, že má být v kleci apod. Pokud se ohradím, začne říkat, že když je tak špatnej, abych si našla lepšího. Pokud bych chtěla jít, bude vykládat, jak holku miluje, nebude mít tatínka a blablabla, přitom jí klidně nadá do ku***.Nedávno jsem ho podezírala, že má „kamarádku“.Nevěrná jsem nikdy nebyla.Jsem zvyklá žít skromně. Dluhy nemáme. Co byste dělaly? První věta dcerky byla „bojím se“.Co mám dělat?
Jdi od něj pryč. Co s takovým??? Máš kam jít? K rodičům, kamkoliv. Tohle je hrozný.
![]()
Proboha
. Jednou by řekl, že naše dítě je ku…a letěl by z baráku
. Kolik je holčičce? To chceš žít celý život s takovým „tatínkem“???
No tak to je síla, brala bych ohledy na malou a sbalila se a šla…a nebo jeho vyhodila..a zažádala o zákaz styku s dítětem a podobně..
Bála bych se o svoje dítě, kdyby povídal, jak by krásně letělo z okna… Takže bych zřejmě hledala cestu, jak žít bez něj.
Nevím, jak dlouho jste spolu, ale pokud se manžel dříve choval normálně, tak silácká moudra typu „jdi pryč od něj, co s takovým“ jsou jen hloupé řeči, které vůbec nejsou na místě.
Především bych se zamyslela nad tím, co se stalo, co se děje a jak mu pomoci. Tři měsíce od smrti matky nejsou dlouhá doba… Mimochodem, zajímavé čtení:
http://ona.idnes.cz/…/zdravi.aspx?…
Já osobně bych považovala za zradu, opustit svého muže ve chvíli, kdy se evidentně něco děje a ani se nepokusit mu pomoci.
Mě nejvíc děsí to přepínání, chvíli je samá sprosťárna, pak jako mílius. Obávám se, že kdybychom se fakt chtěly odstěhovat, dojde na fyzickou agresivitu.
Nemohlo se mu od stresu spustit nějaké psych. onemocnění? Schizofrenie atp. To je dost nebezpečné. Začne to tak, že se lidi chovají jak debil.
Je to divné, když je to změna v průběhu 3 měsíců, možná mu hráblo.
ta kamarádka by tam mohla být taky, ale to by do ku.. nadával spíš manželce. Na dítě by mohl být kvůli tomu protivný…ale až takto?
@Anonymní píše:
Mě nejvíc děsí to přepínání, chvíli je samá sprosťárna, pak jako mílius. Obávám se, že kdybychom se fakt chtěly odstěhovat, dojde na fyzickou agresivitu.
Musíte ho nějak dostat k psychiatrovi.
Vypadá to na nějaké psychické onemocnění, které se mu stresem spustilo, byl by ochotný zajít k psychiatrovi?
Ahoj holky, potřebuju poradit, jestli zůstat s manželem. Před 3 měsíci mu zemřela matka a nastala u něj postupně velká změna v chování. Jsme spolu 4 roky. Máme malou holčičku, manžel pracuje, já jsem na rodičáku. Mám dojem, že mě chlap psychicky týrá a snaží se ovládat. Mluví schválně na malou sprostě, nebo říká, jak by krásně letěla z okna, že má být v kleci apod. Pokud se ohradím, začne říkat, že když je tak špatnej, abych si našla lepšího. Pokud bych chtěla jít, bude vykládat, jak holku miluje, nebude mít tatínka a blablabla, přitom jí klidně nadá do ku***.Nedávno jsem ho podezírala, že má „kamarádku“.Nevěrná jsem nikdy nebyla.Jsem zvyklá žít skromně. Dluhy nemáme. Co byste dělaly? První věta dcerky byla „bojím se“.Co mám dělat?