Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neřekla bych, že piješ moc, ale špatně spaluješ alkohol. Já to mám taky tak. Kolikrát mi stačí jedno pivo, abych měla narušený spánek. Takže si nedej půl láhve vína (což jsou dvě sklenky) ale dej si jenom jednu skleničku no. A pij k tomu dost vody. A pokud chceš kvalitní spánek, tak nezbyde nic jiného, než si mezi těmi dýchánky dávat další rozestup ![]()
@Anonymní píše: Více
víš, u chlastu je problém v tom, že neexistuje bezpečná dávka pro každého… u někoho to je OK celý život a přitom pije dost, ale nikdy z toho není žádný problém.. a jiný do toho spadne časem už po pár večerních skleničkách…
najdi si nealko pití, které ti chutná, prostě alternativu.. já si vařím dobré čaje a kávu.. zkus pár dní vůbec nepít a pozorovat, co to dělá… zkus pro začátek týden a pozoruj, zda počítáš dny, kdy si zas můžeš dát.. pokud ano, tak máš problém a nejlepší je nepít vůbec. Každý máme jiné předpoklady do toho spadnout a každý odbourává jinak.. Každopádně dr. Nešpor říká, že když už se sám sebe ptáte, jestli máte problém s alkoholem-tak ho máte.. (ovšem on je dost militantní
)
Ps : tady máš orientační rychlý test https://www.alkoholik.cz/…_zdarma.html
a tady hlubší, pomůže se ti zamyslet…
https://www.psychiart.cz/testy/alkohol/
Příspěvek upraven 31.10.26 v 19:42
Já si bohužel myslím, že alkoholička jsi, piješ pravidelně a nedokážeš přestat, tím, že je ti pak zle, si myslím, že by mělo být snadnější přestat
Problém máš. Jak je hluboký asi posoudí odborníci. Ja bych se asi obrátila nekam poradit(nějakého adiktologa snad najdeš).
Dobre ze o tom přemýšlíš. Svět je náročný a člověk je občas fakt hrozne vyčerpaný a najednou neví, jak zrelaxovat.
Tak doma nepij a pij jen ve spolecnosti (snad chodis tak max 1-2× tydne nekam ven), doma si uvar napr. ten caj a uvidis jak se ti pak bude spat…ale asi dobre, kdyz to vis.
@alialiali Tak pokud má malé děti, tak někam chodit 1-2× do týdne chodit vůbec nemusí. Ono často rodiče malých / mladších dětí nechodí do společnosti, kde by se běžně popíjel alkohol.
Zakladatelko, neumím odhadnout zda máš nebo nemáš problém. Ale jednoduché je prostě nepít ![]()
Tím Tě chci podpořit.
Jsem naprosto dobrovolný abstinent asi 30 let a nikdo z okolí s tím nemá absolutně žádný problém. Já nemám problém, že okolí se napije, včetně našich plnoletých dětí.
Důvod, máme sklony k závislosti v rodině a za mlada mi nedělal alkohol dobře. Tak ho nepiji. Zabavit a pocit úlevy si člověk umí navodit i jinak. Je to jen o hledání. ![]()
Ahoj, velmi dobře vím, o čem mluvíš. Teď jsem úplně čistá 4 roky, před tím jsem na alkoholu taky vcelku ujížděla - sama a šlo to až do malérů. Nejvíc mi pomohlo, když jsem si uvědomila, že všechny problémy se tím jenom zhoršují, že mně samotné to nepomáhá a je mi pak ještě hůř - psychicky i fyzicky. Uvědomila jsem si, v čem by vyrůstaly děti - opilá máma, na kterou postupně není spolehnutí, občas smrdí alkoholem a má výkyvy nálad.. Hlavně myšlenka na děti a budoucnost mě přiměla úplně přestat, teď už si neumím představit, znovu vzít skleničku a napít se, mám strach a respekt. Přestavěla jsem si myšlení - baví mě být střízlivá, pijící společností se chvíli bavím a pak odcházím. Držím pěsti, to zvládneš!
Já to povím takhle. Jakmile se vám začne dít to, že na alkohol myslíte, máte nutkání si ho dát, nedej bože se na to těšíte jako na uvolňovač, tak to problém už je. Nemusí to ještě být problém, který vám už nějak pokročile ničí zdraví, ale dost brzy se do té fáze dostanete… Normální stav vůči alkoholu je takový, že když ho zrovna nemáte, tak si toho ani nevšimnete. Já to kolikrát mám tak, že třeba v červenci a srpnu si dám s kamarádkou pár aperolů (letos to byly asi 3) a pak budu mít až punč na vánočních trzích. To vím, že mě stoprocentně někdo pozve. A mezi tím nic, protože prostě není důvod… Ale měla jsem tenhle problém třeba s jídlem. To jsem byla schopná od rána myslet na to, co si dám. A i když jsem se třeba zařekla, že až přijdu, tak si to nedám, tak jsem si to stejně dala. Ovládala mě ta potřeba a bylo to velmi nepříjemné. Prostě jsem ztrácela vládu sama nad sebou… U jídla to taky není ideál, ale ničí vás to pomaleji a méně nezvratně, než alkohol… Obrátila bych se na nějakou adiktologickou poradnu. Čím déle budete čekat a to pití provozovat, tím hůř se z toho potom budete dostávat… Zkuste přestat úplně. Čistým řezem. Už ani kapka. Ani to jedno pivo. Ani jedna sklenka vína. Někdo, kdo už má problém s alkoholem, to ve zdravé míře neudrží, bohužel…
Člověk si na první dobrou představi alkoholika jako někoho kdo chodí o půlnoci s hospody vylitej jak váza. Proto je dobře, že si to uvědomí i ti co potřebuji pár skleniček večer aby se cítili dobře. Pokud se neumíš uvolnit bez toho je to problém.
Alkohol je ta nejnebezpečnější droga - je všude a je tak společensky tolerovaná že je nejtěžší si ji odepřít.
Dej si suchý měsíc a pokud to půjde tak skvělý, ale nenech se tím ukolébat, spousta alkoholiků si pak fandí že vlastně problém nemají když zvládají nepít nějakou dobu.
Ja sem teď pila zhruba jako ty, možná ještě vic. Měla jsem ted nejaky zdravotní problém a brala nějaké léky na které se nemohl alkohol, takze sem měsíc neměla ani kapku a musím říct, ze mi to vůbec nechybělo.
Vracet se k tomu nechci. Dala jsem si jen včera na akci a myslím, ze si zase dlouho nic nedám.
Pokud to nezvládneš sama, tak neni ostuda si říct nekde o pomoc.
@teroonka mám to stejně, jsme šikovné holky
radši včas zatáhnout za záchrannou brzdu, než se časem zřítit ze srázu…
a víš jak to říká Jarek : “na úpatí toho kopce stojí normální průměrný Čech. Chlastá jak duha a jde nahoru. Dokud jde nahoru, je všecko v absolutním pořádku. Kde je průšvih?” ptá se naléhavě kolegů.“Tento bod, vrcholek, Bod Zvratu, break point. Tady poté, finito, tam ti nepomůžou doktoři, tam ti nepomůžou psychologové, tam si nepomůžeš sám, prostě úplný konec. O co jde? Někdo chlastá celý život a nic se mu nestane. Proč? Protože ten jeho kopec – výška kopce V – je strašně vysoký. On prostě celý život popíjí a furt leze nahoru. Bohužel, nikdo z nás neví, jak ten kopec máme kdo vysoký …”
@Lucy75 píše: Více
Je to tak, já pila dlouho a dost, dlouhou dobu to bylo zdánlivě v pohodě, ale poslední měsíce mého pití to mělo celkem rychlý sešup. Skončila jsem na léčení a už jsem rok střízlivá a je to super ![]()
Holky, raději s alkoholem opatrně a když se rýsuje problém, přestat včas!
@Anonymní píše: Více
kolik let to trvalo a pilas jen víno nebo i tvrdé? stačilo ti to ambulantně?? moc ti gratuluji
co bylo pro tebe nejtěžší?
ta střízlivá rána jsou boží, co
a taky ti šla váha sama dolů? ![]()
Ahoj holky, začínám si uvědomovat, že mám problém s alkoholem. A vůbec nevím, jak z toho ven. Nikdy nepiji před dětmi a aninv práci, ale piji zhruba 3–4krát týdně, většinou večer, když děti usnou a mám konečně chvíli pro sebe. Není to tak, že bych se opíjela do němoty nebo pila tvrdý alkohol po panácích. Dám si třeba dvě piva, dvě skleničky Aperolu nebo půl lahve vína. Často mám pocit, že se vlastně nic neděje a že piju úplně normálně.
Jenže pak přijde noc. Budím se třeba čtyřikrát, mám návaly horka, špatně spím a ráno jsem unavená. Klasickou kocovinu nemám, ale cítím, že mi alkohol nedělá dobře. Několikrát jsem si už řekla, že druhý den nebudu pít. Jenže pak přijde nějaká příležitost, jsem s přáteli, ostatní pijí a já si nedokážu dát třeba jen nealko. Řeknu si, že si dám jednu skleničku, ale většinou nezůstane u jedné. Nejhorší je, že partner v tom žádný problém nevidí. Naopak mi rád nalije a bere to jako úplně normální součást večera. Já už to ale začínám vnímat jinak. Nikdy jsem nezkoušela přestat úplně, ale představa měsíce bez alkoholu ve mně vyvolává spíš úlevu. Chtěla bych se zase dobře vyspat, mít energii a nemít pocit, že si nedokážu dát večer bez skleničky. Někdy si říkám, jestli už nejsem alkoholička, i když nepiju každý den a neopíjím se. Prosím o upřímné zkušenosti, neodsuzuji nikoho a sama nechci být odsuzovaná. Jen už nechci pokračovat takhle dál.