Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Takto malé děti si spolu ještě hrát neumí…to je dnešní mor..za vším hledat autismus…
byla bych v klidu…
S dětmi se nediv, že se necítí, když žádné v okolí nemá..
Brácha tři roky usínal tak, že rodičům škrabal pod nehet na palci.
Dcera do čtyř let zuřivě vyžadovala hlazení chodidel.
A že nechce, abys přestala číst a šla místo toho telefonovat, je asi ta nejnormálnější věc. Žádnou paniku.
Chodila jsem se synem na kroužek, kde bylo 12 dvouletých dětí. Hrát si spolu neuměly. Velký problém pro ně bylo třeba kolo kolo mlýnský, kde měly chytit za ruce další děti. Většina byla ochotná držet se jen maminky, do kola bez maminek šly tak 4 děti.
Na tu společnost vrstevníků si musí zvyknout, „natrénovat“ ji.
Nepřijde mi na tom nic moc divného. V tom věku dcera ani nechtěla na hřiště, když tam byly další děti. Projev radosti, kdybys viděla, tak si řekneš, že taky nebude úplně ok
ale je. Že nechtěl přerušit pohádku, to bych taky neřešila. Ty špičky, když srovná, taky ok, možná… Jestli to bude dlouho přetrvávat, bych to probrala s Dr.(ty špičky)
Kamarády začala dcera pořádně vyhledávat až před rokem. Ve čtyřech letech. Hlučná místa plná lidí nedělají dobře ani mně, dceři už asi nevadí. Několik měsíců zpátky ještě vadila. Třeba oželela skákací hrad, protože tam hrála nahlas hudba. Teď na podzim už zvládla a užila si řvoucí slavnosti. (Pódia s kapelami, pouťové atrakce, zkrátka bordel
)
Ty špičky..neměl syn třeba chodítko/hopsadlo/nevhodně vysoké odrážedlo, nebo jste ho nevodili za ruce? Může mít jenom zkrácené achilovky. Spíš než autismus bych za tím hledala něco takového, kdyby to trvalo dlouho.
Je úplně normální, že dvouleté dítě nepotřebuje vrstevníky nebo se jiných dětí dokonce straní. Potřeba kolektivu se u dětí objevuje až později, v tomto věku je pro něj nejdůležitější máma / rodina. Ani to ostatní, co popisuješ, mi u dvouletého dítěte nepřijde nějak neobvyklé ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím maminky,
už nějakou dobu se trápím kvůli některým projevům našeho 2 a čtvrt roku starého syna. Dotazník na autismus v roce a půl vyšel negativní, ale… Syn krásně mluví, domluví se, reaguje na jméno i na otázky, chápe pokyny, ukazuje, v této oblasti není problém. Velkou starost mi ale dělá, že si nechce hrát s vrstevníky. Má osmiletého bráchu, s ním problém nemá (další deti v užší ani širší rodině nemáme). S vrtevníky jen sedí, je nervozní a nezapojuje se. Když potkáme někoho na ulici tak zamává ale další kontakt nevyhledává. Nemusí ani moc cizí lidi a větší skupiny lidí. Dále často chodí po špičkách, po upozornění dá ale paty na zem (chodit začal až v roce a půl). Když má radost kroutí zápěstím a při usínání mě každý den potřebuje škrabkat po noze. Nebo dneska když jsme četli knížku a zazvonil mi telefon, začal hystericky brečet, že to nemám zvedat, když čteme… Máte prosím někdo zkušenosti s podobným chováním a má vaše dítě nějakou diagnozu?
Tak to jsem byla taky autistka, vetsi skupiny lidi jsem nevyhledavala snad az do dospelosti..a mama krouti zapestim cely zivot a autistka opravdu neni..myslim ze je ok tve ditko
Já nevím, mně nepřijde na jeho chování nic divného, normální dite ![]()
Snad jedině co bych zkonzultovat jento chození na špičkách…
![]()
@Kryptozoo Ne ne, nic takového nikdy neměl. S tou chůzí jsme byli u fyzioterapeuta už dávno. Po půlhodinovém zkoumání říkal, že to prostě bude nějaký jeho zlozvyk a máme mu dávat pevnou obuv, ačkoliv ji jinak vůbec nedoporučuje…
Děti si společně začínají hrát až po 3 roce, některé i později. Popisuješ zdravé dítě, doktora ti říká že máš zdravé dítě, fyzioterapeut říká, že máš zdravé dítě.
Máš zdravé dítě ![]()
Ty jsi možná příliš úzksotná.
Normální dítě..chudáci děti, jakmile se rodičům něco nezdá, hned je z nich autista ![]()
Upřímně, nemusím moc ty řeči, že to nic není.
Kde jsou dneska ty chytré dámy, co tvrdily, že to nic není? Kde jsou, aby se staraly o dítě, které podle nich mělo být normální?
Mlčí.
Na druhou stranu se z autismu stává poněkud módní ikona. Na kterou doplácí pak ostatní autisté doplácí.
Samozřejmě, byla bych moc ráda, aby bylo všechno v pořádku. S tím zápěstím začal točit i při hře. Taky je víc zuřivý než býval. Samozřejmě, může to být období vzdoru, ale u staršího syna toto neznám. Někdy až vrčí, když zuří … Prostě mám jenom obavy a zajímají mě zkušenosti ostatních.
Zdravím maminky,
už nějakou dobu se trápím kvůli některým projevům našeho 2 a čtvrt roku starého syna. Dotazník na autismus v roce a půl vyšel negativní, ale… Syn krásně mluví, domluví se, reaguje na jméno i na otázky, chápe pokyny, ukazuje, v této oblasti není problém. Velkou starost mi ale dělá, že si nechce hrát s vrstevníky. Má osmiletého bráchu, s ním problém nemá (další deti v užší ani širší rodině nemáme). S vrtevníky jen sedí, je nervozní a nezapojuje se. Když potkáme někoho na ulici tak zamává ale další kontakt nevyhledává. Nemusí ani moc cizí lidi a větší skupiny lidí. Dále často chodí po špičkách, po upozornění dá ale paty na zem (chodit začal až v roce a půl). Když má radost kroutí zápěstím a při usínání mě každý den potřebuje škrabkat po noze. Nebo dneska když jsme četli knížku a zazvonil mi telefon, začal hystericky brečet, že to nemám zvedat, když čteme… Máte prosím někdo zkušenosti s podobným chováním a má vaše dítě nějakou diagnozu?