Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Autismus u dospělého
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.2.26 15:20
No, a máš reálné problémy, které chceš řešit? Protože pokud ne, tak je asi jedno, jestli jde o osobnostní charakteristiku, anebo „už o autismus“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.26 15:27
@Weia píše: Více
Problém mám jen jeden a celoživotní, že jsem se nikdy v žádné skupině necítila dobře. Někdy jsem osamělá. Někdy jsem hodně osamělá. Chtěla bych „své“ lidi, aby mi někdy někdo řekl, že ten svět vidí stejně.
Nevím, jestli je to o autismu, introverzi nebo náhodě.
Jako v práci zapadám, ale společně akce nevyhledavám a nějaký pobyt typu teambuilding je pro mě trest. Nevydržím s lidmi dlouho v interakci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.2.26 15:39
@Weia píše: Více
Jako dobře, záleží na jaké jsem emoční vlně. To bych musela hodně rozepisovat. Jak kdy. Dřív bych to popsala jak rozbouřené moře, emoce nahoru a dolů, ne vždy jsme všechno zvládli, ne vše jsme řešili dobře, ne vždy tam byl respekt. Ale nějak jsme dozráli. Spoustu věcí už řešíme lépe.
Zpětně vidím spoustu chyb na obou stranách, ale chtěli jsme spolu žít a to nám dávalo motivaci jít dál.
Myslím si, že jsem na něj někdy moc komplikovaná, někdy mi nerozumí. Ale nějak jsme se obohatili vzájemně.
On mě miluje, tvrdí to, chová se tak. Já často přemýšlím, co je vůbec láska a zda ten cit prožívám na plno? A pokud ne, zda je to o mě nebo o něm. Jakože tím chci říct, že jsem vždy pochybovala, zda my dva máme být spolu, ale zároveň ten čas plynul a my spolu prostě byli. Teď už jsme ve středním věku, on se tváří spokojeně. Já jsem na vlnách, někdy je to fajn, někdy jsem nepohopená, osamělá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.2.26 18:14
Mám to hodně podobně jako ty. Místo beletrie jsem četla odborné psychologické a psychiatrické knihy a dopředu si na hovor s lidmi připravuji spíš hádky, vtipy mi jdou samy. Když mě někdo vyruší, musím se držet, abych nebyla podrážděná. Dokonce to jde tak daleko, že když je dítě doma nemocné, nejsem schopná dělat cokoli jiného, než ležet s ním, protože se na věci nesoustředím. Ještě tak maximálně uvařit a vyprat. A opravdu se mě jednou lékař zeptal, jestli nejsem autistická. Jinak mám VŠ a s věkem se hodně zlepšila komunikace s lidmi, ale přesto si doma nejraději vypínám mobil. Spíš to vidím tak, že se potřebuju do věcí hodně ponořit, aby mě bavily. Soustředit se a přemýšlet. Být zaujatá.
- Citovat
- Upravit
16.2.26 18:37
Já si myslím, že ho klidně můžeš mít… Zkus si to ještě víc nastudovat a uvidíš. A určitě existují i nějaké skupiny, třeba na FB, tam bys mohla najít „své“ lidi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.26 18:48
@Anonymní píše: Více
Něco podobného znám z okolí. Dotyčná se mě podrobné ptá, jak to myslím, přitom mně to připadá jasné. Špatně chápe náznaky, důvody, kde jiným je to jasné. Měla to tak moje máma a má to i moje blízká kamarádka. To.mi nahrává v mínění, že si blízké lidí vybíráme podle členů rodiny. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.26 00:45
Mám to dost podobně, dříve jsem také často přemýšlela o tom, jestli mám nějakou poruchu autistického spektra, jestli se nechat někde vyšetřit… Pak už jsem to raději přestala řešit, nějaká nálepka by mi vlastně stejně byla k ničemu. Tak se snažím raději řešit konkrétní problémy - jak se přizpůsobit změnám, komunikovat lépe s ostatními…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.26 08:49
@Anonymní píše: Více
Chápu to správně, že jsi vlastně nikdy nenarazila na nikoho, o kom bys měla pocit, že by ti rozuměl, viděl svět podobně atd.? A vyzkoušela jsi i nějaká sociální prostředí vzdálená od mainstreamu? Třeba já si nemyslím, že bych, že bych měla měla autismus, ale jsem osobnostně už tak vzdálená od toho, co je obvyklé, že vést delší small talk s „normálními lidmi“ už je pro mě celkem obtížné.
- Citovat
- Upravit
17.2.26 08:54
Psycholog syna mi říkal že každý člověk je něčím šmrnclej.. ma rysy něčeho ale aby to pojišťovny a psychologové mohli používat v praxi dala se lidem nálepka a s tou se pracuje..takze můžeš mit autisticke rysy ale pokud nemáš cely soubor znaků tak ten klasický autismus nemáš..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 08:55
@Anonymní píše: Více
Přesně u autismu i adhd např klasické small talk hrozně vyčerpávají protože se neumí správně zapojit..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.26 09:12
@Al35
No, mně komunikace s lidmi, kteří jsou mi aspoň něčím blízcí, nijak nevyčerpává. Vyčerpává mě komunikace s lidmi, kteří prožívají a vnímají svět diametrálně odlišně než já (a to je velká část populace). Ale v rámci formální komunikace, pracovních vztahů atd. s těmito lidmi vycházím bez problémů.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.26 10:19
@Anonymní píše: Více
Mám pár jednotlivců, ale je jich opravdu málo. Jakmile se jedná o větší skupinu, tak se přizpůsobím (tématu, akce), ale dobře mi v tom není.
A small talk je pro mě „práce“, beru to jako normu pro společnost, které ale moc nerozumím. Proč se bavit o tak nedůležitých tématech jako je počasí, doprava nebo co kdo vařil k obědu?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, jdu si pro různé náhledy.
a jsem pak naštvaná, klidně i agresivní (např. na muže, že mě ruší).
Nedávno jsem viděla video, kde žena s autismem popisuje, že nerozumí lidem a dokládá to tím, že když myje nádobí a dítě se přijde obejmout, tak ji to ruší a nutí se do obejmutí, které se očekává.
Trochu mě to šokovalo. Nesnáším, když mě někdo ruší jakkoli při činnosti, ať už myju nádobí, vařím nebo jen skládám odpověď na emimino
Je toto normální nebo příznak autismu?
Dále jsem si myslela, že je normální si v hlavě skládat předem scénáře, připravovat si historky, vtipy. Než někam jdu, vždy přemýšlím o skladbě účastníků a jak je budu „bavit“, chystám si témata.
Nemám empatie, těžce odhaduji, co říct. Hledám vhodná slova. Někdy to nedopadne a zpětně to vidím jako chybu.
Vždycky jsem byla spíš uzavřena ve své hlavě a světě. Studovala jsem po nocich psychologii, abych pochopila lidi. Abych se lepe orientovala.
Myslíte si, že můžu mít autismus?
Nikdy mě to nenapadlo. Až u toho videa s nádobím.