Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všem,
nadpisem se to možná snažím zase všechno zlehčit, ale píšu sem proto, že doufám že mi někdo aspoň trošku poradí. Je půl druhé ráno, naše skoro dvou letá dcera spí v jednom pokoji, manžel v druhém a já v obýváku skoro čtyři hodiny sedím a brečím. Jsem neuvěřitelně citlivý člověk (mám dojem, že od té doby, co jsem otěhotněla, se to strašně zintenzivnělo) a dospělo to do takového stádia, že prosím o nějakou radu, jak na to. Otázka zní: Co mám dělat, kam se mám obrátit? Abych objasnila situaci. Teď už s manželem (dva měsíce), žijeme čtyři roky, máme skoro dvouletou dceru, vše skvělé, vlastní bydlení a já bych asi měla být nejšťastnější, protože mám to, po čem jsem v životě toužila - rodinu! Nicméně co mě tak neuvěřitelně štve a asi i trápí je to, že si všechno tak strašně beru, všechno obrečím. Asi jsem nevyrovnaná a nešťastná sama ze sebe a mám pocit, že pro nikoho nic neznamenám. Ono se to tak trochu střídá. Někdy je to v poho a absolutně nic neřeším a někdy má pocit, že se doslova zblázním. Mám pocit, že mě manžel nerespektuje jako ženu, jako člověka, že mu udělám večeři, pak namasíruju záda a on se mě ani nezeptá, jestli si nedám po večeři skleničku piva, když on si jí sám naleje. Vím, že je to naprostá prkotina, ale v tu chvíli mám pocit, že jsem prostě vzduch. Večer mě pošimrá po špeku na břiše a já dva dny vůbec nejím, protože má dojem, jak jsem hnusná, tlustá.(to jsou jen příklady). Jsem celoživotně nemocná, v souvislosti s mou nemocí jsem chodila na psychoterapii, z vlastní vůle jsme si pak našla i psychiatra a třičtvrtě roku byla na AD, nic se nezměnilo. Aspoň mě odsuďte, že jsem nevděčnice, protože mám hodného manžela a asi chci moc, a nebo prosím poraďte, kam se obrátit. Na psychoterapii na mateřské, bohužel, nemám:-(
Díky, pokud jste dočetly až sem!!!
Ahojda… píšeš celkem rozumně a hledáš řešení ze situace, to zní dobře… Minule si přežila díky psychoterapii, tak co by se s tím dalo dělat - mě jako nejlepší laická psychoterapie přijdou kamarádky, vyhledávat vztahy kde by ses mohla vypovídat… Pokud ráda čteš, mohu doporučit psychologické knížky - H.P.Rohr napsal sérii knih, které se kolem problémků točí: Závislé vztahy vs. Narcismus (na první pohled to vypadá, že na to sedí - muž soustřeďen na sebe a holka nenacházící sílu hledat štěstí a oporu v sobě), nevím jeslti by ti sedlo od Robina Skynner:Rodina a j… jako antidepresivum funguje řada bylinek již od nepaměti - teď by měla kvést třesalka, ta za to v těchto podzimních náladách určitě stojí!!!… co meditace?… myslím pomáhá, neopomíjet svou „fyzickou stránku“: pravidelně jíst - nepřehánět to s bílou pšeničnou moukou a nahrazovat ji celozrnnýma obilninama, i s masem je lépe s citem a zkoušet nahrazovat v luštěninami a oříškách, ale to už je těžší. Pro mě osobně je SLADKE na výkyvy nálad nejhorší (přijela bábovka od tchýně a už jsme s chlapem zase na nože
fakt)… zkouším nahrazovat sladem, no někdy pomáhá.
Kéž by na stravu existoval jednoduchý návod - mě knihy od Strnadelové nesedí ![]()
@pikola píše:Řekla. Bohužel já jsem ten „bubák "nasranej“ a nespokojenej. Takže to dokonce jednu dobu vyvrcholilo sebepoškozováním, že za všechno můžu já…Psychická bolest převedena do stravitelnější fyzické…
A rekla jsi tohle nekdy manzelovi?
Hm, to je spatne. Obratila bych se rychle na psychologa, jsou i zadarmo na pojistovnu.
Kdyz ti napisu, ze muzes byt rada, za to co mas, asi ti to nic moc nerekne.
Ahoj, koukla jsem ti na profil, abych zjistila odkud seš. Myslím, že v tak velkém městě najdeš i psychologa/psycholožku na pojišťovnu. Jenom musíš začít u svého praktika, který ti dá doporučení. Když tě tak čtu, tak pokud ten stav co cítíš není ojedinělá noční chandra, kdy člověku přijdou věci černější než černé, ale je to běžný stav, vyhledala bych znovu i psychiatra, to že jeden typ AD nezabral neznamená, že nezabere něco jiného. Rozhodně tě neodsuzuju a na řeči, že člověk má být rád co má jsem alergická, takže to ti fakt psát nebudu
. Ale snažila bych se to řešit, aby se ti nestalo, že o to co máš přijdeš… teď myslím chlapa.
Nejsi nevděčná či jak jsi to nazvala, máš prostě psychickou nevyrovnanost, evidentně sama sobě nevěříš a ji odkázána na pochvalu a dobré hodnocení a pozornost zvnějšku. Na toto stačí někam si zajít, psycholog, kineziolog, prostě někdo, kdo ti pomůže v první fázi najít problém, pak sebe samotnou a problém nakonec vyřešit. Víš kolik takových žen je ve stejné situaci jako ty? Mraky…
Taky bych si v první řadě našla nějakého psychologa, co s tebou bude rozebírat tvé problémy a ne psychiatra, co ti hned nacpe prášky, který přece všechno vyřešej sami.. Určitě najdeš i nějakého neplaceného, já tedy chodívala jako puberťák, ale určitě jdou na pojišťovnu i ty pro dospělý, jen hledat
PS: s tím špekem to chlap dělá taky, nemyslí o zle, ale občas šťouchne, něco prohodí, mě to mrzí, ale nepřestane s tím, páč to bere jako součást mě ze který si hold může dělat srandu
![]()
Ne nejsi nevěděčná, máš nějaký psych. blok. a k tomu si hodně citlivá.
Musíš to řešit s dr. možná by se ti trošku ulevilo veškeré své trápení probrat z manželem, ale určitě si rychle zajdi někam k psychologovi.
Držím palce ať se vše zlepší
![]()
Jo a když půjdeš přes doporučení obvoďáka k psychologovi, tak bys platit neměla. Švagrová teda neplatila, ona musela ale docházet i k psychologovi a ten ji dal kontakt na psychiatra a musela docházet nějakou dobu k oběma (měla a má psych. problémy po rozvodu).
Psychologové v Praze jsou na webu http://www.csspraha.cz/ - záložka pracoviště - poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Jsou zadarmo a někteří objednávají i celkem na brzo, třeba za týden dva (někdy je třeba hledat). Po poradě s ním můžeš zase třeba zkusit psychiatra, ale jak tu někdo psal, za primární bych považovala si povídat, a až pak případně medikovat.
Pycholog i psychiatr je i na pojišťovnu, někteří mají akreditaci na obojí a to je nejlepší. Někam bych zašla. mě svého času velmi pomohl.
Vypadá to na rozhašený hormony. Jdi za obvoďačku a nech si udělat vyšetření hladin hormonů. Já třeba brala hormonální antikoncepci a byla jsem strašně přecitlivělá, mrzutá, plačtivá a jak jsem jí vysadila tak jsem úplně jiný člověk. Přitom je tam těch hormonů malinko - no a stejně.
Řekla bych, že máš slabou psychiku. A co takhle kineziologie? Najde se většinou příčina problému. Já psychiatrům moc nevěřím, někdy se snaží utlumit práškama a to není řešení. Dobrého psychologa který umí dělat kinezi znám v Brně. Mě i dceři moc pomohl.Ale to máš asi z ruky.
@Lucciia tohle znám moc dobře, bývala jsem taky taková…asi tě moc nepotěším, ale chce to tvrdou práci sama na sobě. Roky terapie mi pomohly začít měnit pohled sama na sebe, na své okolí a mít nad věcmi aspoň trochu nadhled. AD sama o sobě nepomůžou, je to jen berlička na překonání těžkého období. Najdi si psychologickou poradnu, která má smlouvu s pojišťovnou, tam psychologa který ti sedne a začni tam chodit. Pravidelně a dlouho. Věř mi že to pomůže, ale nemůžeš čekat zázraky na počkání nebo bez práce ![]()
Přeju ať se sama cítíš jistěji a šťastněji
Kdybys měla nějaké konkrétní dotazy jak co probíhalo, klidně napiš do SZ