Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bojím se o bráchu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.8.18 22:14
Primárně zjistit o co jde, co ho žere. Bez toho mu není pomoci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 22:19
Hele, to je strašně málo informací na odpověď. Jasně, podobně se projevuje bipolárně afektivní porucha, ale tam bývají delší intervaly mezi výkyvy nálad. Podobně se projevuje i užívání některých drog. Podobně se projevují i některé poruchy osobnosti. Zároveň to ale může být prostě jen povahový rys.
Ať jako tak bych se mu cestu pokusila rozmluvit, pokud máte pochybnosti, znáte jej nejlépe.
Jak spí? Kolik hodin denně? Jak je to s únavou, je menší nebo větší než v době, kdy jste nic nepozorovali? Nakolik jsou reálné jeho plány do budoucna? Mluvil někdy o tom, že by bylo lepší, aby nebyl? Co koníčky, jsou pořád stejné nebo je rychle střídá? Rychle se pro něco nadchne a pak jej nadšení opustí? Co přátelé?
Takto přes monitor se obávám, že v tomto případě moc nepomůžeme. Jen třeba nastíníme možnosti. Podle toho, co píšeš se mi zvedá varovný prst a určitě bych doporučila psychiatra, ale je otázka, jestli by na to přistoupil. Určitě je potřeba to navrhnout v době, kdy je na tom špatně. Ono to fakt nemusí nic být, ale dle popisu bych se trochu bála, že by být mohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.8.18 22:21
No většinou tohle mívá při větší zátěži (státnice, promoce). Všechno ale perfektně uměl a měl jedničky. Nedokázal ale bydlet třeba na koleji, protože to bylo daleko od domova a každý víkend musel domů.
- Citovat
- Upravit
6.8.18 22:31
@Anonymní píše:
@AnnaNuvoletta07No většinou tohle mívá při větší zátěži (státnice, promoce). Všechno ale perfektně uměl a měl jedničky. Nedokázal ale bydlet třeba na koleji, protože to bylo daleko od domova a každý víkend musel domů.
Možná hůře snáší stres, nátlak, větší množství problémů. Já tohle měla po těžkém období; potom jsem ještě roky měla problém vstřebat sebemenší starosti a měla potřebu utíkat, být sama, nechtěla jsem s nikým mluvit. Jenže samotné mu bohužel nepomůžete, obzvlášť když je nesdílný i vůči vlastní přítelkyni. Nejlepší by bylo, kdyby si promluvil s psychologem. Pokud pracuje, normálně funguje, má světlé chvíle, komunikuje většinu času tak je nepravděpodobné že by si třeba (nedej Bůh) sáhl na život, proto bych se jeho výletu nebála. Chce mít pravděpodobně nějakou chvíli klid, přemýšlet - zkusila bych mu nadhodit, jestli by si nechtěl promluvit s nějakým odborníkem, když mu není dobře a připomenout, že tady pro něho jste, kdyby si potřeboval promluvit nebo pomoci. Deprese si myslím, to nejsou. V pravém slova smyslu by při depresích nebyl dlouhodobě schopen fungovat na úrovni práce, plánování apod.. u bipolární poruchy jsou opravdu ty intervaly delší a prožíval by je též více intenzivně. Neviděla bych v tom vyloženě psychickou poruchu. Spíše mi přijde, že je toho na něho moc. Klidně může mít starosti i kolem o kterých nevíte, kdo ví. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
6.8.18 23:37
Já ho chápu, taky jsem velmi fixovaná na domov. Odstěhovat se dál od rodiny a mého prostředí, taky budu mít deprese. Přítelkyně by si s ním měla promluvit a měli by si ujasnit, zda je pro něho z dlouhodobého hlediska přijatelné zůstávat daleko od domova. Možná je to také jen počáteční krize a až si vytvoří kolem sebe nový domov, deprese pominou.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj. Je mi 33 let a mám o rok a půl mladšího bratra. Bratr je hodně vázaný na domov kde vyrůstal. Poslední půlrok se s přítelkyní přestěhovali do města. Přítelkyně u bráchy pozoruje smutnou povahu. Prý se někdy vůbec neodpovídá, někdy dokonce brečí. Tvrdí, že je to kvůli práci. V práci je ale veselý dělá srandičky (pracuje jako modelář oděv. výroby a zabývá se i zahr. velkoobchodem). Když k nám přijdou na návštěvu je jeden den veselý, samý vtip, druhý den je zamlklý, skoro neodpovídá. Tento týden chce jet sám 300 km na dovolenou na Slovensko, aby si vyčistil hlavu. Docela se bojíme, aby se mu něco nestalo. S přítelkyní plánují rodinu a chtějí i postavit domek. Setkali jste se s tím někdo? Jak mu pomoci? Díky moc