Bojím se o dcerku

Anonymní
28.11.19 12:34

Bojím se o dcerku

Maminky jestli byste mi některá uměla poradit budu Vám vděčná.
Jde o mojí dcerku, chodí do druhé třídy ZŠ. Je velmi neprůbojná, stydlivá a uzavřená. Už ve školce měla problém se socializovat, neměla kamarády, nehrála si s ostatními dětmi. Myslela jsem, že to bude lepší, když bude chodit do školy, ale nic se nezměnilo. Pořád je plachá, uzavřená, s nikým nemluví. Působí smutně, je ticho a skoro vůbec nemluví. To vím od učitelky. Co se učení týče, učení jí jde dobře, až na matematiku, s tím trochu bojujeme, ale snažíme se. Dcerka mi řekla, že jí učitelka matematiky nemá ráda, protože matematiku neumí. Že učitelka matematiky je na ní zlá.
Co jsem si všimla taky na školní besídce do ní spolužačka strčila a dcerka se vůbec nebránila, nijak se neohradila. Pořád do ní strkala, až jí strčila někam dozadu, vůbec jsem na ní neviděla. Loni dcerka vyhrála školní výlet jako jediná ze třídy. Jela na týden pryč, byla poprvé někde sama. Přišla domů smutná. Paní, která měla děti na starosti povídala, že dcerka se s nikým neskamarádila, byla pořád sama. Nezapojovala se do her, do ničeho. Ještě jí tam nějaká holka vzala peníze, ale paní to vyřešila a dcerku přestěhovala do jiného pokoje k jiným holkám. Starším. Bylo to tam o trochu lepší. Taky kreslí smutné obrázky a co mě vyděsilo, našla jsem v jejím pokojíčku pod postelí pomačkaný papír se sexuálními motivy. Na obrázku byli muž a žena s pohlavními orgány. Našla jsem to včera, dceři jsem zatím nic neřekla.

Jsem bezradná a nevím co dělat. Mám s ní zajít k psychologovi? Mám to řešit i s učitelkou? Mám pocit, že jako máma selhávám :,(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
144
28.11.19 12:43

Tak v tomto případě bych asi šla. A obrázek vzala s sebou. Určitě už jste si s ní zkoušela promluvit sama. Co Vám o svých pocitech říká? Z čeho má strach?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17722
28.11.19 12:46
@Anonymní píše:
Maminky jestli byste mi některá uměla poradit budu Vám vděčná.
Jde o mojí dcerku, chodí do druhé třídy ZŠ. Je velmi neprůbojná, stydlivá a uzavřená. Už ve školce měla problém se socializovat, neměla kamarády, nehrála si s ostatními dětmi. Myslela jsem, že to bude lepší, když bude chodit do školy, ale nic se nezměnilo. Pořád je plachá, uzavřená, s nikým nemluví. Působí smutně, je ticho a skoro vůbec nemluví. To vím od učitelky. Co se učení týče, učení jí jde dobře, až na matematiku, s tím trochu bojujeme, ale snažíme se. Dcerka mi řekla, že jí učitelka matematiky nemá ráda, protože matematiku neumí. Že učitelka matematiky je na ní zlá.
Co jsem si všimla taky na školní besídce do ní spolužačka strčila a dcerka se vůbec nebránila, nijak se neohradila. Pořád do ní strkala, až jí strčila někam dozadu, vůbec jsem na ní neviděla. Loni dcerka vyhrála školní výlet jako jediná ze třídy. Jela na týden pryč, byla poprvé někde sama. Přišla domů smutná. Paní, která měla děti na starosti povídala, že dcerka se s nikým neskamarádila, byla pořád sama. Nezapojovala se do her, do ničeho. Ještě jí tam nějaká holka vzala peníze, ale paní to vyřešila a dcerku přestěhovala do jiného pokoje k jiným holkám. Starším. Bylo to tam o trochu lepší. Taky kreslí smutné obrázky a co mě vyděsilo, našla jsem v jejím pokojíčku pod postelí pomačkaný papír se sexuálními motivy. Na obrázku byli muž a žena s pohlavními orgány. Našla jsem to včera, dceři jsem zatím nic neřekla.Jsem bezradná a nevím co dělat. Mám s ní zajít k psychologovi? Mám to řešit i s učitelkou? Mám pocit, že jako máma selhávám :,(

Jestli je to vážně myšlený dotaz, pak ano - urychleně k psychologovi! Nesedí mi ale pár věcí - učitelka matematiky? Ve druhé třídě přece ještě děti mají jednoho učitele/učitelku na všechny předměty.. A ten školní výlet - vyhrála? A jela jediná ze třídy? To nechápu :think:
Mluvíš s ní? Povídá ti, co jí trápí a co naopak dělá radost? Jsou děti, které jsou introvertní a nevadí jim to, že jsou „samy“ nebo třeba jen s jednou kamarádkou. Pokud ale spíš tou samotou trpí, měli jste být v PPP už dávno. Učila jsi jí někdy, jak se o sebe postarat? Ve smyslu že když vidíš, že jí někdo ubližuje, postavíš se za ní, vysvětlíš jí, co má v danou chvíli udělat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.11.19 12:46

@Dabba Zkoušela, ale ne moc úspěšně. Se mnou je šťastná i s manželem když jdeme spolu na výlet, když si hrajeme nebo jdeme do kina. Je to šťastné dítě. Problém nastává když je v kontaktu s někým cizím, dospělým nebo dětmi. O svých pocitech mi nic neříká, když se zeptá, jestli se ji líbí ve škole řekne, že ano. Tím to končí. Musím z ní všechno tahat, sama nic neřekne.

  • Citovat
  • Nahlásit
3165
28.11.19 12:47

Já bVh tam už asi byla dávno. Jděte, ale pozor ne každý psycholog hned sedne musíte hledat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3424
28.11.19 12:47

Ja bych sni k odbornikovi zasla alespon ti poradi jak naucit dceru vice socializovat nebo prijde na to kde je problem o obrazku bych si promluvila treba to jen nekde videla ale pro klid duse nikdy nevis

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17722
28.11.19 12:49
@Anonymní píše:
@Dabba Zkoušela, ale ne moc úspěšně. Se mnou je šťastná i s manželem když jdeme spolu na výlet, když si hrajeme nebo jdeme do kina. Je to šťastné dítě. Problém nastává když je v kontaktu s někým cizím, dospělým nebo dětmi. O svých pocitech mi nic neříká, když se zeptá, jestli se ji líbí ve škole řekne, že ano. Tím to končí. Musím z ní všechno tahat, sama nic neřekne.

A byla taková v kolektivu vždy? Na hřišti, nebo s dětmi kamarádek?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.11.19 12:50

@unuděná Dcerka má celkově 3 učitelé. Loni vyhrála výlet jako jediná ze třídy, četla z celé třídy nejlíp co se týče plynulosti a správnosti ve vyslovování textu. Jela jako jediná ze třídy. Samozřejmě, jakmile jsem viděla co ji spolužačka dělala na besídce, mluvila jsem s dcerkou o tom, že se musí ohradit, že to nesmí nechat být. Taky ví, že za mnou může přijít když jí bude něco trápit, že jsem tady pro ní. Stejně tak táta.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
28.11.19 12:50

Milá anonymní maminko,

když jsem chodila na ZŠ byla jsem povahově podobná Tvé dceři- neprůbojná, plachá, spolužáci si ke mně dovolovali, posmívali se mi, ze začátku jsem se spíš uzavírala hodně do sebe, na jednu stranu mi dělalo problém najít si kamarády ( hlavně teda ve škole), ale na druhou stranu, když ke mně někdo přátelský přišel a cítila jsem se s ním dobře, tak z toho vznikala hezká přátelství. Hlavně teda na dovolených.

Později jsem to řešila tím, že jsem se z toho vypisovala v básních, pohádkách, povídkách. Jenže na zš se to začalo pomalu stupňovat a začali mě šikanovat žáci i z jiných tříd. Osobně jsem to řešila jen v sobě a nikomu se nesvěřovala, ale všimla si toho moje maminka a ta to hned začala řešit s jednou učitelkou na naší škole, ta si mě pak pozvala do kabinetu, pak i speciální pedagog. Na jednu stranu mi to nebylo moc příjemné, ale zase na druhou se mi snažili dodávat odvahu se nebát lidí.

Když pozvali maminku, doporučila ji paní učitelka program 5 P. Je to ale už tak 20 let zpátky. Jde o to, že tam přiřadí dítěti,,kamaráda'', většinou tak nějakého studenta dobrovolníka od cca 20 let..a ten se s dítětem snaží navázat kamarádský vztah. Doporučovalo se tak 1 za týden si tak na hodinku někam zajít podle zájmů dítěte. Mě tenkrát bavila spousta věcí, tak jsme chodili na procházky, do muzeíí, do zoo, kamkoli jsme si vzpomněli. Někdy se dělávají i hromadné akce s ostatními dobrovolníky a jejich kamarády a tábory. Mně to docela dost pomohlo, přestala jsem být tak plachá, bát se lidí a už si pak ke mně moc nedovolovali. Kamarádce, co mi přidělili bylo tenkrát 25 a mně 14, našla jsem v ní důvěru a svěřovala jsem se jí pak i se svými tajnými láskami, které jsem neprozradila ani mamince. Do programu lze zařadit děti myslím od 6 let, když jsme šli hromadně do zoo, tak tam byli děti všeho věku s různými problémy.

Zkus po tom zapátrat, jestli takového něco nemáte v okolí. Jinak bych zkusila učitelku, speciálního pedagoga, psychologa…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
28.11.19 12:53

@unuděná Ano byla taková vždy, už ve školce si nehrála s ostatními dětmi. Dcerka mi říkala, že na výtvarní měli něco kreslit a udělala to jinak a paní učitelka jí přinutila sednout si na židli a přemýšlet, co ji (učitelce) dluží!! Dcerka za ní chodila a říkala, nebo spíš ptala se jestli papír, nebo výkres, nebo barvičku a učitelka pokaždé říkala NE, NE. Takhle mi to řekla. Okamžitě, na druhý den jsem běžela do školy za třídní učitelkou a spolu se mnou manžel, ten tam udělal naprostý kravál. Učitelka řekla, že nic takového se nestalo.

  • Citovat
  • Nahlásit
22972
28.11.19 12:55

Taky nechápu tu učitelku matematiky?
a jak vyhrála školní výlet? a jela sama, na týden? kdy jako? v první třídě?
je to celé jakési divné

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.11.19 12:56

Já osobně bych s tím k psychologovi zašla. Jsou lidé introvertní, kteří si vystačí sami a moc se nezapojují, ale tohle mi už přijde extrémní. Učila jsem na základní škole holku, která naprosto odpovídá tvému popisu a od první do deváté třídy se nic nezměnilo. Neměla jedinou kamarádku, za celou docházku jsem jí neviděla s kýmkoliv mluvit, pokud k tomu nebyla donucena v rámci výuky a i tehdy používala nejkratsi možné věty. Přestávky, výlety, vše trávila o samotě. Nesmala se, nikdy. Rodiče nad tím mavli vždy rukou, že doma je v pohodě. Ale já si osobně myslím, že tohle je už za hranicí introvertní povahy a že takový člověk má vážný problém se sebevědomím a sociálními dovednostmi. A nedokazi si představit, jak budou fungovat dál v životě. Navazovat vztahy, absolvovat pracovní pohovory, vyřizovat věci na úřadech, atd. Minimálně bych absolvovala alespoň jednu informativní schůzku i psychologa, aby posoudil, jak závažný problém to je.

Anonym-zminka o mém zaměstnání.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
28.11.19 12:57

@stinga Jak divného? Ano, vyhrála, četla ze všech dětí nejlíp a získala pobyt na týden. Nevím co je na tom divného, snad jsi proboha nebudu vymýšlet nesmysly. Řeším tady svojí dcerku a opravdu nepotřebuji poslouchat, jak se vám to nebo tamto nezdá.

  • Citovat
  • Nahlásit
17722
28.11.19 12:57
@Anonymní píše:
@unuděná Ano byla taková vždy, už ve školce si nehrála s ostatními dětmi. Dcerka mi říkala, že na výtvarní měli něco kreslit a udělala to jinak a paní učitelka jí přinutila sednout si na židli a přemýšlet, co ji (učitelce) dluží!! Dcerka za ní chodila a říkala, nebo spíš ptala se jestli papír, nebo výkres, nebo barvičku a učitelka pokaždé říkala NE, NE. Takhle mi to řekla. Okamžitě, na druhý den jsem běžela do školy za třídní učitelkou a spolu se mnou manžel, ten tam udělal naprostý kravál. Učitelka řekla, že nic takového se nestalo.

Tomuhle nerozumím už vůbec. Co po ní tedy ta učitelka chtěla, respektive co bylo zadáním a co udělala dcera? Mě by třeba hned napadlo, kdyby mi to líčil stejně starý syn, že třeba zapomněl nakreslit sourozence do obrázku rodiny. Nebo čertovi rohy. Nebo tak něco… :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22972
28.11.19 12:58

Čichám, čichám dalšího trolla
pan policajt ve školce se neujal, tak jedeme další story?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat