Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Budeme mit miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.5.10 23:36
Budeme mit miminko
Ahoj maminky a budouci maminky,
rada bych se podelila o zazitky, mam maleho chlapecka 9 mesicu a pokousime se o dalsi mimi a zatim nam to neslo, doufam, ze se zadari:-)
Strasne bych si dalsi prala, ale ackoli uz mam MS pul roku, porad nic, nezbyva, nez doufat:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.5.10 12:22
Ahoj, manžel chtěl taky druhé mimi docela brzo, ale já se chtěla začít snažit až starší syn začal sám chodit. Jako těhotná se tahat s těžkým cvalíkem, to není moc dobrý ani příjemný. Pak začal syn běhat a měl utíkací období a to taky nebyl zrovna ideální čas na otěhotnění. No ale nechali jsme to osudu a já otěhotněla, když měl syn 14 měsíců. Hrozně jsem se těšila, ale už bych do toho tak rychle nešla. Jsem ráda, že tím, jak jsou chvíli od sebe, tak si teď fajn rozumí, ale když to vezmu zpětně, začátky byly hooodně náročný a ani jednomu z nich jsem nebyla schopná se plně věnovat. Mám výčitky, že jsem je zezačátku oba šidila. Raději bych se pokoušela o druhé mimi, až bude starší ve školce a mohla bych se soustředit opravdu jen na jednoho.
Tohle jsi ale asi číst nechtěla 
Nám naše rozhodnutí zkušení známí taky rozmlouvali, ale nedali jsme se, po miminku jsme fakt toužili, chtěli jsme, aby měl starší syn brzo parťáka ve zlobení 
Až časem člověk pochopil co známí mysleli. Naši rošťáci jsou ale myslím šťastní a spokojení, teď si konečně začali víc rozumět a i já jsem klidnější a víc v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.10 21:05
Ahojky, moc držím palce, jsme na tom podobně, my teprve půl roku, ale taky už na tom pracujeme a mooooc se těšíme na dalšího 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
23.5.10 21:17
Já mám opačnou zkušenost, holky máme plánovaně od sebe 20 měsíců, otěhotněla jsem týden po tom, co jsme se rozhodli… cca v roce straší. Nikdy jsem nelitovala, snad jen jediný věci a to že by mohly být i blíž k sobě. Všechno se dalo zvládnout v pohodě, masakr začal až kolem 3,5 roku starší kdy malý byly necelý 2 a ta jí chtěla stíhat hlavně venku pěšky nebo na motorce. Starší ale začala chodit do školky, tak se i to dalo. A dneska je to už zase procházka růžovou zahradou a já začínám litovat, že už dávno nemám třetí dítě. Ted už se mi blíží návrat do práce a už se mi tolik nechce, ted už si říkám, že to necháme až tak za cca 3- 4 roky.
Tak držím palce, at se brzo zadaří
- Citovat
- Upravit
jjelena
23.5.10 21:19
Jeeště doplním, že my už ted mlžeme všechny aktivity vykonávat jako rodina… dovolená, hory, výlety atd. Ti, kteří mají děti třeba 3 a více let od sebe, se bohužel dělí na maminku s prckem a tatínka se starším. Vidím to kolem sebe, okolí nás taky považovalo za blázny, ale já nelituju fakt ničeho
- Citovat
- Upravit
23.5.10 21:41
jjelena píše:
Já mám opačnou zkušenost, holky máme plánovaně od sebe 20 měsíců, otěhotněla jsem týden po tom, co jsme se rozhodli… cca v roce straší. Nikdy jsem nelitovala, snad jen jediný věci a to že by mohly být i blíž k sobě. Všechno se dalo zvládnout v pohodě, masakr začal až kolem 3,5 roku starší kdy malý byly necelý 2 a ta jí chtěla stíhat hlavně venku pěšky nebo na motorce. Starší ale začala chodit do školky, tak se i to dalo. A dneska je to už zase procházka růžovou zahradou a já začínám litovat, že už dávno nemám třetí dítě. Ted už se mi blíží návrat do práce a už se mi tolik nechce, ted už si říkám, že to necháme až tak za cca 3- 4 roky.Tak držím palce, at se brzo zadaří
Pohodové druhé dítě moc závidím! Náš nejmladší už odmalinka vyžadoval a i teď vyžaduje hodně pozornosti a rozdělit se mezi oba bylo dost těžké. Taky vysvětlit staršímu, že jdu uspávat brášku a on musí být potichu, pak když malinký spal, aby nehlučil, když jsem kojila, aby ho nerušil… malinký je narozený v zimě, takže v mrazech jsme ven nemohli, přitom starší se těšil na boby, na saně… taky táhnout saně a zároveň kočár ve sněhu - žádná sranda… když je jeden nemocný, musí být doma i druhý, i když je zdravý… malinký v kočáře řval, řval i v nosítku, ale starší chtěl na písek, tak jsem tam chovala a houpala docela těžkýho cvalíka dokud mi ruce zvládaly, jen aby si starší pohrál… Ale potkávám i maminky, co mají druhé prcky naprosto pohodové, skoro o nich neví, tak ať se zadaří i vám!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
23.5.10 22:25
Dominko, ted si mě pobavila…v dobrým. Obě naše děti jsou na hranici hyperaktivity, ani jedna jí nemá diagnostikovanou, jen zvýšený temperament.
Malou jsem bohužel nekojila, tak jsem se musela naučit zacházet s UM, vyvařovat atd. No a starší v tu dobu lezla po topení atd. Určitě to nebylo jen jednoduchý, ale prostě mi to nijak dramatický nepřišlo. Malá je takjy zimní a boby a kočár jsem tahala. Ale je fakt, že naše holky nebývají moc nemocný, tak tohle jsme řešit nemuseli.
No vždycky říkám, že se to stejně nedá naplánovat předem, i větší věkový rozdíl může přinést problémy. Hlavně at jsme všichni zdravý
- Citovat
- Upravit
24.5.10 09:21
jjeleno, tak jsi mě svými příspěvky moc potěšila a podpořila do snažení, zatím (naivně 
) věřím, že je to o přístupu a chtění, jak to zvládnout. Tak snad se nám to brzo povede a iluze mě rychle neopustí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.10 11:28
snažení
jsem na tom stejně, sice kojím a menstruaci mám, ale zatím nic…ale tento týden mě bolí hodně vaječníky, tak třeba 
vím, že to bude těžké, ale to bylo i s prvním a tak rychle to letí, že to snad zvládneme…musíme…
i když manžel jednou, že jo, jednou že ne…ale tak to bylo i u toníka a jak je teď šťastný, že je 
přeji rychlé početí, jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
24.5.10 12:45
J.S., držím palce, jsem důkaz, že i při kojení se dá otěhotnět a to jsem kojila plně. Dcera odmítala jakýkoliv příkrm krom banánu, takže já denně hezky po 3 hodkách. V dubnu se narodila, v listopadu jsem dostala MS a v březnu otěhotněla. Ale dřív jsme se nesnažili, resp. zkoušeli jsme si dávat pozor, ale zas nijak nehlídali, chtěli jsme počkat do roka malý a to se podařilo.
- Citovat
- Upravit
24.5.10 13:07
jjelena píše:
Dominko, ted si mě pobavila…v dobrým. Obě naše děti jsou na hranici hyperaktivity, ani jedna jí nemá diagnostikovanou, jen zvýšený temperament.
Malou jsem bohužel nekojila, tak jsem se musela naučit zacházet s UM, vyvařovat atd. No a starší v tu dobu lezla po topení atd. Určitě to nebylo jen jednoduchý, ale prostě mi to nijak dramatický nepřišlo. Malá je takjy zimní a boby a kočár jsem tahala. Ale je fakt, že naše holky nebývají moc nemocný, tak tohle jsme řešit nemuseli.No vždycky říkám, že se to stejně nedá naplánovat předem, i větší věkový rozdíl může přinést problémy. Hlavně at jsme všichni zdravý
Měli jsme to těžké tím, že byl malinký hodně plačtivý a nic nezabíralo. I babičky se ho kolikrát snažily utěšit a rozbrečely se, že už si s ním neví rady. Skoro rok trvalo to plačtivé období a to je pro každou maminku hodně stresující a vysilující, každá chce mít spokojené miminko. Starší se nám vrátil k plinkám, naučil se taky békat kvůli každé blbosti - když malinký zaplakal, hned jsem k němu běžela a chovala ho, starší samozřejmě záviděl a zkoušel stejnou metodu… no škoda všechno rozepisovat.
Teď už je to fakt pohoda a je sranda sledovat, jak starší učí mladšího ty svoje blbinky a mladší je na brášku nalepenej jak pijavice 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
