Časté hádky a neshody

Zdravím všechny ve spolek,
nevím asi se sem jdu hlavně vypsat, ale třeba někdo bude mít pro mě i nějaký rozumný názor.
Jsme s partnerem 6 let a nějaký ten měsíc a máme spolu malého syna. Než se syn narodil měli jsme sem tam nějaký rozpor, ale nic hrozného, ale po narození syna se náš vztah začal pomalu kazit. Neshody jsou u nás už docela časté a většinou jsem já ten kdo je označen za viníka. Ano vím nejsem bez chyby, mám jich dost, ale z našich konfliktu jako viník v očích přítele vždy vyjdu já.
Uznávám, že poslední dobou jsem docela nepříjemná a permanentně podrážděná a stačí mi trochu, abych vyletěla. Přítel mě pak označuje za furii a hysterku. Ale na mě už je toho někdy opravdu moc. Celý den mám na krku syna. Ráno musím obstarat sebe i syna, pak jdeme ven, on jde pak spát, tak já něco uvařím nebo dělám co se se synem nedá udělat. Dáme si oběd, jdeme ven, hrajeme si, dělám nějaké jednoduší práce u kterých nevadí, že mi syn asistuje. Popřípadě když syn usne ještě i odpoledne, tak jdu dodělat, co jsem nestihla a mám chvilku na kafe. A pak je 16 hodin a jak některé maminky se těší, že dítě předají tatínkovi…tatinek sice přijde v 16 domů, ale jde se vykoupat, nají se, tak asi 10 minut se synovi věnuje a pak už mi ho předává, se slovy, že měl náročný den a musí si jít odpočinout. Takže se jdu zase věnovat synovi, pak mu nachystám vanu, vykoupu, dám mléko, zuby, pohádku a přichází tatínek mu dát dobrou noc. Pak mi řekne, že jde dělat něco na dvůr. Tak já se jdu konečně navečeřet, poklidit kuchyň a pak mám chvíli klid podívat se na internet. No a další den znovu.
Abych mu nekřivdila, tak o víkendu mu občas dát mléko nebo ho nakrmi a třeba tak na půl hodiny vezme ven popřípadě nachysta vanu, ale to je tak vše.
Aby to nebylo málo, tenhle kolotoč, tak máme ještě špatné vztahy s tchýní a úplně odlišný názor na výchovu a navíc už je tchyně starší, takže nějaké hlídání nehrozí. A dost často se chytnem právě kvůli sporům ohledně malého. Občas malý má svůj den a trénuje moji nervovou soustavu. No a jako bonus bydlíme ve vesnici, kde prostě asi maminky nechodí ven a není možný se tedy s nějakou maminkou se kamarádit. To musím jet do našeho bývalého bydliště, kde mám všechny kamarádky, ale zase to nemůžu každý den.
Mám pocit, že přítel si tyhle spojitosti neuvědomuje, i když jsme mu to několikrát říkala, že bych uvítala pomoc, ale většinou mi odpoví, že chodí do práce a je unavený a o víkendu, že musí dělat na zahradě, že přece chci, aby jsme to tam měli konečně hezký.
Občas zajedu na pár dní mojí rodině, aby syna taky viděli a já trochu změnila prostředí, ale jak jsem tam víc jak dva dny, tak už to přítelovi zase vadí, že malýho beru pryč na tak dlouho, že ho nevidí několik dní. Což zase způsobuje další konflikty mezi námi.
Znáte to některá? Změní se to, až bude syn větší a nebude toho na mě tolik?
Poprosím anonymně, je to pro mě docela nepříjemné a mohl by mě tu někdo poznat.