Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Protože život není jen o IQ. To by člověk v 55+ mohl už vědět.
@Zumpa Ano, to vím. Jenže já si celý život myslela, že na „to“ nemám. Myslím, že mě nejvíc ovlivnilo to, že jsem nedokončila střední školu. Nebavila mě. Okolí mi to dávalo najevo, byla jsem pro rodinu i okolí celý život takový outsider.
@nomenomen píše: Více
Chtěla bych mít větší sebevědomí. Chtěla bych se umět víc prosadit a umět odrazit to, co naopak nechci. Jak v rodině, tak v práci.
@nomenomen A nechtěla bych být takový introvert. Takový člověk je pro okolí divný a pro mě samotnou jsou některý situace hodně náročný.
Tak s ničím z toho, co popisujete přece IQ nemá vůbec nic společného. V životě nás od toho, abychom naplnili svůj potenciál, nedrží zpátky to, že by nám scházela inteligence. Drží nás od toho naučené vzorce, emoční traumata a to, jak vnímáme sami sebe. A to s inteligencí prostě nesouvisí… I člověk s vysokým IQ může být skálopevně přesvědčený, že je hloupý a k ničemu. A tak bude žít život, který tomu přesvědčení odpovídá… Pozitivní je, že se všechno dá přepsat. Co začít tím, že si o sobě přestanete myslet, že jste břídil, co nemá na víc, než je minimální mzda? Máte teď v ruce důkaz, že jste chytrá ženská. Začněte tak o sobě uvažovat
Takový obrat v uvažování o vlastní osobně změní život i sedmdesátileté, natož potom někomu, komu je kolem 55… Věřte mi, že umíte žít jinak. Ale musíte to sama sobě dovolit. A k tomu je obvykle potřeba přestat lpět na té identitě, se kterou jste se ztotožňovala do teď. „Ale já jsem přece taková…“ Ne. Nejste. To, kdo jste není tesané do kamene. Je to jen soubor vnitřních pravd a zranění, které jsme nikdy nezahojili… Nikdo z nás není dokončený. A každý z nás může být za rok dva úplně někým jiným. Ale nepůjde to, když budete trvat na tom, že jste tím, kým jste dnes a že je kvůli tomu všechno marné…
@Anonymní píše: Více
Zkus si přečíst knihu Miluj svůj život od Louise.L.Hay
S tímhle ti může pomoct psycholog. Jinak nepřijde mi tak hrozné, že jsi nedodělala střední, když jsi maturitu dodělala, dokonce dvakrát. Možná špatně zvolený obor.
Nikdo z nás není dokončený. A každý z nás může být za rok dva úplně někým jiným. Ale nepůjde to, když budete trvat na tom, že jste tím, kým jste dnes a že je kvůli tomu všechno marné…
Děkuju, to je moc hezky napsaný.
Hodnota IQ je pro reálný život resp. jeho kvalitu naprosto nepodstatná věc…. a ať je jakákoliv, je hloupost a alibismus vymlouvat se na ni a používat ji jako argument pro cokoli povedeného či nepovedeného… ![]()
@Anonymní píše: Více
Já jsem teda Vodnář a troufám si říct, že taky nejsem zrovna úplně blbá, ale o tom to asi až tak nebude…
No zkrátka a jednoduše, je to všechno takový, jaký to chceš v životě mít a hlavně, jaký si to uděláš. ![]()
@Černá Madonna píše: VíceČím to je, že že většina chytrých a vtipných lidí jsou Vodnáři?
PS: A také skromných!
![]()
Z hecu jsem si nechala udělat IQ testy a překvapivě jsem získala 131 bodů. Jsem takový celoživotní břídil. Nedodělala jsem střední školu, vdala jsem se, měla děti, hledala práci a když už, tak byla za minimální mzdu. Časem jsem si dodělala dvě maturity z různých oborů, nicméně stále mám práci tak nějak kousek nad minimální mzdou. Jsem těžký introvert a k tomu blíženec. Babrám se sama v sobě, hrozně řeším též sama v sobě vztahy s ostatními - především na pracovišti. Nedokážu si prosazovat svou, nedokážu diplomaticky říct ne. Výsledek IQ testů mě naprosto překvapil, jsem takový celoživotní břídil. Proč? Proč jsem svůj potencionál lépe nevyužila? Je mi 55+ a moc bych si přála žít jinak, ale neumím to. Je na tom tady někdo podobně jako já?