Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chce nás opustit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.6.11 11:36
Přesně tak nepřemlouvej ho aby zustal ale dokaz mu ze bude chtit zustat. Zacni chodit k psycholozce, starej se o nej, jdete obcas nekam proste najdete to co jste meli ze zacatku a ono to pujde!!!
Zacatek vseho je ze ty chces… on podle me taky jen mu dosla trpelivost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.11 11:38
samozrejme,ze ho stale miluju a na nasem vztahu mi zalezi,jinak bych to neresila,penize resim kvuli detem predevsim..a myslim ze jsem se snazila,nevera to byla jen na jednu noc,tim ji nechci omlouvat,ale manzel se mne nedotkl jinka nez sexem uz od kvetna minuleho roku,od zari pak se mnou nespal.po tom co na to prisel,jsem se snazila,koupila spolecny voucher na dovolenou,nejel,naplanovala jsemvylet s veceri do prahy,koupila listky do kina,zhubla,poridila si nove pradlo,snazila se nervat…ale ne vzdy se to podarilo 
nevim jestli,pokavad rekl ze uz ke me nic neciti,mam se vubec snazit?moc chi,ale ma to smysl?…
- Citovat
- Upravit
zmrzlik
8.6.11 11:43
těžko říct,skus to a uvidíte.Nebo nemůžeš odjet na pár dní třeba k rodičům,aby jste si s manželem chvíli od sebe odpočinuli?Třeba sám doma v klidu přijde na to,že by jste mu chyběli. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.6.11 12:27
bojim se toho ze prave bude sam mit cas a sebe a zjisti ze mu to vyhovuje vic.....
- Citovat
- Upravit
8.6.11 12:37
NO stát se to může ale nevzdávala bych to za žádných okolností…snažila bych se tedka fakt vsemozne a pak třeba po 14 odjela a on by si rekl urcite ze mu chybis…hele jestli si za celou tu dobu nenasel nikoho jinyho tak tam nadeje je!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.11 12:41
urcite to zkusim,porad o tu rodinu stojim,i o nej…vsem moc dekuju za rady
- Citovat
- Upravit
8.6.11 13:33
Moc Ti držím palce a určitě to zvládnete!!!! o TOM TO JE! V DOBRÝM I VE ZLÝM!
Jak jsem jednou četla rozhovor s Markem Ebenem (má ženu na vozíku), říkal že mockrát se dostali do prušvihu ale nikdy ho nenapadlo řict rozejdem se ale jak to spravime 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.11 19:38
Kdyby jste neměli děti, viděla bych to jasně…rozejít se. Protože slepovaný vztah nemá cenu. Obzvlášť, pokud se k sobě ty dva pořád dokola vracejí a hádají se. Když jsem byla mladší (20-23) měla jsem takový vztah.
Rozešli jsme se 2×, podruhé navždy. Byť jsem byla svym způsobem pitomoučká a chtěla se měnit a tolerovat to, co mi vadilo (návštěvy hospod s kamarádama až do rána, nezájem o mou osobu střídající se se zájmem, sobeckost, lhaní, hraní karet o velký peníze atd… 
) došlo mi, že bych si ho nevzala a neměla s ním děti. Že ten život by stál za prd. Tak jsem šla 
. Našla jsem si chlapa, se kterým si rozumím.
Upřímně…teď se můžete akorát snažit spolu vyjít a žít. Pokud on nechce, není co řešit. Asi bych popřemýšlela, jestli to tak bude další roky a zda budeme oba i naše děti šťastní.
Je to jen můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.11 19:56
dekuji za nazor,vim ze by to bylo tezke,ale porad si rikam ze se zmenit chci a pokavad me jednou miloval,pujde to treba byt i pomalu a jnym zpusobem znova…taky nechci aby deti vyrustali bez otce,videli by ho maximalne 1*za 14dni na vikend,chce jit daleko,sama jsem vyrustala s nevlastnim otcem a bylo to peklo,hadky,biti…tim neomlouvam sve chovani,jen nechci to same pro sve deti.+ by se museli stehovat do bytu mensiho,ja bych musela dat rocniho chlapecka do jesli a vydelavat,myslim ze za to stoji to zkusit,byt i naposled,je to sedm let a nebyly jen zle,i kydz on ted tvrdi ze ano,ale rikam si ze snad z nej ted mluvi nastvanost,depka…
- Citovat
- Upravit
8.6.11 20:12
Anonymní píše:
dekuji za nazor,vim ze by to bylo tezke,ale porad si rikam ze se zmenit chci a pokavad me jednou miloval,pujde to treba byt i pomalu a jnym zpusobem znova…taky nechci aby deti vyrustali bez otce,videli by ho maximalne 1*za 14dni na vikend,chce jit daleko,sama jsem vyrustala s nevlastnim otcem a bylo to peklo,hadky,biti…tim neomlouvam sve chovani,jen nechci to same pro sve deti.+ by se museli stehovat do bytu mensiho,ja bych musela dat rocniho chlapecka do jesli a vydelavat,myslim ze za to stoji to zkusit,byt i naposled,je to sedm let a nebyly jen zle,i kydz on ted tvrdi ze ano,ale rikam si ze snad z nej ted mluvi nastvanost,depka…
Každopádně držím palce, aby bylo vše zas dobré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.6.11 12:45
tvůj příběh tak jak ho popisuješ je hodně podobný tomu co jsem si teď prožila. Máme teda jedno dítko ale manžel taky strašně ochladl, sex byl tak 1× za 3 týdny a to z mé iniciativy jinak mě odmítal, nepohladil, nedal pusu, nezajímal se jak se cítím jak mi je co dělám.
Vinu svaloval na mě že jsem se po porodu změnila apod. Leč jsem mu pak přišla na nevěru, trvala určitě už v té době a on zapíral až do poslední chvíle i když jsem mu nakonec řekla, že to vím že jsme mu vlezla do mobilu. I tak zapíral. Přiznal to až u psycholožky.
Jediné co řekl, že mu záleží na dceři a že mě má ještě rád, ale nemiluje. Jenže ta nevěra tam hrála velkou roli.
Takže já to vidím takto - nevěrný ti být nemusí ale může, chlapi někdy zapírají a zapírají a zapírají i když už je to fakt směšné.
Já toho svého donutila jít do poradny, on šel celkem ochotně, nic od toho nečekal, ale řekla byh že psycholožka ho zlomila. Nastínila mu co to udělá s dcerou (to jeho zajímalo hodně) a to že dítě za to stojí a že pokud se mu to stalo v jednom vztahu stane se i v jiném. Nemusí to hned být o nevěře ale o té krizi.
Krize prý nastává téměř vždy po porodu dítěte a trvá to třeba rok než si vše sedne. A pak přicházejí samozřejmě za život další krize.
Takže jak to vypadá teď u nás - absolvovali jsme společnou poradu, manžel se pak po týdnu vrátil zpět (ne s žádnýmn prosíkem nebo odpuštěním, prostě jen tak) a pomalu a jiště začíná fungovat tak jak má.I co se týče sexu a všeho okolo.
Psycholožka mi kladla na srdce že to vše trvá, že tomu máme dát čas cca rok, než on se odmiluje tak cca 3 měsíce a brát jakýkoliv jeho čin jako snahu. Kladla ale i důraz na to že nesmí dojít k odluce tzn. jeho odstěhování apod. Prostě pokud to chceme zkusit musíme společně a to od základu. Hodně spolu mluvit, najít si čas pro sebe a říkat si co od druhého očekáváme,nedomýšlet. prostě vědět na čem jsme.
Takže začínáme a uvidíme jak to dopadne. Dál mi kladna na srdce abych s ním spala, byla milá, příjemná, žádný křik, vyčítání, slzy - prostě racionální ale zase to řešit a jemně popostrkávat. Je to boj ale myslím že to jde, jen musí chtít oba.
A věř že ten můj taky nechtěl, viděl už se jinde, bylo pro něj jednodušší od všeho utéct. Sama nevím jak to dopadne, skončit to může tak jako tak, ale vím že jsem pro to udělala vše.
Tolik za mě - závěrem jen nesouhlasím s holkama, že je vinna hlavně na tvé straně to rozhodně ne, vždy jsou na to dva.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.6.11 19:18
ahojky,
je to stejne v tom,ze on se uz vidi jinde a taky me uz nemiluje,ale problem je v tom,ze on chce jet minimalne na tyden a pak treba jeste na mesic k rodicum 300km daleko,pry aby si to ujasnil.taky myslim,ze to neni dobre,ale doma ho nasilim neudrzim.poradnu odmita uplne.vzal si jen cas,aby pry mohl premyslet,ale taky myslim ze je to jen pro to,aby si tam vse zaridil tzn. praci,bydleni atd..,ze uz se nevrati,svoboda se mu samozrejme zalibi.:_(vim,ze chyby byly u mne i u nej,myslim ze u mne vic,protoze on je tichy,a ja vse resim ihned,impulzivne,takze vetsinu zhadek jsem iniciovala ja,ale kdyz nekoho teprve ztracis,uvedomujes si o co jsi prisla…a starsi cera 3,5 roku na nem uplne visi,videla by ho jen jednou za 14 dni,a to tomu fandim..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.6.11 22:52
No v tuhle chvíli ho zadržet ani nemůžeš, on se musí rozhodnout a vím jaká je to bezmoc. Manžel taky odešel a po týdnu se vrátil. Myslel si že mu doma asi pofoukají bebí a on půjde dál, jenže oni se pravdu dověděli a naopak byli na něj naštvaní už jen kvůli vnoučeti. Takže za týden se vrátil. Pro mě to v tu chvíli bylo hroší než když tu nebyl už jsem si tak nějak začala plánovat co budem dělat, jak to zvládnem abychom se z toho nezbláznili. Ale nakopla nás až ta poradna.
Ta bezmoc je fakt děsná, ale ono ti teď nic nezbývá. Jako nedávej mu najevo že na něj čekáš,jednej tak jakoby opravdu odcházel - řeš děti, peníze, jak je bude vídat apod. ale zároveň musíš v sobě vše zmobilizovat a udělat to s naprostým klidem. To bych řekla, že toho mého hodně zaskočilo. Ono to totiž pak vypadá že už s nimi nepočítáš, nečekáš na ně doma a třeba ho to ještě kopne. Ale mysli i na to že třeba ne a opravdu řeš jak budeš dál žít. Já mám svoje rodiče taky daleko ale už kvůli dceři jsem i v těch nejhorších časech zůstala - nepřerušil se ten kontakt jak s dítětem tak se mnou. Ono děti jsou taky pro ně hnací motor.
Držím palce, myslím že v tuto chvíli nemůžeš nic moc jiného dělat - než zachovat klid, chladnou hlavu a vážit si sama sebe.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.6.11 22:54
A do té poradny jdi určitě klidně i sama, mě to moc pomohlo. Je to velký nápor na psychiku, já našla poradnu u nás zadarmo, objednání bylo do 14 dnů a byli jsem tam jednou společně ajednou sama. A fakt to bylo hrozně přínosné.
Držím palce
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
