Chci být normální, stále trpím úzkostmi

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.06.19 11:54
chci být normální

Ahoj ženy, nemáte nějakou radu, jak se zbavit neustálého stresu, úzkosti?
Je mi 23 a studium na Vš mi způsobilo potravinové alergie a rozjely se mi úzkosti. Jde o to, že jsem si říkala, že až udělám státnice, už nebude důvod ke stresu, užiju si prázdniny naplno. Jenže to nejde. Furt jsem napjatá. Mám ještě k tomu dráždivý tračník, takže 24/7 řeším, co jíst a pít, abych netrpěla zácpami nebo naopak ranními opakovanými debakly. Přitom mi o nic nejde, mám práci z domu, 2 měsíce volna v podstatě, milujícího přítele, super rodinu a stejně se furt něčeho bojím.
Ráno vstanu a už se bojím, že budu mít prujem. Odpoledne mě včera vyzvedl přítel, že jedeme na koupaliště, ja tam byla hrozně upjatá, nechtěla jsem do vody, když jsem tam viděla skákat romy v teplákách, bála jsem se pro změnu, že něco chytím. Přítel už si toho sám všímá. A nedivím se mu, že mu to vadí. Jsem furt negativní, ustaraná, vystresovaná. Spolužačky v mém věku cestují po světe, užívají života a já mám furt problém..
Díky za rady

Reakce:
malá_holka
Extra třída :D 13321 příspěvků 28.06.19 12:17
@Anonymní píše:
Ahoj ženy, nemáte nějakou radu, jak se zbavit neustálého stresu, úzkosti?
Je mi 23 a studium na Vš mi způsobilo potravinové alergie a rozjely se mi úzkosti. Jde o to, že jsem si říkala, že až udělám státnice, už nebude důvod ke stresu, užiju si prázdniny naplno. Jenže to nejde. Furt jsem napjatá. Mám ještě k tomu dráždivý tračník, takže 24/7 řeším, co jíst a pít, abych netrpěla zácpami nebo naopak ranními opakovanými debakly. Přitom mi o nic nejde, mám práci z domu, 2 měsíce volna v podstatě, milujícího přítele, super rodinu a stejně se furt něčeho bojím.
Ráno vstanu a už se bojím, že budu mít prujem. Odpoledne mě včera vyzvedl přítel, že jedeme na koupaliště, ja tam byla hrozně upjatá, nechtěla jsem do vody, když jsem tam viděla skákat romy v teplákách, bála jsem se pro změnu, že něco chytím. Přítel už si toho sám všímá. A nedivím se mu, že mu to vadí. Jsem furt negativní, ustaraná, vystresovaná. Spolužačky v mém věku cestují po světe, užívají života a já mám furt problém..
Díky za rady

Ahoj trápím se tím stejným, chce to čas a terapii, možná antidepresiva. :hug: tělo prostě rozhozeny dlouhodobym stresem. Měj se rada, buď na sebe hodná. Dělej věci co máš ráda a nic si nevyčítej :hug: Mysli především na sebe a svoji spokojenost. Snaž se obklopovat pozitivníma lidma a věcma. A važně se objednej k psychologovi na terapii, pomůže ti s tím.

sediza
Závislačka 2585 příspěvků 28.06.19 12:31

Neboj, nejsi v tom sama. Dlouhodobý stres je sviňa. Přečti si knihu Moje pacifická hřebenovka. Je to o holčině, co má podobný potíže jako ty a pobavíš se a třeba najdeš inspiraci.

Lisdoonvarna
Kecalka 123 příspěvků 28.06.19 14:03

Neboj se, to prekonas a cestovat taky budes, taky si budes uzivat zivota. Jenom ted nejsi ve forme, ale nebude to tak navzdycky. Stres je mrcha s dokaze cloveka odrovnat na dlouho, i tak to ale jednou prejde. Dej tomu cas, dovol si vydechnout. Ver mi, ze vim, o cem to mluvis.
Pokud jsou tvoje obtize az moc omezujici, nestyd se objednat k psychiatrovi. Lecba kolikrat opravdu zabere. Dej si pozor, aby se to nerozjelo do deprese.
Jednou budes na tohle obdobi vzpominat, ze presto ti to neco dalo. Jsi mlada, nic ti neutece :)
Ja to mela dost podobne, od 19 do 26 uplne v haji s nervama a zdravotni problemy k tomu, neschopna se radovat, uzivat si, cestovat. Ale pak se to zmenilo. Taky se to u tebe jednou zlomi. :kytka:

Dlouhá punčoška
Kecalka 149 příspěvků 28.06.19 15:23
@Anonymní píše:
Ahoj ženy, nemáte nějakou radu, jak se zbavit neustálého stresu, úzkosti?
Je mi 23 a studium na Vš mi způsobilo potravinové alergie a rozjely se mi úzkosti. Jde o to, že jsem si říkala, že až udělám státnice, už nebude důvod ke stresu, užiju si prázdniny naplno. Jenže to nejde. Furt jsem napjatá. Mám ještě k tomu dráždivý tračník, takže 24/7 řeším, co jíst a pít, abych netrpěla zácpami nebo naopak ranními opakovanými debakly. Přitom mi o nic nejde, mám práci z domu, 2 měsíce volna v podstatě, milujícího přítele, super rodinu a stejně se furt něčeho bojím.
Ráno vstanu a už se bojím, že budu mít prujem. Odpoledne mě včera vyzvedl přítel, že jedeme na koupaliště, ja tam byla hrozně upjatá, nechtěla jsem do vody, když jsem tam viděla skákat romy v teplákách, bála jsem se pro změnu, že něco chytím. Přítel už si toho sám všímá. A nedivím se mu, že mu to vadí. Jsem furt negativní, ustaraná, vystresovaná. Spolužačky v mém věku cestují po světe, užívají života a já mám furt problém..
Díky za rady

Začni chodit na psychoterapii. Hlavně to neodkládej.

Váš příspěvek
Reklama