Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Poprosím zdejší muže o radu a náhled.
Podvedla jsem manžela. Bylo to před 5 lety a jednorázově. Neomlouvá mě to, ale ztratil o mě zájem jako o ženu, odmítal mě, byl protivny. Po mem jednorazovem uletu, jsem si uvědomila, ze tohle nic neřeší a zaměřila se na vztah. Ten se spravil, ale porad tam nějak viděli podezření z toho, ze jsem jej asi podvedla. A já bohužel následne za tři roky viděla znaky toho, ze potencionalne podvádí on mě s kamarádkou. Nemám ale nic podloženo. Po 5 letech to na mě prasklo. Manzel to na mě vybalil i s detaily a i když jsem zpočátku zapirala, ze je to vymysl, přiznala jsem se všemi detaily.
Velká chyba. Měla jsem zapirat do nekonecna. Samozřejmě mi to nikdy neodpustí. Je to konec, jak řekl. Vím jaký má postoj k nevěře. Chce prozatím žít před dětmi jakoby nic. Ale časem, ze půjde. Nechci ať odejde. Miluju jej. Se mnou se ale nebavi, pohrdá mnou. Je mu ze me na bliti. Ale já se z toho zblaznim. 5 let ziju ve snaze zachránit vztah, dělám nemožné, přehlížím znaky jeho potencionalni nevěry, lži které z toho plynou. Miluju ho. A teď k dotazu. Je něco, co by mohla žena udělat, aby manžel zůstal? Co by Vás nejvíce drazdilo- myslim ve špatném slova smyslu- na ženě, která udelala, to, co já? A co by naopak pomohlo? Ja vůbec už nevím jak se chovat? Protazim se snažím “podlezat” nechci to dělat, ale děje se to tak nějak samo. Aspoň udržení zdání normálu. Takže oblíbeny oběd na stůl, večeře. Nechceš to? Nechceš ono? Víc než jídlo vlastně moc komunikovat nemůžeme. Děti jsou velké. To ticho a pohrdání je děsivé. Nevim vůbec jak dal. Poradíte mi? Děkuji.
Je to konec, ale zaroven i zacatek neceho dalsiho.
Deti jsou velke, vazne chces stravit zbytek zivota vedle cloveka, ktery tebou pohrda? Tak malo si sebe vazis?
@Jana525 nevazim si sebe po tom co jsem udelal vůbec. A mám rada manžela. I když řekl, ze je tohle konec. Nechci to vzdát.
Já bych to zabalila, měla jsi přemýšlet dřív. Já mám k nevěře postoj podobný a jediné, co by mě udrželo, by byly vypočítavé důvody, a i to jen dočasně.
Ty už jsi sem psala…
On tě nechce. Podlézání to jen zhoršuješ.
Nejlepší by bylo se rozvést, možná by sis měla začít budovat svůj nový život bez něj.
A příště si lépe vybírej kámošky. A když bys náhodou zase chtěla někoho podvádět, tak to nikomu nevykládej.
@Anonymní píše:
Ještě podotknu. Ze jsme spolu 25 let.
Pokud máš manžela, který si Tě neváží a bazíruje na tom co bylo před X lety, pak mu dej kopačky.
Pokud se chceš nechat dál trápit, pak dobře Ti tak. Tak si teda s chutí užívej svoje postavení provinilé otrokyně a nekňuč tady na eMiminu.
Už zase? Odpovědi jsi dostala v minulém tématu. On tě nechce, tečka. Už se neponižuj.
@karkarka prave mi porad dává takovou naději-pokud tam je úplně malinka, tak to chci zkusit zachránit. Proto mě zajímají rady muzu. Co by je podpořilo v tom s ženou přes to vše zůstat.
Vždyť jsi tu psala nedávno. Co cekas od nové diskuse?
Působíš zoufale, jsi závislá na chlapovi, co tě zrejme dlouhodobě podvadel a chová se k tobě jako ke kusu hadru. To se nezlepší; I když s tebou nakonec nakrásně zůstane, bude tě podvádět i nadále a chovat se k tobě hnusně a ty mu budeš víc a víc podstrojovat a on tebou bude cim dal vic opovrhovat.. To chceš?
@Anonymní píše:
Poprosím zdejší muže o radu a náhled.
Podvedla jsem manžela. Bylo to před 5 lety a jednorázově. Neomlouvá mě to, ale ztratil o mě zájem jako o ženu, odmítal mě, byl protivny. Po mem jednorazovem uletu, jsem si uvědomila, ze tohle nic neřeší a zaměřila se na vztah. Ten se spravil, ale porad tam nějak viděli podezření z toho, ze jsem jej asi podvedla. A já bohužel následne za tři roky viděla znaky toho, ze potencionalne podvádí on mě s kamarádkou. Nemám ale nic podloženo. Po 5 letech to na mě prasklo. Manzel to na mě vybalil i s detaily a i když jsem zpočátku zapirala, ze je to vymysl, přiznala jsem se všemi detaily.
Velká chyba. Měla jsem zapirat do nekonecna. Samozřejmě mi to nikdy neodpustí. Je to konec, jak řekl. Vím jaký má postoj k nevěře. Chce prozatím žít před dětmi jakoby nic. Ale časem, ze půjde. Nechci ať odejde. Miluju jej. Se mnou se ale nebavi, pohrdá mnou. Je mu ze me na bliti. Ale já se z toho zblaznim. 5 let ziju ve snaze zachránit vztah, dělám nemožné, přehlížím znaky jeho potencionalni nevěry, lži které z toho plynou. Miluju ho. A teď k dotazu. Je něco, co by mohla žena udělat, aby manžel zůstal? Co by Vás nejvíce drazdilo- myslim ve špatném slova smyslu- na ženě, která udelala, to, co já? A co by naopak pomohlo? Ja vůbec už nevím jak se chovat? Protazim se snažím “podlezat” nechci to dělat, ale děje se to tak nějak samo. Aspoň udržení zdání normálu. Takže oblíbeny oběd na stůl, večeře. Nechceš to? Nechceš ono? Víc než jídlo vlastně moc komunikovat nemůžeme. Děti jsou velké. To ticho a pohrdání je děsivé. Nevim vůbec jak dal. Poradíte mi? Děkuji.
https://www.emimino.cz/…ni/precteno/?…
Tohle je taky tvoje diskuze že?
@Anonymní píše:
@karkarka prave mi porad dává takovou naději-pokud tam je úplně malinka, tak to chci zkusit zachránit. Proto mě zajímají rady muzu. Co by je podpořilo v tom s ženou přes to vše zůstat.
No a proč s ním chceš zůstat? Vždytˇse k tobě choval, a chová hnusně. A ty se neustále ponižuješ a lezeš mu do zadku.
Mno, já si myslím, že manželovi se to akorát hodilo do krámu a že by časem vzal kramle tak jako tak. Jen čekal na vhodnou záminku. Prostě vás už nemiluje a už ho to s vámi nebaví. Fungující, milující manželství by něco takového těžko položilo. Chyby dělá každý.
@Anonymní píše:
@Jana525 nevazim si sebe po tom co jsem udelal vůbec. A mám rada manžela. I když řekl, ze je tohle konec. Nechci to vzdát.
Prestan se trestat. Proc? Co se stalo melo nejakou pricinu, zivot jde dal, misto, aby jsi se ucila a sla dal, tak zustavas v nefunkcnim vztahu, nemas se rada, chovas se k sobe hnusne, zustavas s clovekem, ktery te cilene psychicky trapi a ne vazne se jeho chovani neda onluvit tim, ze jsi jednou uklouzla, to ho neomlouva.
Najdi si odbornou pomoc, at te nekdo provede tim rozchodem a rozvodem, at ti pomuze zvednout tvoje sebevedomi a najit tvoji sebehodnotu as zacit uplne znova.
Kdyz tohle vsechno zvladnes, tak te ceka uzasny zbytek zivota a muzes i najit novy super vztah, ale nejdriv dej dohromady sebe samotnou
Poprosím zdejší muže o radu a náhled.
Podvedla jsem manžela. Bylo to před 5 lety a jednorázově. Neomlouvá mě to, ale ztratil o mě zájem jako o ženu, odmítal mě, byl protivny. Po mem jednorazovem uletu, jsem si uvědomila, ze tohle nic neřeší a zaměřila se na vztah. Ten se spravil, ale porad tam nějak viděli podezření z toho, ze jsem jej asi podvedla. A já bohužel následne za tři roky viděla znaky toho, ze potencionalne podvádí on mě s kamarádkou. Nemám ale nic podloženo. Po 5 letech to na mě prasklo. Manzel to na mě vybalil i s detaily a i když jsem zpočátku zapirala, ze je to vymysl, přiznala jsem se všemi detaily.
Velká chyba. Měla jsem zapirat do nekonecna. Samozřejmě mi to nikdy neodpustí. Je to konec, jak řekl. Vím jaký má postoj k nevěře. Chce prozatím žít před dětmi jakoby nic. Ale časem, ze půjde. Nechci ať odejde. Miluju jej. Se mnou se ale nebavi, pohrdá mnou. Je mu ze me na bliti. Ale já se z toho zblaznim. 5 let ziju ve snaze zachránit vztah, dělám nemožné, přehlížím znaky jeho potencionalni nevěry, lži které z toho plynou. Miluju ho. A teď k dotazu. Je něco, co by mohla žena udělat, aby manžel zůstal? Co by Vás nejvíce drazdilo- myslim ve špatném slova smyslu- na ženě, která udelala, to, co já? A co by naopak pomohlo? Ja vůbec už nevím jak se chovat? Protazim se snažím “podlezat” nechci to dělat, ale děje se to tak nějak samo. Aspoň udržení zdání normálu. Takže oblíbeny oběd na stůl, večeře. Nechceš to? Nechceš ono? Víc než jídlo vlastně moc komunikovat nemůžeme. Děti jsou velké. To ticho a pohrdání je děsivé. Nevim vůbec jak dal. Poradíte mi? Děkuji.