Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám stejně starou dceru. Na svůj věk mluví opravdu velmi dobře, takže nemá problém se na něčem domluvit, vysvětlit něco. Přesto mívá okamžiky, kdy něčím mrskne o zem jenom proto, aby dala najevo, že už to nechce. Nebo protože se vzteká. Nebo protože jí to v té chvíli jen přijde jako zajímavý nápad. Holt já vidím rozbitou věc a spoustu práce, ona vidí hru.
Každé dítě je jiné…avšak mne osobně nepřijde na tvém synovi nic nenormalniho ![]()
Mně malá nemluvila, rozuměj opravdu nemluvila, do 2,5 let. Pak se to prakticky během měsíce změnilo a začala mluvit a troufám si říct, že moc pěkné, ve větách a i spisovné. Teď má 3r a mluví hezky. Konzultoval jsem to tenkrát i s kamaradkou z poradny a říkala, ať ji do třech let dáme čas, že důležité je že rozumí a dorozumi se.
K té jemné motorice, některé děti zkrátka nemají „cas“ se zaobírat s takovými věcmi, jsou pořád v pohybu a co nejde hned je naštve…on se to časem naučí, dávej podněty, ale nenuť. ![]()
Ano tomu kelímku, prostě ho to napadlo a zkusil to. Důležitá je reakce: toto se nedělá (tady máš ubrousek a utri to), ver mi že ještě spoustakrat tě něčím vykoleji ![]()
Podle popisu mi prostě přijde jako úplně normální 2lete dítko. ![]()
@Hlaholice píše:
Mám stejně starou dceru. Na svůj věk mluví opravdu velmi dobře, takže nemá problém se na něčem domluvit, vysvětlit něco. Přesto mívá okamžiky, kdy něčím mrskne o zem jenom proto, aby dala najevo, že už to nechce. Nebo protože se vzteká. Nebo protože jí to v té chvíli jen přijde jako zajímavý nápad. Holt já vidím rozbitou věc a spoustu práce, ona vidí hru.
Přiznávám, že když jsem viděla ten bordel, tak mě úplně nenapadlo že by to mohl brát jako hru, ale asi máte pravdu. ![]()
Jen nevím, jestli je to v kontextu jeho celkového chování v normě. Nerada bych něco zanedbala.
@Perníček22 píše:
Každé dítě je jiné…avšak mne osobně nepřijde na tvém synovi nic nenormalniho
Mně malá nemluvila, rozuměj opravdu nemluvila, do 2,5 let. Pak se to prakticky během měsíce změnilo a začala mluvit a troufám si říct, že moc pěkné, ve větách a i spisovné. Teď má 3r a mluví hezky. Konzultoval jsem to tenkrát i s kamaradkou z poradny a říkala, ať ji do třech let dáme čas, že důležité je že rozumí a dorozumi se.
K té jemné motorice, některé děti zkrátka nemají „cas“ se zaobírat s takovými věcmi, jsou pořád v pohybu a co nejde hned je naštve…on se to časem naučí, dávej podněty, ale nenuť.
Ano tomu kelímku, prostě ho to napadlo a zkusil to. Důležitá je reakce: toto se nedělá (tady máš ubrousek a utri to), ver mi že ještě spoustakrat tě něčím vykoleji
Podle popisu mi prostě přijde jako úplně normální 2lete dítko.
Moc děkuji za uklidnění. Vím, že srovnávat se nemá, přesto když vidím ostatní prcky v jeho věku a to, jak povídají, způsobně si hrají a nemají projevy jako rozzuřený tygr, tak mě to rozhodí. Je opravdu hodně živý a spousta vzteklých výlevů pramení z toho, že nevím co zrovna chce. Mluvení by nám to tolik usnadnilo.
Co se týče chování, tak na tom mi nepříjde nic nestandardního, prostě ještě jejich mozek není dost zralej, děti nezvládají svoje emoce, takže když jim něco přelítne přes nos, tak prostě lehce vybouchnou. Můj syn, se taky rozčiloval u stavebnic, když mu něco nešlo. Jednou mi i hodil telefon do záchodu a scénky na dením pořádku, kvůli kravinám. Dnes už je mu 5 a je v pořádku.
Co se mluvení týče, tak každé dítě je jiné, dcera mluvila taky hůř, pořádně se rozkecala až kolem 3 roku, syn naopak mluvil krásně už v 18m. Můžeš zkusit logopeda, aby posoudil, jestli je to ok. ![]()
Příspěvek upraven 30.12.22 v 12:21
Já dvouletakovi běžně dávám do ruky kapsicku a on ji vycucne, ale včera ji rozstrikal po podlaze, mám ho vzít k psychiatrovi? ![]()
Řekla bych, ze mas úplně normální dite, každé si mluví tak nějak po svém v tom věku. ![]()
Muj dvouletak mluví prevazne v infinitivech - dat mliko, vzít auto, máma vzit auto.
Když mi chce něco zakázat, řekne “mama vzit auto ne”. Zápory formou předpony používat neumi.
Zkusil, co se stane, když udělá něco jinak. Nevidím na tvém synovi nic nestandartniho.
@Anonymní píše:
Přiznávám, že když jsem viděla ten bordel, tak mě úplně nenapadlo že by to mohl brát jako hru, ale asi máte pravdu.
Jen nevím, jestli je to v kontextu jeho celkového chování v normě. Nerada bych něco zanedbala.
Jo, to chápu.
Mně na tom popisu nějak nic nezarazilo. Jediný co, tak mi přijde pozadu v mluvení, ale to nemusí nic znamenat.
@Anonymní píše:
Moc děkuji za uklidnění. Vím, že srovnávat se nemá, přesto když vidím ostatní prcky v jeho věku a to, jak povídají, způsobně si hrají a nemají projevy jako rozzuřený tygr, tak mě to rozhodí. Je opravdu hodně živý a spousta vzteklých výlevů pramení z toho, že nevím co zrovna chce. Mluvení by nám to tolik usnadnilo.
takových moc neznám. A neznala jsem to ani u svých dětí, holky, a válely se vzteky po zemi. Sice obě krásně mluvily už ve dvou letech, věty, ale na druhou stranu u něčeho vydržet, to mladší nezvládla ani v první třídě. Zlomilo se to později a najednou z ní bylo jiné dítě.
Všem moc děkuji za uklidnění a zkušenosti. Nejspíš mám jen příliš idealizované představy.
Děkuji ![]()
Mám doma něco podobného v trochu mladší verzi… Každé dítě je jiné a ano. Přijde mi normální
hodně vztekani a scén je prostě proto, že něco chce, ale neumí to vyjádřit atd ![]()
Take mi na tom neprijde nic tak zvlastniho. Nas synacek furt necim zcistajasna triska, bezne hracky ho zajimaji malo, je naladovy a vzteka se. Ve veku tveho syna dvouslovne vety nespojoval. Kazde dite nemluvi ve 2 letech v rozvitych vetach. Nevidim duvod k panice. Jsi tehotna, po porodu bude asi zarlit, tohle je takovy blby vek, kdy se neda jeste moc vysvetlit. Ale prijde mi uplne normalni vzdorovity batolatko
![]()
Prosím o radu - mám syna, kterému je 28 měsíců a začínám mít obavy z jeho pro mě nestandardního chování.
Mluví velmi málo - jeho slovní zásoba čítá cca 15 slov, která však neumí skloňovat. Asi před měsícem začal teprve spojovat slova, ve smyslu že řekne: mám ham, není máma, není táta atd. Skloňuje pouze oslovení mami, tati. Když se potřebuje vyjádřit, používá hodně citoslovce.
U všeho se vzteká, nemá trpělivost na skládačky, nic ho nezabaví na delší dobu.
Hrubou motoriku má naprosto v pořádku, začal chodit v 10,5 měsících, umí vylézt na štafle, hodit míč atd.
S porozuměním problém nemá, rozumí všemu. Aktivně pomáhá, zapojuje se do běžných činností. Baví ho to víc než hračky.
Pořád jsem si říkala, že je třeba jen jiná povaha v kombinaci s obdobím vzdoru, možná na sebe i víc upozorňuje v důsledku toho, že jsem v sedmém měsíci těhotenství (o miminku si povídáme, pohladí bříško), ale dnes se stala věc, která mě přiměla k založení této diskuze, protože absolutně nechápu co se musí v té malé hlavičce stát, aby dítě něco takového udělalo. Po snídani malému nalévám kelímek mléka, běžně se napije a odnese si ho ke svému stolečku. Dneska se napil, došel do půlky obýváku a s kelímkem mrštil do chodby. Mě to tak překvapilo, že jsem zůstala několik vteřin jen koukat než jsem byla schopna zareagovat.
Myslíte, že je to ještě normální chování, nebo mám vyžadovat vyšetření přes pediatra?