Chronická dušnost

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Brčko 7
Nováček 2 příspěvky 30.03.19 09:02
Chronická dušnost

Ahojte :)
Od července 2018 se mi z minuty na minutu začalo spatne dýchat, mam potíže s nadechnutím, a to celodenne bez ohledu na činnost nebo denní dobu. První týdny dušnost doprovázel pocit knedlíku v krku a bolest na hrudi. Od začátku chodim k fyzioterapeutovi (prej blokace žeber a páteře) a i přes každodenní cvičení a hromadu rehabilitací pořád nic. Od října chodim k psychologovi a ted jsem nakonec skončila u antidepresiv, jakekoli přírodní prášky na úzkost mi vůbec nepomohly. Vsechny vyšetření (kardio, plicní, stitna žláza, alergologie, orl, neuro, krevní testy) jsou v pořádku. Chtěla bych se zeptat, máte s něčím takovým zkušenosti? Co by mohlo pomoct? Vyzkoušela jsem snad už vše (akupunktura, masáže, jóga…), je pravda, že jsem několik let předtím trpěla nelecenymi depresemi a jina odpověď než psychosomatika me už opravdu nenapadá. Trvá to už skoro 9 měsíců a už si nevím rady. :nevim:

Reakce:
Mišulka728
Povídálka 36 příspěvků 30.03.19 09:18

Ahojky :) tak mě tohle trápilo rok 8o začalo mi to po operaci slepaku :roll: přesně jak popisuješ, neustálá dušnost, prostě pořád se mi špatně dýchal, strašný tlak na hrudi,… Obešla jsem také veškerá vyšetření, vše v pořádku. Před 3 lety jsem měla autonehodu s poškozením žeber, takže mi také řekli, že je to od posunutych a blokovanych žeber a hrudní páteře. Prošla jsem spousty rehabilitaci, nic. Pak už js si také přiznala, že je to od psychiky. Jakmile jsem ve stresu nebo v napětí, cítím že mi to prostě jde do toho hrudníku a tím napětím se mi pak blokují zebra. Je fakt, že to od té nehody mám dost pojezdeny včetně hrudní páteře, ale to je jedno. Každému se to vrazi jinam. Já byla zásadně proti antidepresivum, prostě jsem je nechtěla. Nyní musím zatukat, že se to začíná lepšit. Řekli mi, že mi tyto úzkosti způsobila narkoza :roll: a co mi pomohli? Nejvíc asi čas a uvědomění si, že jsem opravdu fyzicky zdravá, hodně mi pomohla akupunktura a masáže spinal touch na narovnání páteře. Jinak nejdůležitější pro mě bylo, naučit se nevěnovat tomu pozornost. Prostě ikdyz mi bylo blbě, tak jsem se na to ne soustředila a ono to začalo ustupovat. Nejhorší vždycky bylo, jakmile jsem nad tím neustále přemýšlela, proč a jak a co mi je, tak to to rozjizdelo ještě víc :nevim: klidně se ptej na cokoliv, co tě bude zajímat. Vím jak je to strašne a strašně ráda pomůžu :) :kytka:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 30.03.19 09:29
@Brčko 7 píše:
Ahojte :)
Od července 2018 se mi z minuty na minutu začalo spatne dýchat, mam potíže s nadechnutím, a to celodenne bez ohledu na činnost nebo denní dobu. První týdny dušnost doprovázel pocit knedlíku v krku a bolest na hrudi. Od začátku chodim k fyzioterapeutovi (prej blokace žeber a páteře) a i přes každodenní cvičení a hromadu rehabilitací pořád nic. Od října chodim k psychologovi a ted jsem nakonec skončila u antidepresiv, jakekoli přírodní prášky na úzkost mi vůbec nepomohly. Vsechny vyšetření (kardio, plicní, stitna žláza, alergologie, orl, neuro, krevní testy) jsou v pořádku. Chtěla bych se zeptat, máte s něčím takovým zkušenosti? Co by mohlo pomoct? Vyzkoušela jsem snad už vše (akupunktura, masáže, jóga…), je pravda, že jsem několik let předtím trpěla nelecenymi depresemi a jina odpověď než psychosomatika me už opravdu nenapadá. Trvá to už skoro 9 měsíců a už si nevím rady. :nevim:

Psycholog, psychiatr.....psychosomatické onemocnění, pokud jsi měla všechna vyjmenovaná vyšetření v pořádku. Vybavilo se mi několik mladých žen, které se nechaly přivést i záchrankou pro obdobné obtíže na urgentní ambulanci nemocnice, když jsem sloužila. Většina z nich se před tím pohádala doma s přítelem, manželem,…nebo měla jiné problémy doma či v práci. Někdy stačilo jen vlídné slovo a ujištění, že to nic není, jindy zklidňující medikace atd…Může to být projev i deprese, úzkosti.

Ou
Kelišová 6940 příspěvků 30.03.19 10:32

Ano - je to součást projevů toho, že jsi ještě pořád zaplavená úzkostí a poruchami nálady a pořád ještě potřebuješ pokračovat v psychoterapii a antidepresiva jsou na místě. Jen to holt nefunguje tak jak tvrdí šaraltáni, že je to otázka rozhodnutí. Není - vzorce chování a prožívání, které ti způsobily poruchy dechu sis pěstovala desítky let. Nezmizí to lusknustím prstu, potřebuješ proměnit to jak zvládáš úzkost, potřebuješ srovnat pomocí medikace poničenou neurochemii, potřebuješ proměnit životní styl tak, aby si svému tělu dělala dobře, potřebuješ se naučit řešit konflikty, nepřetěžovat se, umět si říci o pomoc a všechny ty ostatní věci, na které se ti nedostává dechu…

To je ta psychosomatika - psychické a fyzické se vzájemně ovlivňuje. A když už je psychické porouchané, tak trvá dlouho, než se to vrátí do zdravého stavu.

A vrať se k józe. Jóga stejně tak nefunguje na lusknutí prstu - jóga funguje při dlouhodobé praxi, přičem pomalu, jemně může zlepšovat jak držení těla, tak zvyšuje klid a sebepřijetí.

Najdi si nějaký klasický směr, zaměřený na propojení těla s dechem a meditaci - třeba jógu v denním životě, nebo prostě co máš poblíž a instruktorka či instruktor ti budou symatičtí. Vyhni se vyloženě tělocvičným stylům.

No a kromě pravidelné hodiny a občasného soustředění na víkend či v létě praktikuj doma - ráno 10-15 minut, večer 10-15 minut.

Píšeš si denník? Tak s tím začni.

Pokud už jsi v psychiatrické péči delší dobu, poptej se svého psychiatra na možnost lázeňské léčby úzskostných poruch. Je to dobrá alternativa hospitalizace, kdyby se ti stav zhoršil.

Další dobrá věc na tréning dechu a překonávání paniky je začít hrát na nějaký dechový nástroj. Nejjednodušší je pochopiteně zobcová flétna, ale pokud se ti líbí třeba saxofon, tak není důvod proč nezačít třeba s ním.

Ale prostě to nezmizí kouzlem zaráz - ale jdeš správným směrem - jen se postupně, pomalu vracíš do zdravější podoby. POtřebuješ být trpělivá a vytrvalá.

Držím palce

Ou
Kelišová 6940 příspěvků 30.03.19 11:55

Jinak si myslím, že by mohli zabrat i různé rituálně-katarzní techniky, při kterých buď překonáváš strach a/nebo si dovolíš dostat ze sebe napětí.

Typu chůze přes žhavé uhlí, možná holotropní dýchání (Míra Kašpar je zkušený a příčetný) a nebo jemnější a bezpečnější varianta Maitri.

Připadně nějaké worksopy kde se pracuje s hlasem či tancem. Chce to alespoň víkedn, delší doba je lepší, menší skupinua překonat počáteční strach a zjistit, že se můžeš volně nadechnout a nepřijde za to trest či pohroma.

Váš příspěvek
Reklama