Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co vás přimělo k rozvodu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.11.22 11:29
@Anonymní píše:
Ahoj, co byla poslední kapka, která vás přiměla k rozvodu či odchodu od manžela? S manželem máme 4 leté dítě. Vztah nefunguje v podstatě od poloviny mého těhotenství. Z manžela se stal neuvěřitelný sobec, obviňující za všechny problémy své okolí. Dva roky jsem chodila do manželské poradny, on tam odmítl chodit se slovy, že on rady nepotřebuje, že se mám léčit já. Můj vztah k němu pomalu přerostl v nenávist. Kdykoliv mu můžu slovně ublížit, tak to ráda udělám. Z jeho strany to vypadá podobně. Žádné intimnosti mezi námi za celou dobu krize nejsou. A z mé strany se už ani o nic nepokouším. Nedokážu mít blízký vztah s člověkem, který mě neustále shazuje, nadává atd. Teď nebyl týden doma, byla jsem doma s dítětem a přesto, že skloubit odchody a příchody z MŠ byly náročné, bylo mi vlastně moc dobře. Manžel mi ani trochu nechyběl. Měli jsme s dítětem pohodu. I když to bylo pro mě náročné. Učím, takže děti v práci a pak ještě dítě doma.Když jsem byla ještě na RD, odchod jsem neprovedla l, protože jsem se bála, jak bych nás uživila jen s RP. Teď je zase situace jaká je, vše se neustále zdražuje atd. víte jistě sami. Plus bezpečnostní hledisko. Prostě nemám odvahu odejít, podat žádost na svěření do péče atd. Vím, že by to byl s manželem boj. Myslím, že by se stavěl na zadní už jen z principu. Nemám ani oporu v někom jiném. Rodinu nemám, kamarádů také moc ne. Respektive takových kamarádů, který bych toto mohla říct a kteří by mě podrželi.
Současně ale vím, že tato situace je neudržitelná, čím déle se budu odhodlavat, tím bude odchod složitější, především pro dítě. Manžel milenku nemá, alkohol ani fyzické násilí u nás není. Ale atmosféra má do pohody hodně daleko.
Poslední kapkou bylo, když mi straší dcera, tehdy v 1. třídě, řekla „Maminko, ty jseš na nás hodná a usmíváš se, jen když táta není doma“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.11.22 11:41
@Kockazvysocan píše:
Poslední kapkou bylo, když mi straší dcera, tehdy v 1. třídě, řekla „Maminko, ty jseš na nás hodná a usmíváš se, jen když táta není doma“.
Uf, tak to zamrzí asi hodně.
- Citovat
- Upravit
17.11.22 11:44
@Anonymní píše:
Uf, tak to zamrzí asi hodně.
tak to byla poslední kapka. Bylo to v září, v listopadu se odstěhoval, v lednu podaná žádost o rozvod, v dubnu soud o děti, v květnu rozvod.
A už mám 8 let klid 
Teda klid nemám, ale aspoň s ním nejsem v jedné domácnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.11.22 11:47
@Kockazvysocan píše:
tak to byla poslední kapka. Bylo to v září, v listopadu se odstěhoval, v lednu podaná žádost o rozvod, v dubnu soud o děti, v květnu rozvod.A už mám 8 let klid
Teda klid nemám, ale aspoň s ním nejsem v jedné domácnosti.
To je přesně ono. Vyřeší rozvod něco? Tahanice o dítě by určitě byla a o majetek by se hádal, jak čert.
- Citovat
- Upravit
17.11.22 11:48
@Anonymní píše:
To je přesně ono. Vyřeší rozvod něco? Tahanice o dítě by určitě byla a o majetek by se hádal, jak čert.
Tak my měli v majetku celkem jasno, jednoduchá matematika. Tahanice o děti jsou, to ano, ale furt lepší než manželství
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.22 11:50
U nás to bylo, když mě chytil pod krkem, přitlačil ke zdi a vyhrožoval.
Do týdne jsem byla s dětmi pryč, nicméně už předtím jsem chtěla odejít, resp. jsem chtěla, aby odešel on, ale neměl se k tomu.
Jinak tomu, že nikoho nemá, bych nevěřila, většinou tam je spouštěč té nenávisti právě jiná láska.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.11.22 11:51
@Kockazvysocan píše:
Tak my měli v majetku celkem jasno, jednoduchá matematika. Tahanice o děti jsou, to ano, ale furt lepší než manželství
A jak to děti snášejí?
- Citovat
- Upravit
17.11.22 11:52
@Anonymní píše:
To je přesně ono. Vyřeší rozvod něco? Tahanice o dítě by určitě byla a o majetek by se hádal, jak čert.
U nás to vyřešilo všechno, bývalý muž se dost srovnal, nečekal, že odejdu, myslel si, že jako ženská na rodičáku nemám jinou možnost než s nim být. Dost jsem mu vytřela zrak, mám zpět úctu a respekt, teď už by na mě ruku nevztáhl. Jsme teď kamarádi a ohledně dětí se na všem domluvíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.22 11:53
U mě došlo k definitivní odvaze k dlouho odkládanému, když mi o víkendu exmanžel oznámil, že v úterý odlétá na blíže nespecifikovanou dobu za oceán Samozřejmě bez jakéhokoli příjmu z jeho strany, kterým by se podílel na chodu rodiny. Byl pryč dlouho, třeba dva měsíce nebo čtvrt roku, už si to nepamatuju. Ale mně bylo naprosto skvěle. Zjistila jsem, že to bez něj zvládám s prstem v nose, že nás na pohodu uživím, naopak mám více peněz, doma pořádek a hlavně klid. Když se vrátil, byla jsem rozhodnutá a on překvapen, ale šel. Chtěl mě „potrestat“, nicméně prokázal medvědí službu hlavně sobě. Z nás dvou jsem byla vždycky ta schopnější a tahoun já. Nejlepší rozhodnutí mého života. Rozvod jednoduchý nebyl, ale nakonec to klaplo. Zraněné mužské ego je tam dodnes, ale to je jeho boj. Nikdy jsem ani vteřinu nelitovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.22 11:58
@Anonymní píše:
A jak to děti snášejí?
Jako malé dobře, byl doma klid a pohoda. Ted jak jsou v pubertě, tak na ně otec tlačí a manipuluje s nima stejně jako kdysi se mnou, tak je to težší.
Ted zažívám nejhorší období po rozvodu, kdy ty holky neví, co je pravda a co ne. Ale i tak nelituju svého rozhodnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.11.22 11:58
@Zoe1 píše:
U nás to bylo, když mě chytil pod krkem, přitlačil ke zdi a vyhrožoval.
Do týdne jsem byla s dětmi pryč, nicméně už předtím jsem chtěla odejít, resp. jsem chtěla, aby odešel on, ale neměl se k tomu.
Jinak tomu, že nikoho nemá, bych nevěřila, většinou tam je spouštěč té nenávisti právě jiná láska.
Leda by měl někoho online nebo mi ještě jeden kamarád už dlouho říká, že možná bude skrytý gay. Pracuje 90% z domu, líný je až na půdu. Než by se k něčemu měl v posteli, raději si pomůže sám. Fuj už jen, jak to píšu, je mi zle. Prostě mi vadí jeho přítomnost v mé blízkosti. A vlastně bych i byla ráda, kdyby někoho měl, aspoň by se vše rychle vyřešilo. Teď to vypadá, že mě pálí dobré bydlo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.11.22 12:00
@Kockazvysocan píše:
Jako malé dobře, byl doma klid a pohoda. Ted jak jsou v pubertě, tak na ně otec tlačí a manipuluje s nima stejně jako kdysi se mnou, tak je to težší.Ted zažívám nejhorší období po rozvodu, kdy ty holky neví, co je pravda a co ne. Ale i tak nelituju svého rozhodnutí.
Tak tohoto se přesně bojím. Manžel už teď ve věku 4 let dítěte mu říka, že máma je taková a taková. Nasazuje na mě, přesto, že jsem mu několikrát řekla, že se mi to nelíbi. Neuvědomuje si, že tím jen dítěti škodí.
- Citovat
- Upravit
17.11.22 12:08
@Anonymní píše:
Leda by měl někoho online nebo mi ještě jeden kamarád už dlouho říká, že možná bude skrytý gay. Pracuje 90% z domu, líný je až na půdu. Než by se k něčemu měl v posteli, raději si pomůže sám. Fuj už jen, jak to píšu, je mi zle. Prostě mi vadí jeho přítomnost v mé blízkosti. A vlastně bych i byla ráda, kdyby někoho měl, aspoň by se vše rychle vyřešilo. Teď to vypadá, že mě pálí dobré bydlo.
U člověka, který Vás shazuje a nadává, si myslíte, že Vás pálí dobré bydlo?
Tak každý má teda asi jinou představu o životě.
Jinak můj bývalý muž někoho měl, ale jeho rodina a všichni ostatní beztak věřili jemu, byl to hodně dobrý manipulátor, takže já jsem vypadala jako ta, co si ničeho neváží, ta co je blázen a potřebuje psychiatra, bylo mi i ze strany jeho rodiny dost věcí vytčeno, vynadáno, dokonce i moje rodina mě ze začátku přemlouvala, abych si to velmi dobře rozmyslela, ale víte, co? Bylo mi to úplně jedno, bylo mi úplně jedno, co si kdo říká a myslí, já věděla, že spolu nemůžeme žít. Bylo mi úplně šumák, že si někdo myslí, že mě může pálit dobré bydlo, jelikož nikdo nevěděl, co se děje za zavřenými dveřmi a jaké hnusné chování jsem si ze strany bývalého muže musela vytrpět.
Když teď moji rodiče vidí, jak jsem v pohodě, jak mě zas baví život a jak jsem teď o proti té době zas šťastná, tak vědí, že jsem udělala jen a jen dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.22 12:15
@Anonymní píše:
Tak tohoto se přesně bojím. Manžel už teď ve věku 4 let dítěte mu říka, že máma je taková a taková. Nasazuje na mě, přesto, že jsem mu několikrát řekla, že se mi to nelíbi. Neuvědomuje si, že tím jen dítěti škodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, co byla poslední kapka, která vás přiměla k rozvodu či odchodu od manžela? S manželem máme 4 leté dítě. Vztah nefunguje v podstatě od poloviny mého těhotenství. Z manžela se stal neuvěřitelný sobec, obviňující za všechny problémy své okolí. Dva roky jsem chodila do manželské poradny, on tam odmítl chodit se slovy, že on rady nepotřebuje, že se mám léčit já. Můj vztah k němu pomalu přerostl v nenávist. Kdykoliv mu můžu slovně ublížit, tak to ráda udělám. Z jeho strany to vypadá podobně. Žádné intimnosti mezi námi za celou dobu krize nejsou. A z mé strany se už ani o nic nepokouším. Nedokážu mít blízký vztah s člověkem, který mě neustále shazuje, nadává atd. Teď nebyl týden doma, byla jsem doma s dítětem a přesto, že skloubit odchody a příchody z MŠ byly náročné, bylo mi vlastně moc dobře. Manžel mi ani trochu nechyběl. Měli jsme s dítětem pohodu. I když to bylo pro mě náročné. Učím, takže děti v práci a pak ještě dítě doma.
Když jsem byla ještě na RD, odchod jsem neprovedla l, protože jsem se bála, jak bych nás uživila jen s RP. Teď je zase situace jaká je, vše se neustále zdražuje atd. víte jistě sami. Plus bezpečnostní hledisko. Prostě nemám odvahu odejít, podat žádost na svěření do péče atd. Vím, že by to byl s manželem boj. Myslím, že by se stavěl na zadní už jen z principu. Nemám ani oporu v někom jiném. Rodinu nemám, kamarádů také moc ne. Respektive takových kamarádů, který bych toto mohla říct a kteří by mě podrželi.
Současně ale vím, že tato situace je neudržitelná, čím déle se budu odhodlavat, tím bude odchod složitější, především pro dítě. Manžel milenku nemá, alkohol ani fyzické násilí u nás není. Ale atmosféra má do pohody hodně daleko.