Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@lucenka píše:
Docela by mě zajímalo, kde žijí ti, kde na hřištích nepotkavaji jiné děti. Mně se snad ve městě nikdy nestalo, že by tam byl kluk sám
Prijed k nám, v 80% případů je u nás na hřišti od 9 do 11, kdy tam chodím s dětmi, mrtvo a jsme tam samy. Kdyz si to tam nahodou nekdo prihasi, tak v 11, kdyz se pomalu pakujem domu. ![]()
@Svistice píše:
Prijed k nám, v 80% případů je u nás na hřišti od 9 do 11, kdy tam chodím s dětmi, mrtvo a jsme tam samy. Kdyz si to tam nahodou nekdo prihasi, tak v 11, kdyz se pomalu pakujem domu.
A ani odpoledne to není lepší? My většinou na hřiště chodíme odpoledne a za pěkného počasí tam jsou i starší děti než je kluk.
@M+M+S dcera pujde do školky do prosince a je jen o měsíc starší a sem ráda že se po nocních dopoledne vyspím…k o n e č n ě
@lucenka Když tady pročítám ty příspěvky, tak ti teda docela závidím. Už jsem na tebe narazila i v jiné diskuzi a myslím, že není na světě dokonalejší člověk než jsi ty, ideální matka s ideálním dítětem. Stoprocentně oddaná svému dítku, vymýšlející mu úžasné programy plné zábavy a cestující s dítkem půl hodiny vlakem za vrstevníky, i podle jiné diskuze vzorné dítko, které vždy poslechne, pokud neposlechne tak mu naplácáš a ono nakonec vždy poslechne, od tří let ho baví chodit po hradech a zámcích, zřejmě i od tří let brilantně lyžuje…
No, musím ti říct, klobouk dolů před tvým sebevědomím ![]()
@lucenka Odpoledne spí a pak máme nehristovi program s tatinkem. Pokud jdeme nahodou na hřiště, Tak po 17h, kdy se tam dohrabeme, jsou i školkové deti fuč.
@bigl píše:
@lucenka Když tady pročítám ty příspěvky, tak ti teda docela závidím. Už jsem na tebe narazila i v jiné diskuzi a myslím, že není na světě dokonalejší člověk než jsi ty, ideální matka s ideálním dítětem. Stoprocentně oddaná svému dítku, vymýšlející mu úžasné programy plné zábavy a cestující s dítkem půl hodiny vlakem za vrstevníky, i podle jiné diskuze vzorné dítko, které vždy poslechne, pokud neposlechne tak mu naplácáš a ono nakonec vždy poslechne, od tří let ho baví chodit po hradech a zámcích, zřejmě i od tří let brilantně lyžuje…
No, musím ti říct, klobouk dolů před tvým sebevědomím
Představ si, že za vrstevníky jsme jezdili vlakem už od 5 měsíců, hrady zriceniny a rozhledny ho bavily už v roce a půl a v těch 3 letech zvládl sjet sám dětskou sjezdovku. A není to mým sebevědomím, ale tím, že jsem si mateřství užívala (a zároveň jsem si užívala i svůj život) a tím měla energii a chuť mu tohle všechno dopřát. A ne nejsem ideální matka a ani nemám ideální dítě (to rozhodně není, kdybys četla některé jiné diskuze, kde se vyskytuju, tak bys věděla, že kluk měl v určité oblasti dost velké problémy a dost jsem se s tím natrapila). Ale vyhovovalo mi s ním být dlouho doma a vymýšlet mu zábavu.
@lucenka píše:
Docela by mě zajímalo, kde žijí ti, kde na hřištích nepotkavaji jiné děti. Mně se snad ve městě nikdy nestalo, že by tam byl kluk sám
Na vesnici, my tu máme dvě hřiště to blíž tam běžně ani nohu neuvidíš, když tak pubose. Druhé hřiště to je součástí zmrzliny i cesty, hned vedle benzínky, už to oplotili, tak už je to dobre a odpoledne se tam sejde víc decek. Postupně prikupuji, rozšiřují pro decka, když tak jdeme tam. Jinak tu má většina rodin malých děti své hřiště na zahradě. Nebo decka ve věku predskolaci, školáci litaji venku i sami, na hřiště teda nejdou, ale nahání se spolu na kolach, kolobezkach. Venku jsou, ale litaji jinde než na hřišti.
@lucenka A můžu se tě zeptat, v čem například nejsi ideální matka? Děláš něco ve výchově špatně? To by mě moc zajímalo.
@lucenka Tak tos zvládla odpověď na jedničku, vlk se nažral a koza zůstala celá
To je opravdu zavrženíhodné, kupovat dítěti tolik hraček.
Víš, celé tvé vystupování a příspěvky svědčí o tom, že asi máš nějaký vnitřní problém, protože pokud někdo považuje sám sebe, svou výchovu a své dítě za dokonalé, tak to není úplně normální.
Normální je to, že člověk dělá co může a stejně o sobě pochybuje, hledá odpovědi a se zráním osobnosti i postupně zjišťuje, že ne vše, co považoval za nejlepší, ve výsledku opravdu nejlepší je. A že méně je někdy více. Už dál nechci pokračovat v tomto dialogu, ale možná časem s dalším dozráváním a dalšími dětmi přijdeš na to, že ne vše, o čem si teď myslíš, že děláš nejlíp, je opravdu nejlepší. A já ti přeji, aby tvé setkání s realitou bylo co nejméně bolestné. Do té doby ti přeju, ať si užiješ co nejdelší období své naivity. Mám pocit, že žiješ ve vakuu mimo realitu a neustále se obaluješ iluzí o své dokonalosti a chybu nepřiznáš, ani kdyby tě čtvrtili ![]()
@bigl ne nepovazuju se za dokonalou. Ale můj styl výchovy mi přijde správný, stejně jako každé matce. Vidím to na klukovi, který je spokojený, šťastný. A ano to nakupování hraček považuju za poměrně velký problém, stejně tak to, že mu dopravam poměrně dost sladkosti. Pro každou matku je chyba, správnost výchovy někde jinde.
A jsou věci, co se kluka týkají, které bych udělala jinak a které si vyčítám (třeba ohledně očkování).
Ještě mě napadl jeden výchovný problém. Naučila jsem si ho, že s ním někdo musí být při uspávání, což mi někdy už vadí. A pak pořád spí s námi v posteli (to mi nevadí).
@M+M+S Rozhodně běž do práce, taková příležitost už se nemusí naskytnout a ty pak měsíce nebudeš moct nic najít. Dětí si ještě užiješ až až a ve 3 letech už o to ani nestojí mít mámu pořád za zadkem. To si jen myslí ty mámy, že o to stojí, ale není nic lepšího, než blbnout s vrstevníky ve školce, bez mámy za zadkem. Já mám malou v jeslích od 2 let (a karieru fakt nedělám, vrátila jsem se na místo, na kterém dělám už 15 let jako běžný, řadový zaměstnanec
) a paradoxně se užijeme daleko víc, než když jsem se povalovala na mateřské
A také to, že jsem věděla, že ve 2 letech půjde do jeslí, mě nutilo vést jí rychleji k samostatnosti, takže v těch 2 letech, byla v lecčems šikovnější, než 4 leté děti, at se to týká oblékání, jídla, hygienických návyků… Takže za mě, určitě využij nabídky práce.
@Calathea napsala jsem, že jí sjel bezpečně? Ne. Sjel ji, protože mi ujel. Pak už radši jezdil na lanech. Cholerik je po mně. Když byl malý, tak vlezl všude. Ale stačilo být důsledná, občas placnout. A teda u vody jsem nebyla jediná, která mu nemusela být za zadkem (spíš bych řekla, že nás je většina, co děti pozorujeme ze břehu nabo okraje bazénu). A k prohlidkam pametihodnosti jsem si ho prostě vychovala tak, že jsme hodně cestovali od kojeneckeho věku. V roce a půl jsme začali jezdit na zriceniny bez průvodce. O rok později už začal zvládat výklad. Opět nejsem jediná, která v tomhle věku chodí s dítětem po památkách. A 24/7 jsem se mu nevěnovala, to ani nepotřeboval.
Jo něco bude o temperamentu dítěte, rodiče. Ale něco je dáno výchovou. Něco je dáno tím, jak moc je rodič aktivní, jak dlouhý čas ho s dítětem naplňuje.
Docela by mě zajímalo, kde žijí ti, kde na hřištích nepotkavaji jiné děti. Mně se snad ve městě nikdy nestalo, že by tam byl kluk sám