Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
AHOJ maminky, půl roku co jsem odešla od manžela. Tchýně se neozvala, jen tři sms za tu dobu. Potom jsem ji volala, zda by nechtěla děti vidět…němela čas když jsem ji nabídla, ze dojedu…
Jednou bylo děti u ni půl den i s octem dětí.
Dovezla jsem děti ochotně.
Od te doby nic, přitom vi od syna kde bydlím,100% sice jiné město ale cca 25km.
Od mého odchodu nejevila zájem.
Měla jsem sní v minulosti dost nepříjemné zážitky, zklamala me a obelhavala. ![]()
Nevím zda furt „dolezat“ nebo se na ni vyprdnout. Až muzi ve vzteku vycetla, proč je taková babička, tak teda zavolala a zda by.si děti mohla vzít k celou sobotu…a dala mi i datum…
Co jak to máte Vy a tchýně…
![]()
Příspěvek upraven 01.02.16 v 18:02
Je to dost srandovně napsáno
Pokud tchýně nemá zájem sama, asi bych se na to vyprdla. Když bude chtít ozve se.
Kdyby se sama ozvala a projevila zájem, děti bych jí půjčila. Pokud zájem nemá, tak bych ze jí nevynucovala… ![]()
@boball píše: .Je to dost srandovně napsánoPokud tchýně nemá zájem sama, asi bych se na to vyprdla. Když bude chtít ozve se.
@boball píše:
Je to dost srandovně napsánoPokud tchýně nemá zájem sama, asi bych se na to vyprdla. Když bude chtít ozve se.
Jistě, ale nemám na to jezdit sem a tam když si zamane.
Sama nedojede. ![]()
Nechápu, proč tak na tom lpíš, aby si tvoje děti půjčovala tchýně, která o to ani nejeví nejmenší zájem. ![]()
@Pusik26 píše:
Jistě, ale nemám na to jezdit sem a tam když si zamane.
Sama nedojede.
Zavolej ji a řekni jí, že až bude někdy chtít vnoučata, ať se ozve. A sama už ji pak nekontaktuj. Ona se musí rozhodnout sama. A uvidíš…
@nostress píše:
Nechápu, proč tak na tom lpíš, aby si tvoje děti půjčovala tchýně, která o to ani nejeví nejmenší zájem.
Nelpìm, jen starší syn byl zvyklý tam chodit, ale od te doby co jsem pryč se neozvala. Jen max sms.
A po hádce a mužem cca po týdnu.
A teď ze chce na sobotu popř na noc.
Kluk mi ale chodil domu dost divnej.jak kdyby ho ockovali proti své mámě ![]()
@Pusik26 píše:
AHOJ maminky, půl roku co jsem odešla od manžela. Tchýně se neozvala, jen tři sms za tu dobu. Potom jsem ji volala, zda by nechtěla děti vidět…němela čas když jsem ji nabídla, ze dojedu…
Jednou bylo děti u ni půl den i s octem dětí.
Dovezla jsem děti ochotně.
Od te doby nic, přitom vi od syna kde bydlím,100% sice jiné město ale cca 25km.
Od mého odchodu nejevila zájem.
Měla jsem sní v minulosti dost nepříjemné zážitky, zklamala me a obelhavala.
Nevím zda furt „dolezat“ nebo se na ni vyprdnout. Až muzi ve vzteku vycetla, proč je taková babička, tak teda zavolala a zda by.si děti mohla vzít k celou sobotu…a dala mi i datum…
Co jak to máte Vy a tchýně…
Příspěvek upraven 01.02.16 v 18:27
@Pusik26 A proč se ji vnucuješ, když o děti nestojí, tak ji nelez do zadku, moje tchyně taky o holky nestojí, a to jsme manželé, dřív ji manžel nabízel, jestli nechce holky vidět, ted už na to kašlem, její problém, vnucovat se nebudem.
Já mám tchyni jako druhou maminku… ale když nemá zájem tak bych jí být tebou už nekontaktovala
@Pusik26 Já bych ji asi napsala SMS, že děti by ji rády viděly, že se na ni ptaly… tak bych se jí vždycky taktně připomenula.
Možná je jí samotné hloupé se ti ozývat, když ses s jejím synem rozešla… ![]()
Pokud by ale na tyto zprávy nereagovala, tak s tím asi nic nenaděláš, když sama nemá zájem.
Jako jejich babičkou je pořád… ![]()
Můj chlap neviděl svoji babičku (tchýninu ex-tchýni) od rozvodu jeho rodičů, tuším kolem 8-10 let. Do té doby, co tak vyprávěl, je babička často hlídala, často si tam hráli s nějakejma asi sestřenkama/bratránkama… Pak asi maminka hádám pomlouvala a on se sekl, aby nepřišel ještě o mámu, s otcem se stýkal jak bylo vyměřeno soudem, proč tam nejezdili v tu dobu netuším.
Babičku neviděl do smrti a nešel ani na pohřeb (loni, chlapoj táhne na 40).Jeho sestra naopak se za babičkou občas zastavila - bydlí pár km od nich, chlap tam nechtěl jít ani v dospělosti, i když jsme do kraje přijeli.
U nás to má jedinej důsledek. Od té doby, co se narodilo naše dítě, mi tchýně vyčítá, že ji beru vnučku. I přesto že jí sem mockrát zvu (spíš jsem zvala, teď už na ni prdím, stejně nepřijede)…
osobně bych svoje děti necpala k někomu kdo mě obelhával a zradil. Měla bych strach, že udělá totéž mým dětem a odserou to hlavně ony. Moje tchýně lže mě, chlapoj i vnučce (2,5 roku).
Takže bych se smířila s tím, že jednou můžu dopadnout podobně, ale nevnucovala se. Eventuelně si pak vzpomenout, že jsem byla v této situaci a prostě se přemoct a tomu, kdo ublížil tvýmu dítěti (snad žádná matka nepřizná rozpad manželství na vrub svýho dítěte) se prostě slušně „vnutit“…