Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Lawrena No to každopádně, vím o tom své, začala jsem brigádničit již ve 13ti letech a na tu dobu, to bylo víc než neobvyklé, nevím, jak to mají ti mladí dnes
@mismurka Dneska mají asi problém sehnat brigádu…já byla ráda, že mi můj zaměstnavatel nabídl, jestli bych nechtěla dál pracovat na vedlejšku, jsem teď na mateřské..
@Lawrena Tak to máš asi jako jedna z mála štěstí na dobrého zaměstnavatele, to je fakt super.
@Lawrena Tak já jdu do hajan, není mi nejlíp, jinak bych tady taky 100pro čekala na deníček od Borůffky, a kdo ví, možná ani nebudu moct usnout a taky si ho již po půlnoci přečtu. Tak dobrou
Borůffko, budeš věnovat nějaký deníček i přímo tvé matce? Při čtení jsem nejdřív myslela, že jak porosteš, budete trpět spolu. V posledním deníčku jsem byla opravdu překvapená, že máma byla otcem tak zmanipulovaná, že jako viníka všeho vnímala tebe…
@Tiger-lily píše:
Borůffko, budeš věnovat nějaký deníček i přímo tvé matce? Při čtení jsem nejdřív myslela, že jak porosteš, budete trpět spolu. V posledním deníčku jsem byla opravdu překvapená, že máma byla otcem tak zmanipulovaná, že jako viníka všeho vnímala tebe…
Ahojky, myslím, že každý dostane v mém deníčku prostor, včetně mojí matky ![]()
Přeji Vám všem krásné nedělní poledne. Děkuji za vlnu dalších komentářů, které se zde objevily. Je to pro mě hnací motor, pokračovat ve své práci/terapii ![]()
@Katka_H Ahoj Katko, děkuji za milý komentář, i já Ti přeji jen to nejlepší ![]()
@Izzz píše:
Jsem ráda, že to dopadlo takhle.
Jsem nedočkavou čekatelkou na další deníček. Čtu je vždy jedním dechem. Nejsem vášnivý čtenář, ale tohle mě dostává. Manžel čte moc rád a kvalitní literaturu, eMimino moc nemusí…ale nabídla jsem mu jednou večer, že bych mu něco přečetla. A dala jsem se do hlasitého čtení Tvých deníčků. Nejdřív vnímal napůl…pak se do toho zaposlouchal a komentoval jednotlivé pasáže. Musim se přiznat, že je to síla, když si to člověk čte pro sebe, ale jakmile jsem to četla nahlas, bylo to daleko silnější. U závěru deníčku, kde jsi babičce musela říct naučenou větu a poté jsi jí už neviděla, jsem se rozbrečela.
Manžel byl unešen - víte, jak to myslim, šokován. Do nebes jsme oba vynášeli styl.
Moc se těším na deníček a snad i na knihu.
Děkuji Vám za povzbudivý komentář, jsem ráda, že Vás i manžela téma a styl zaujalo, moc si toho vážím ![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat