Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem teď už skoro v 28. Týdnu a úplně tě chápu. Muj přítel je kopie toho tvého akorát má teda,,jenom" jednu práci.
Na hraní má energie dost ale na mě ne.
Když teda jeden den nehraje tak je ta strašně unavenej že jde hned spát, což když hraje tak spát nemusí asi nikdy.
Připadám si jako opuštěná velryba. Štve mě to, protože s tímhle jsem opravdu nepočítala.
Takže ano, chápu tě, ano i hormony dělají svoje ale chlapi mají taky teď hormonální smršť takže preci jen musíme mít pochopení ale to já nemám
.
Jinak je teda úžasně ale co se toho tyče momentálně je to hrozný
@Anonymní píše:
Ahoj, třeba se tu najde někdo kdo byl ve stejně situaci a ví jak poradit.. od 12 tt jsem byla uvolněna z práce.. nejdrive to šlo a bylo to fajn, bylo mi fakt blbě a kýbl byl můj nejlepší kámošpak se mi udělalo lépe tak jsem doma uklízela jako nikdy, takže jsem se nějak zabavila. Přítel má dvě práce, odchází ráno v 6 odpoledne ve 3 přijde jde si do 5 lehnout a jde na brigadu kde je do 10 … přijde domu, sedne a já jako bych neexistovala.. sedne si za stůl, hraje hry na tel dá si pivo a kouka na tel.. neustále mi říká že je unavený (což já chápu) a že chce mít po celém dni klid.. šle že na mě ani nepromluví? Neobejme … při odchodu a příchodu dá pusu a to je náš jediný kontakt…nevím zda to je tehotenstvim a hormonama
![]()
ale strašně mi to chybí, přijdu si strašně sama, každý den brečim jak želva a prostě nevím co mám dělat.. prý to mám vydržet ale je to těžký. Chybí mi obejmuti a teď v těhotenství mě to bolí o to víc.. ven není s kým..opravdu není s kým. Vim ze mě přítel nepodvadí a vim že je unavený ale co mám sakra dělat? Myslíte že to přejde? Měla to taky tak některá?
Jsem ve 25tt a představa že tohle bude dokonce..no… s tím prckem snad nebudu nad timhle vším přemýšlet.. navíc se bojím že moje depky akorát ublíží malému. Co vám nejvíc pomáhá ve stresu?. Potřebovala jsem se vypsat
tak snad někdo pořadí
Jestli je to dobre, nemuzes chodit zase do práce?
Ať nechá brigádu a je více s tebou. Taky jsem doma, ale přítel přijde v půl 4. Sama bych cele dny byt nechtěla. ![]()
Chápu tě ani nevíš jak… Byla jsem na rizikovém loni. Ze začátku jsem aspoň měla něco jako home Office, takže trochu kontakt se světem. Pak to bylo horší. Přítel byl buď v práci nebo na rybách, páč po porodu na ryby nebude čas (prej
). Cítila jsem se tak sama, taky jsem furt brečela. Ano částečně je to hormonama, ale hlavně je to prostě velká změna a strašný nápor na psychiku.
Doporučuji domluvit si co nejvíc návštěv - kamarádky, rodiče, sousedi atd. Každý kontakt s člověkem se počítá
A promluv si s přítelem (bez nějakých emocí), jestli by si na tebe neudělal víc času, že ti chybí. Aspoň víkend se ti věnuje?
A nechci teda strašit, ale u mě se to moc nezlepšilo ani s prckem - jo člověk nemá čas přemýšlet nad takovými věcmi ale občas to na mě padne, pořád se cítím na všechno sama…
Drž se ![]()
No a on tu brigádu po porodu pustí? Protože jestli ne, tak s miminem pak tohle budeš řešit ještě stokrát víc.
@Petrussee nechat beigadu nepřipadá v úvahu..
někdo nás uživit musí. Asi si proste budu muset zvykat než tu bude prcek ![]()
@Janadel až se narodí prcek tak tam skončí, od měsíce porodu tam už nebude.. ale do té doby musí vydělávat.. ![]()
Už je to pár let, co jsem byla těhotná. Podporu od tehdejšího manžela jsem neměla.
Co mi pomohlo?
Koníčky a myšlenky, že přivedu na svět nový život. Vždyť je to zázrak. ![]()
@Anonymní píše:
Chápu tě ani nevíš jak… Byla jsem na rizikovém loni. Ze začátku jsem aspoň měla něco jako home Office, takže trochu kontakt se světem. Pak to bylo horší. Přítel byl buď v práci nebo na rybách, páč po porodu na ryby nebude čas (prej). Cítila jsem se tak sama, taky jsem furt brečela. Ano částečně je to hormonama, ale hlavně je to prostě velká změna a strašný nápor na psychiku.
Doporučuji domluvit si co nejvíc návštěv - kamarádky, rodiče, sousedi atd. Každý kontakt s člověkem se počítáA promluv si s přítelem (bez nějakých emocí), jestli by si na tebe neudělal víc času, že ti chybí. Aspoň víkend se ti věnuje?
A nechci teda strašit, ale u mě se to moc nezlepšilo ani s prckem - jo člověk nemá čas přemýšlet nad takovými věcmi ale občas to na mě padne, pořád se cítím na všechno sama…
Drž se
Čas si udělat nemůže.. ve své hlavní práci je od pondělí do pátku a to prijde ve 3 a od 5 jde na brigadu po té hlavní práci. Soboty a neděle jde jenom na brigadu. Takže do 5 odpoledne má víkendy volné.. ale to chce prý odpočívat
. Ani není s kým bych šla ven. Pevné doufám ze v porodnici někoho potkám ![]()
@MadamTouha koníčky … kvůli rizikáči ani nic dělat nemůžu.. možná si tak doma malovat
. Je to naše první tak se těšíme oba. Podporu od nej mám ve všem ale jak mě poslední dobou ignoruje protože ‘unava’ mě vytaci ![]()
@Anonymní píše:
@Petrussee nechat beigadu nepřipadá v úvahu..někdo nás uživit musí. Asi si proste budu muset zvykat než tu bude prcek
Ty nemáš vůbec žádné peníze? Nebo dělá na dluhy?
@Anonymní píše: Čas si udělat nemůže.. ve své hlavní práci je od pondělí do pátku a to prijde ve 3 a od 5 jde na brigadu po té hlavní práci. Soboty a neděle jde jenom na brigadu. Takže do 5 odpoledne má víkendy volné.. ale to chce prý odpočívat. Ani není s kým bych šla ven. Pevné doufám ze v porodnici někoho potkám
Je to něco za něco - peníze nebo volný čas, si vyber
@Anonymní píše:
@MadamTouha koníčky … kvůli rizikáči ani nic dělat nemůžu.. možná si tak doma malovat![]()
. Je to naše první tak se těšíme oba. Podporu od nej mám ve všem ale jak mě poslední dobou ignoruje protože ‘unava’ mě vytaci
Taky jsem si našla nové koníčky v tom emočním období. Malování, psaní, ale učila jsem se i jazyky. Vždycky, když jsem nevěděla co, zasedla jsem k počítači a hledala, dokud jsem nenarazila na něco, co by mě bavilo. Možná by ses divila, co všechno jsem dělala. ![]()
Cíl byl však jasný - nezačít se nudit a přemýšlet nad kravinama.
Ahoj, třeba se tu najde někdo kdo byl ve stejně situaci a ví jak poradit.. od 12 tt jsem byla uvolněna z práce.. nejdrive to šlo a bylo to fajn, bylo mi fakt blbě a kýbl byl můj nejlepší kámoš
pak se mi udělalo lépe tak jsem doma uklízela jako nikdy, takže jsem se nějak zabavila. Přítel má dvě práce, odchází ráno v 6 odpoledne ve 3 přijde jde si do 5 lehnout a jde na brigadu kde je do 10 … přijde domu, sedne a já jako bych neexistovala.. sedne si za stůl, hraje hry na tel dá si pivo a kouka na tel.. neustále mi říká že je unavený (což já chápu) a že chce mít po celém dni klid.. šle že na mě ani nepromluví? Neobejme … při odchodu a příchodu dá pusu a to je náš jediný kontakt…nevím zda to je tehotenstvim a hormonama
ale strašně mi to chybí, přijdu si strašně sama, každý den brečim jak želva a prostě nevím co mám dělat.. prý to mám vydržet ale je to těžký. Chybí mi obejmuti a teď v těhotenství mě to bolí o to víc.. ven není s kým..opravdu není s kým. Vim ze mě přítel nepodvadí a vim že je unavený ale co mám sakra dělat? Myslíte že to přejde? Měla to taky tak některá?
Jsem ve 25tt a představa že tohle bude dokonce..no… s tím prckem snad nebudu nad timhle vším přemýšlet.. navíc se bojím že moje depky akorát ublíží malému. Co vám nejvíc pomáhá ve stresu?. Potřebovala jsem se vypsat
tak snad někdo pořadí 