Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Třeba je jen unavený a chce se pořádně vyspat. Jestli mu tam chodíte nebo třeba děti atd tak pak nezamhouři oka a může to být únava.
Jestli se nechce léčit, tak asi jedine rozchod, jestli nechceš ty deprese mít taky ty. S psychicky nemocným člověkem se neda žít dlouhodobě.
Jinak donutit ho nemuzes k nicemu, je svéprávný, je to možná smutné, ale je to tak.
@Semtex vím, ale chci mu pomoci a ne opustit nemocného člověka. Spíš, jak mu to poddat aby si uvědomil, že to takto nejde a vyhledal pomoc. Pomůže ultimátum? Má to smysl?
@Lupilulu píše:
@Semtex vím, ale chci mu pomoci a ne opustit nemocného člověka. Spíš, jak mu to poddat aby si uvědomil, že to takto nejde a vyhledal pomoc. Pomůže ultimátum? Má to smysl?
To netuším, třeba by u někoho efekt mělo, jenže problém je v tom, ze musis dat takové, které budeš následně opravdu ochotna dodržet
což zase asi nebude úplně jednoduché vymyslet tak, aby mělo nějaký smysl a důsledek pro něj, ale zároveň nebylo třeba příliš tvrdé a nezavrelo ti dvere úplně
to bych brala až jako poslední možnost, no ![]()
@Lupilulu Ahoj,
je to velmi nepříjemná věc a je od tebe hezké, že mu chceš pomoci to řešit.
Nejsem si jistý, že se jedná o depresi, spíše to připomíná únavový syndrom či něco podobného, ale to bude schopný stanovit odborník.
Bohužel zázračnou radu nemám, pokud jsou jeho stavy skutečně takto silné a dlouhodobě, bez odborné pomoci se to asi zvládnout nepodaří. Je potřeba být mu v počátku oporou, říci mu, že za ním stojíte, je pro Vás důležité, aby se zase cítil dobře, že návštěvu u odborníka absolvujete s ním a do ničeho ho nutit nebudete. Přesný postup by bylo vhodné konzultovat s jeho obvodním lékařem, pokud kontakt nemáš, tak by asi prvotní konzultaci mohli zvládnout na nějaké lince pomoci.
@Premek_Orac píše:
@Lupilulu Ahoj,
je to velmi nepříjemná věc a je od tebe hezké, že mu chceš pomoci to řešit.
Nejsem si jistý, že se jedná o depresi, spíše to připomíná únavový syndrom či něco podobného, ale to bude schopný stanovit odborník.
Bohužel zázračnou radu nemám, pokud jsou jeho stavy skutečně takto silné a dlouhodobě, bez odborné pomoci se to asi zvládnout nepodaří. Je potřeba být mu v počátku oporou, říci mu, že za ním stojíte, je pro Vás důležité, aby se zase cítil dobře, že návštěvu u odborníka absolvujete s ním a do ničeho ho nutit nebudete. Přesný postup by bylo vhodné konzultovat s jeho obvodním lékařem, pokud kontakt nemáš, tak by asi prvotní konzultaci mohli zvládnout na nějaké lince pomoci.
Nejhorší je, že se jakkekoliv pomocí brání
ale říká, že mu je psychicky zle.
Zavolej na nejblizsi psych. Poradenske centrum, v Praze treba do RIAPS, idealne, kdyz ma zrovna „ataku“,tam ti poradi. Drz se, je to tezke.
@K82 píše:
Zavolej na nejblizsi psych. Poradenske centrum, v Praze treba do RIAPS, idealne, kdyz ma zrovna „ataku“,tam ti poradi. Drz se, je to tezke.
Děkuji
nechci ho ztratit, ale taky nechci, aby nás to táhlo ke dnu
@Lupilulu píše: Děkujinechci ho ztratit, ale taky nechci, aby nás to táhlo ke dnu
Buď to začne řešit s odborníkem, nebo vás do své propasti stáhne taky. Depresi zvládne člověk sám jen v naprosto raritních případech.
@Lupilulu píše:
Nejhorší je, že se jakkekoliv pomocí bráníale říká, že mu je psychicky zle.
ANo, to je pro okolí náročné. Zkus se s ním dohodnout - ano, nebudeme to řešit hned, do konce týdne odpočívej, ale pojďme se již teď objednat / domluvit co uděláme v pondělí.
@K82 píše:
Zavolej na nejblizsi psych. Poradenske centrum, v Praze treba do RIAPS, idealne, kdyz ma zrovna „ataku“,tam ti poradi. Drz se, je to tezke.
No nevím… máme zkušenost s RIAPS a bylo to k ničemu
První krok - obvodní doktor a ten napíše antidepresiva. Ihned. Trvá než zaberou (cca 2 měsíce) a hned shánět psychiatra (to může trvat). Neměl covid? Znám 3 lidi v blízkém okolí, co bezprostředně po covidu propadli do deprese, dle všech 3 psychiatrů (každý se léčí u jiného) je to opravdu z prodělaného covidu, že je to dokázané.
Má i prostor sám pro sebe? Tohle občas mívám. Ve vztahu to bylo horší než když jsem byla svobodná. Potřebuje mít v tyhle dny klid, být sám. Má k tomu být sám prostor? Jako ve smyslu, aby ho nikdo neotravoval (nemyslím to špatně). Prostě místnost, kde vypne, přemýšlí, odpočívá. Ne kam mu lezou děti nebo ty. Mně nejvíc pomohla samota v daný den. Opravdu od rána do večera bez veškerých rušivých elementů okolo (hluk, lidi, vypnutý tel.)
Ahoj, prosím o rady a názory. S partnerem žijeme 2 roky. Před 2 měsíci začal mít období, kdy mi 1-3dny zůstane ležet v posteli, nejí, nekomunikuje,… přišel kvůli tomu o práci. Když s ním zkouším promluvit řekne jen, že mu je zle ať ho necháme být. Neumí se mnou o svých stavech mluvit. Neumí odpovědět, jak to bude dál. O odborné pomoci nechce ani slyšet. Sama náš provoz brzy neutáhnu, mám 2děti z předchozího vztahu. Jak s ním mluvit, jak mu dát najevo, že ty jeho stavy nezvládám, jak ho donutit zamyslet se nad sebou.
Jinak je milý, hodný, pozorný a se vším pomáhá když je ok.Tak já nevím co s ním. 