Derealizace - pomáhá vám Rivotril?

9209
4.10.18 17:08

@Andula Šafářová Ahoj DP/DR jsem měla asi rok přidruženou k PP a přešlo mě to nějak samo, ale s Rivotrilem mám bohaté zkušenosti, brala jsem 3 roky každý den 2-8 mg a kupodivu závislost žádná, ani když mi to v léčebně vysadili ze dne na den (těch 8 mg), což se nesmí!!! Absťák žádný a teď Rivotril neberu. Ale jak bereš Lexaurin, tak ten je také návykový, jako všechny benzodiazepiny. Já teď beru také Lexaurin, ale jen výjimečně, už benzáče nechci, kromě návykovosti mohou zhoršovat kognitivní funkce. Jinak kdysi jsem byla v nějaké studii na DP/DR a tam tehdy nejvíce doporučovali Lamotrigin, ale pak se ukázalo, že valné výsledky nemá na DP/DR. Tak bohužel moc nevím, co poradit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4.10.18 17:25

@Lollitka Děkuju za odpověď :-) Když beru lexaurin 5 měsíců (průměrně 1 tabletku 3mg denně) a nevadí mi snižovat dávky, nebo na den/dva zcela vynechat, tak je dost možné, že ani na Rivotrilu nebudu tak závislá, když je ze stejné skupiny? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
4.10.18 17:26

U Rivotrilu zalezi na vysce davky. Ja bery pul 1,5 mg denne a to je podle doktora v poradku. A Dp/dr, co vim, se nejlepe leci kognitivne behavioralni terapii.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9209
4.10.18 17:42

@Emimin7 A jak dlouho bereš denně 1,5 mg Rivotrilu? Já začínala na 0,5 mg Rivotrilu, to zabralo jen párkrát ze začátku, pak rovnou 2 mg a pak až 8 mg, což mi nakonec neúčinkovalo také a víc jsem brát nechtěla, takže jeden ze znaků závislosti - zvyšování dávek, jsem vykazovala, ale po vysazení absťák žádný, tak je to asi všechno hrozně individuální.

@Andula Šafářová Já nejsem psychiatr, tak nevím, jestli má Lexaurin a Rivotril stejný závislostní potenciál a těžko říct, jestli by sis na Rivotrilu vypěstovala závislost, nebo ne. 3 mg Lexaurinu denně už také není úplně málo, ale zas pokud nemáš potřebu navyšovat a nevadí ti vynechat, tak třeba s tím nebudeš mít problém. Já ještě brala půl roku dennodenně 4 mg Neurolu a vysazení opět bez problémů a pak skoro půl roku 40 mg Diazepamu denně a vysazení také ok. Ještě bych měla dodat, že mi to vše dávali v nemocnici, sama jsem si s benzáči moc nehrála a teď jen výjimečně zobnu Lexaurin 3 mg.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
4.10.18 17:49

@Lollitka Asi tri mesice. Zavislost nepocituju, porad citim stejny ucinek. Ale zatim jsem nevysazoval, mam to mit na dlouho.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
186
4.10.18 18:04

Ahoj, trpím DR a DP už více jak dva roky, zkoušeli jsme Valdoxan a Zoloft (vůbec nepomohl) a po APO-Parox ještě horší. Nevěděli si se mnou rady,tak jsem se na doktory vykašlala. Léčím se sama skrz čínské bylinky - ašvagandu a k tomu hořčík, hodně spánku, zdravé jídlo. Doufám, že to pomalu odezní, poslední dny se cítím o něco lépe. Je nutné znát příčinu derealizace, u mě to bylo dlouhodobým stresem a bloklými zády v důsledku toho. Hodně štěstí přeju.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15
10.1.19 16:50

Derealizace

Hezky den,je tu někdo kdo ma derealizaci ?Chtěla bych s někým sdílet pocity.Nějak to nedávam.Dekuji

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
18.1.19 08:52

Ahoj, derealizaci mám asi 10 měsíců, když to propuklo, nechápala jsem co se to děje, měla jsem pocit , že se zblázním . Máte někdo u toho závrať a únavu ? Mám pocit, že se všechno houpe. Nikdy dřív jsem se s ničím neléčila a s psychikou už vůbec ne, tento stav je zoufalý. Chci věřit, že to jednou přejde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15
18.1.19 09:02

@Alena2019 Dobrý den,ano mám to bohužel také.Děje se mi to každý den od října 2018.Nedá se fungovat,antidepresiva beru ale bez výsledku.Třeba to nemáte z psychiky ale z něčeho jiného.není možné?fungujete při tom nějak?já vůbec.já s psychikou problém mám,ale ze me to tak smete jsem netušila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
18.1.19 09:21

@Moona86 Nevěřila jsem, že to je od psychiky, ale na všech vyšetřeních mě o tom ujišťovali, protože žádnou nemoc neshledali. Nezvládám chodit do práce jsem v pracovní neschopnosti. Ty stavy jsou strašné, hlavně ze začátku, celé dny jsem zvracela, bolesti svalů, spala jsem jako když jsem omráčená, to pak vystřídala nespavost, bolesti kloubů, nemohla jsem řídit auto byla jsem uplně mimo jak když silnice ubíhá mimo prostor nebo jak když napůl spím, někdy jsem i necítila končetiny, fakt hrůza. Musím, ale říct že poslední měsíc se to lepší. Žádné léky neberu, předepsali mi antidepresiva, brala jsem asi 3 měsíce, ale účinek nula,tak už neberu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
18.1.19 09:25

@moona Měla jsem chvílemi i depersonalizaci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
18.1.19 09:29

@moona , a nemůžete to pořádně ani nikomu říct přátelům a tak ,za prvé to si nikdo nedovede představit kdo to nezažil a za druhé si budou myslet že jste blázen, člověk je v tom stavu sám jako kůl v plotě jak mimo realitu, to nikdo nepochopí kdo to neměl…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15
18.1.19 10:02

@Alena2019 Presně tak,ty stavy jsou hrozné,mám pocit ze umírám.Mate i zapomínání?Ze nevíte co děláte?a čím to ze se vám to lepší?taky jsem necitila nohy ,ruce,slabost nohou,dezoerientace protože venku je to tak neprijemne,dokonce se mi stalo ze jsem se jak kdyby odpojila od těla na par vteřin,ale ad na tohle pomohlo.Něco ustoupilo,ale porad mám pocit prázdné hlavy.Nemůžu číst,dívat se na TV,jít ven nakoupit jsem mimo.takový přežívání.Chodite na nějaké terapie?a zažila jste nějaké trauma nebo větší stres?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
18.1.19 10:43

@moona Tak to máte úplně bych řekla stejné jako já, paměť katastrofální, něco dělám za chvíli nevím jestli už jsem to udělala, nebo řekla, pak zjistím že ano a vyděsím se tím svým stavem. Ano s pamětí je to moc špatné, také jako by čas ubíhal jinak , pomaleji , 10 měsíců co to mám když uvažuji je dlouhá doba, ale mě to připadá ,že se nedělo nic, že se mi život zastavil v březnu když jsem byla ještě v pořádku. To odpojení od těla jsem měla také ze začátku, úplně jsem cítila jak tělo se odpojuje od duše , pak jsem dostala hrozný třes v celém těla , byla jsem přesvědčená že umírám . 2 krát mě odváželi sanitkou. Ze začátku když jsem vůbec nevěděla co se mnou je , jsem se snažila pořád dělat věci jako dřív že to jako přemůžu, jakmile jsem začala v nasazení jako obvykle tak mě to najednou porazilo pocit na zkolabování z ničeho nic, takové jako když vyčerpaný běžec po maratonu doběhne a pozvrací se , ten stav se mi ale stával u úplně běžných věcí, začala jsem vařit stála u sporáku a najednou závrať pocit že úplně odpadnu že umřu ve vteřině.Na televizi se už dívat mohu ale také to nešlo nemohla jsem se zaměřit co v ní běží o co tam jde, pocit že mozek je úplně maximálně přetížený, později už jsme mohla koukat na komedie , ale které jsem už znala a nemusela u toho myslet, teď už můžu koukat na všechno kromě pořadí z lékařského prostředí a na filmy kde mají lidé nějaké duševní poruchy. Číst už také mohu ale také nejdřív slova nedávala smysl. Ty stavy byly jako když přijdu opilá a unavená nad ránem z hospody kdy se všechno točí a nejde se soustředit a mozek v mlze, dezorientace v prostoru. No myslím, že máte úplně to stejné. Chodím k psychoterapeutovi, tam jsem za začátku hodně řešila tu necitlivost končetin, závrať , bolesti kloubů svalů, měl různé rady na tu necitlivost jsme cvičili, na závrať také cviky na uzemnění, na bolest poradil hřející polštářek. Často jsem tam brečela na svým stavem, jestli to je už konec, jestli člověk přestane chodit do práce bude invalida bez peněz, skončil na dobro se sportem - to byla moje nejoblíbenější činnost, strach co bude. Když odtud jdu mám pocit , že je mi lépe dává mi naději. Také jsem si koupila různé doplňky stravy které beru, vitamín D, C, probiotika, magnezium a ještě jsem si koupila od firmy starlife přípravek RELAX STAR je v tom komplex vitamínu B a nějaké byliny na spánek a uklidnění. A začala jsem chodit na jógu to je jediné cvičení které zvládám. Ale 5 měsíců jsem nebyla schopná ničeho než malá procházka s doprovodem. Nevím co z toho všeho pomáhá, vyhráno z daleka ještě nemám, ale má takový pocit, že to chce čas a snažit se být v klidu ,že to prostě trvá nějakou dobu, něco jsme asi přetížili a teď se to regeneruje? nevím … Stres jsem tedy měla předtím, ale nějak jsem si pořád myslela , že všechno vydržím, nebo že ten stres tak veliký nebyl, ale asi byl..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15
18.1.19 12:27

@Alena2019 Jako by jste psala o mě.Taky jsem mela stres a myslela jsem ze me nic nemůže porazit,taky jsem hrozně rada cvičila,aktivně žila a ted už 4 měsíc lezim a trápim se.Nejhorší ze tohle o vůli není,to se nedá překonat.Mám hroznej strach ze za chvíli me budou muset dat do blázince protože už nepoznam rodinu.Hrozny.Každej říká musíš se snažit,zapojit znovu ten mozek.Ted mi řekla sestra pro rohlíky si snad dojedes a já se rozbrecela.Vůbec nevím kudy kam…často brecim ze už nemůžu.Nejradši mám večery kdy jdu spat.Ano čas mi běží taky úplně jinak,nevím co jsem dělala včera,nevím nic.Dny,měsíce nevnimam.Ze jsem prozila nějaký vánoce mi nic neříká. přesně ten stav kdyz něco udelam tak se leknu ze ani nevím ze jsem to udělala.taky se cítím jako kul v plotě.vsechno v mlze.jsem také na neschopence.Nikomu tohle nepreji…Každý říká je to jen psychika,dělej co te baví,jenže v tom stavu nevím co me baví,nevím kdo jsem.Jee aspoň na tu jógu chodite to je fajn…pokud se z toho dostanete bez léků tím lip.Léky jen útlumi tu bolest v sobě.a už vidíte normálně svet?jestli mate facebook mužem si psát pres něj,ale jak chcete.já se cítím jak opilá a když se podívám treba na strom tak nechapu ze je to strom,nic z něj necitim.Hrozny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.