Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý večer, dámy. Chci se zeptat a poradit se, jestli máte doma také tak dětinského partnera, nebo mám takový unikát doma jen já. On neměl prakticky žádné dětství, táta ho doma řezal, a když povyrostl, tak se staral o mladší sourozence, takže si asi to své dětství přenesl do dospělosti. Můj manžel je velké dítě, se vším všudy. Jen samá srandička, k ničemu neumí přistoupit vážně. Vše za něj musím vyřizovat, objednávat k doktorovi, říkat mu, co má jak udělat, jinak všechno pohnojí. Vím, že v každém muži je kousek dítěte, ale co je moc, to je moc. Se synem si rozumí dobře - děcka si spolu rozumí, že
Jako máma jsem dobrá, mám místo jednoho dítěte dvě, obě zaopatřený, ale jako partnerka a žena jsem totálně vyprahlá. Sexuální život je na nule, protože mě prostě přítel nepřitahuje. Ani v posteli se nechová jako chlap, jen samá legrácka. Nemám v něm oporu. Máte doma nějaká povahově podobného muže? Jak s ním vycházíte?
Já doma takového nemám, nepřitahují mě nevyzrálé typy. Jen mě napadá, on takový dřív nebyl? Nebo jsi to dřív akceptovala a teď už ne?
Měla jsem, v 16
už tehdy se to nedalo vydržet. Soucítím s tebou
asi ho nechat vymáchat min. v tom objednávání u doktora apod. - ono se na pohodlí velice snadno zvyká a když se může spolehnout na manželku, tak co by to dělal sám.
Já taky hodně věcí vyřizuji za manžela, protože je to prostě 10× rychlejší, ale pak jsou tady povinnosti, co jsou jenom na něm, bych se zcvokla dělat všechno
@Reynna píše:
Dobrý večer, dámy. Chci se zeptat a poradit se, jestli máte doma také tak dětinského partnera, nebo mám takový unikát doma jen já. On neměl prakticky žádné dětství, táta ho doma řezal, a když povyrostl, tak se staral o mladší sourozence, takže si asi to své dětství přenesl do dospělosti. Můj manžel je velké dítě, se vším všudy. Jen samá srandička, k ničemu neumí přistoupit vážně. Vše za něj musím vyřizovat, objednávat k doktorovi, říkat mu, co má jak udělat, jinak všechno pohnojí. Vím, že v každém muži je kousek dítěte, ale co je moc, to je moc. Se synem si rozumí dobře - děcka si spolu rozumí, žeJako máma jsem dobrá, mám místo jednoho dítěte dvě, obě zaopatřený, ale jako partnerka a žena jsem totálně vyprahlá. Sexuální život je na nule, protože mě prostě přítel nepřitahuje. Ani v posteli se nechová jako chlap, jen samá legrácka. Nemám v něm oporu. Máte doma nějaká povahově podobného muže? Jak s ním vycházíte?
Kutil Tim… hrozně mi tvůj popis připomíná ten sitcom
@jdukolem píše:
Kutil Tim… hrozně mi tvůj popis připomíná ten sitcom
Ježiš…
a já ho milovala…platonicky… ![]()
@SIMONA1234 píše:
Ježiš…a já ho milovala…platonicky…
ale já to viděla ted nedávno - někde to opakují - nevím kde.. a fakt je to dětinskej chlap hračička..si to někdy znovu pusť
Já jsem k tomuto typu mužů dospěla. Věřím, že je taky bezelstný, upřímný a hodný.:-) No, s tím, že je dítě, tedy je „na hraní“ by se snad v posteli dalo něco dělat. Co nějaký kurz erotiky?:-) To mě jen tak napadlo. Určitě bych chlapa kvůli takové povaze nezavrhovala.
Dřív mi to taky vadilo, ale ne tolik. Nevím, jestli se to u něj poslední dobou zhoršilo, nebo jsem prostě časem dospěla, a on zůstal na stejné úrovni, ale vadí mi to mnohem víc než dřív. A nechat ho v tom vymáchat? To by za půl roku přišel a: mami mě bolí zub a už se to nedá vydržet, co mám dělat. Jo, povahově je taky jako dítě: upřímný, hodný, bezelstný, to je přesný. Ale já čas od času potřebuju pořádnýho chlapa, o kterýho se můžu opřít
Nechci ho zavrhnout, je to opravdu v jádru hodný člověk. Jen bych ho potřebovala nějak usměrnit a nevím jak. Na to, abych si nabrnkla ještě druhýho chlapáka, který uspokojí jiné mé potřeby nejsem nějak stavěná
No on nemel moc zaklad k tomu byt sebevedomy samostatny a ty jsi ho tim opecovavanim v tom nechala. Tezko ted menit nejak zasadne zabehly stereotyp
Zrejme ti to i nejakym zpusobem zpocatku vyhovovalo, lichotilo, jinak by sis s nim neporidila dite, ne?
Budes muset zacit postupne, dat listecek s cislem na zubare, telefon do ruky a volej. Tyhle veci se nauci, asi jako jde vycvicit opicka. Ale nejake projevy muznosti, opory, to v sobe clovek ma nebo nema, to naucit nejde. To sis bohuzel mela rozmyslet predem…
@Reynna měla jsem v pubertě a hrozně mi vadil už tenkrát. A to se tak choval už dřív? Nebo sis ho takhle vychovala ty?
Podle toho co o něm píšeš(jeho minulost), tak musel být zodpovědný brzo a většinou jim ta zodpovědnost zůstává. Ale když se objeví někdo kdo za ně kus zodpovědnosti vezme, tak se nakonec zbaví veškerý zodpovědnosti a jen si užívají…
Choval se tak už když jsme se poznali. Moc zodpovědný nebyl nikdy. Úřady neřešil, neměl placené zdravodní pojištění, neměl svého doktora, práce mu naštěstí spadla do klína tak nějak sama z vůle boží. Ale byl na mě hodný, měl mě rád, a já byla mladá a blbá. Tak jsem ty všechny problémy řešila za něj. A vyznačuju se tím, že mám obrovitánskou trpělivost a ochotu pomáhat lidem, který mě maj rádi. Tak se to se mnou nějak svezlo, a já v tom vydržela 7 let. Prostě se za vztah peru jak lev. Jenže ted bych si za tu ochotu nafackovala, protože jsem svobodná matka dvou dětí
Teď mám zdravotní problémy - srdíčko mě trápí, a já nutně potřebuju vedle sebe oporu a záchytné rameno
@Reynna Promluv si s nim, rekni mu, ze veselost a hravost ano, ale take zodpovednost a vzajemnou oporu. Ze to sama nezvladnes, rekni mu, co pises zde.