Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dětská laska ve školce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.10.26 18:09
Tak existují varianty…
Pořídit sourozence 
Nepouštět 
Mne by vadilo, kdyby se mi nakvartyrovalo do bytu/domu další dítě, případně naopak a to rovnou několikrát týdně.
Léto byla jina situace. To ví přeci i děti…
Je na tobě a sousedce jak to vyřešíte a dětičkám vysvětlíte.
Porad jste rodice a oni dětičky…
Nevim jak se bavíte, mela by ti pomoct a mozna to dokonce uvítá…
Ono bude stačit, že začne ona holčička chodit na kroužek, pak do školy + jiné děti a bude to problém, protože tvůj kluk přestal chodit kvůli ní…
Taková fixace na jediného člověka až posedlost není nikdy dobře.
Za me chyba, že jste povolili a akceptujete tuhle závislost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.26 18:22
A maminka holčičky na to říká co?
Já bych prostě vysvětlila a zakázala ikdyž to není moc hezké. Už jen kvůli sousedce, podle mě taková frekvence návštěv už není příjemná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.26 19:03
Na kroužek by chodil, pokud ho jinak baví.
Na kroužek normálně chodí i zamilovaní pubertáci. Důležité jsou priority 
S maminkou bych probrala návštěvy - co jim vyhovuje, jak to chce nastavit a hledala společné schůdné řešení pro obě strany a střídala to, ale za sebe bych tomu dala jasná pravidla a hranice.
Syn má kamaráda, souseda. Je to jeho jediný kamarád s kterým je normálně schopný fungovat a pravidla máme taky nastavená. Ani jedna strana nechceme adoptovat trvale cizí dítě a to my bereme klidně sousedů syna ven. Oni našeho ne, tam to není reálné, syn by to s nimi nezvládl. Oni by s tím jako takovým neměli problém. 
O víkendu s námi byl i na akci úplně v pohodě. Je jim 6.
Příspěvek upraven 06.10.26 v 19:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.26 19:04
Zas tak snadno bych mu neustopovala a z kroužku neodhlásila. Vysvětlila bych, že nemůže být pořád u sousedů, ze ta holčička taky určitě chodí na nějaký kroužek. Zavedla bych nějaké pravidlo jak často bude kamarádku navštěvovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.26 20:32
@Anonymní píše: Více
Tvl, je to čtyřleté dítě. Jako - raději nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.26 22:46
@Hanča1234 píše: Více
První věta. Čtyřleté dítě. co jezdí se sportovním kroužkem po soutěžích a vyhrává tam medaile ( ) a vymrčuje si návštěvy podle zaparkovaného auta. A maminka si s ním neví rady, aby mladý pár nerozhádala. Co s námi jen bude…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.26 04:38
A co budeš dělat, až se šprajcne v pubertě?? To jako fakt neumíš nastavit hranice čtyřleťákovi?? Tak hlavně, aby princátko neutrpělo nějakou citovou újmu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.26 10:48
K radám na domluvu mezi dospělými bychom přidali ještě pomoc se samotným loučením. Vědět, že návštěva končí, a zvládnout smutek z jejího konce jsou totiž dvě různé věci. Můžete trvat na odchodu a zároveň mu pomoct unést, že by si chtěl hrát dál.
Zkuste při několika dalších návštěvách stejný krátký postup:
1. Konec připomeňte ještě během hry a spojte ho s něčím konkrétním: „Ještě dostavíte garáž, potom uklidíme auta, rozloučíme se a půjdeme domů.“ To je srozumitelnější než neurčité „za chvíli“. Dítě si tak může lépe představit, co bude následovat, a připravit se na změnu.
2. Při odchodu stručně pojmenujte, co se děje: „Je ti líto, že už končíme. Chtěl by sis ještě hrát. Dnes už jdeme.“ Pojmenováním pocitu mu pomáháte učit se rozumět tomu, co prožívá. Výzkum u předškoláků spojuje pojmenování emocí s jejich lepším zvládáním a rychlejším zklidněním. Nemusíte ho přesvědčovat, že nemá proč plakat. Pokud víte, kdy se znovu uvidí, připomeňte mu to; další návštěvu ale neslibujte, dokud není domluvená.
3. Dejte mu malou volbu v rámci loučení: „Chceš zamávat, nebo říct ahoj u dveří?“ Malá volba mu ponechává možnost něco ovlivnit, i když o samotném odchodu už je rozhodnuto. Když se rozpláče, zůstaňte nablízku, mluvte krátce a pomozte mu odejít. Dlouhé vysvětlování nechte na klidnější chvíli. Zpočátku úplně stačí, když loučení zvládne s vaší pomocí, i když je pořád smutný.
Kroužek bychom řešili zvlášť, v klidu mimo odchod od kamarádky: co ho tam ještě baví a co se případně změnilo. To, že právě teď nechce ukončit návštěvu, samo o sobě neříká, že ho sport přestal bavit. Pro začátek bychom se zaměřili na jednu věc: předvídatelný konec hry a vaši pomoc při zklamání, které s ním přichází.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Baví vás trávit čas s vaším tříleťákem?
- 5 letý chlapec nespolupracuje
- Dělám ze syna outsidera?
- Jak kreslí vaši čtyřleťáci?
- Propíchnutí uší jehlou u čtyřleté dcery – Pardubice a okolí
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Zdravím, syn čtyři roky chodí druhý rokem do školky. Přes prázdniny byla školka zavřená a on se dost skamarádil se stejně starou sousedkou, se kterou chodí ve školce do stejné třídy. Měla jsem z toho radost, protože mimo školku skoro žádné kamarády neměl. Ale během září to šlo postupně do extrému a to jsou spolu ve školce. Když bylo ošklivo, šel na návštěvu k nim domů a když měl jít domů, tak hrozný pláč, opakovaně. Když šla ona od nás, tak taky pláč. Je jedináček, ona má staršího bratra, co s nimi taky hraje. Teď mi syn říká, že už nebude chodit na kroužek, kam chodí od jara (jezdil i na soutěže, vyhrál pár medailí a má tam kamarády, které vidí jen na tom kroužku). Přijdeme domů ze školky, vidí že sousedka je doma (pozná podle zaparkovaného auta) a nechce jít ani domů a hned za ní. Nejvíc mě mrzí, že nechce chodit na ten sportovní kroužek. Myslela jsem, že něco podobného budu řešit až v pubertě a nevím jak s tím naložit. Nutit ho do kroužku nebo mu zakazovat kamarádku nechci, ale žádná pozitivní motivace nepomáhá. A mám strach, že se rozhádají a jemu nic nezbyde, přece jen jsou ještě malý