Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Zdravím Vas všechny je to pro mě citlivé tema a proto anonymně. Chtěla bych znat nazor maminky či maminek s diagnozou u svého potomka ADHD.Mam podezření že ma dcera to ma, ale nejsem si 100% jista a nehodlam to zatím nijak řešit. Je ji 4 roky čerstvě už od mala je to strašně žive ditě, ale od 3 roku života se to s ní začlo nejak zhoršovat, nevydrží u jedne aktivity víc jak 3min. Skače od hračky k hračce, namísto aby si normalne hrala, buší do toho či to ničí (nevaži si toho co dostane).Neusedí na jednom místě ani 5minut v klidu (kope nohama, buší rukama kolem sebe, či skače po nekom).Přes odpoledne nechce spat a nijak nejde vybít jeji energie k bodu mrazu, chodíme na dlouhe tury, fyzicky dost naročne pro tak malou holku ale ji to nic nedela jakoby byla vycvičeny robot.Spat chodí v klidu naštestí bez křiku kolem te pul 8 a spí tvrde až do rana 6:30 než jde do školky. Ve školce je taky neposedna, nezapojuje se do aktivit když maji akci viz: klaun, divadlo, společenské hry či tance. Musí byt prostě vždy nekde jinde a neco namahaveho delat. Uposlechne tak maximalne když už nekdo zvyší opravdu hlas jinak na ni nic neplatí. Když ji nekdo neco mluví vubec ho neposloucha a dela si svoje čí jakoby byla hlucha a pak se zepta cože?! Posledni slovo ma vždycky jenom ona, jen ji musime poslouchat co říka apod. Nezdary začína řešit agresí, na mě si to diky bohu nedovoli ale už na nevl. otce stahla ruku, což ji bylo stejnou minci oplaceno. Dědoví ktery si ji chviličku nevšimal, protože se bavil semnou dala uplně ránu do obličeje. Chtěl to nechat tak, ale mě to klidnou nenechalo takove chovaní odmitam striktně a tak dostala na zadek. Díky všem co by mi v tom dokazali poradit, protže bud je to nadmerna hiperaktivita nebo je to to ADHD.
určitě bych doporučila návštěvu dětského psychologa-tam poradí jak dál…já osobně si myslím, že to ADHD být může-a pak je potřeba s dítětem hodně pracovat-mě osobně moc pomohli-nasměrovali správným směrem…dali doporučení-vysvětlili konkrétně co mému dítěti pomůže
No, my tak živého.. kluka až tak nemáme a přesto jsme teď od první třídy museli k psycho-pedag. poradně, protože je hrozně nervozní. atd. Nebudu to vypisovat, to tě nezajímá, ale docela jsem se divila, aže doktorka řekla, že kluk ADHD, ale u nás se to spíš od malinka projevovalo tak, že když se díval na televizhi tak třeba skákal v křesle, a nebo jedl a pořád třepal nohama, divočil to je, ale pořád jsem to brala jako -živý chlapec..
Takže klidne ano.. může
@Janasas Ona i u jidla furt musí neco delat, brat neco, rozlije i čaj a to nechapu vubec (umí držet pořadně levou i pravou), nechci do ni cpat nejake prašky co by mi ten psycholog předepsal, nevím možna se to zklidní, ale je to už nekdy važně k nevydržení, vybuchují mi nervy když přijdu s prace utahana a ji ne a ne zklidnit
fakt už si nevím rady, když ji chci neco učit vubec nemá zajem a všechno dela jinak jen aby nemusela delat to co po ni žadam, jednou to vygradovalo tak že byla tak rozjařčena že si malem rozbila hlavu a to sem byla na mrtvici pač byla všem na očích a zničeho nic buum jak litala jak s divych vajec.
Dost presne popisujes mou dceru
. Jak je na tom ta Tvoje intelektove? Ja mam doma „maleho genia“, taky jsem s ni zatim nikde nebyla, ale osobne sazim na neco jako „nerovnomerny rozvoj“ (intelektove a znalostmi je hodne napred pred vrstevniky, zas v mnoha ohledech jak mimino). Pak mam jeste nedotazenou kopii v podobe dvouleteho syna, ale ten aspon odevsud nepada po ustech… (zatim, snad to vydrzi).
@Anonymní píše:..oni hned nepředepisují prášky-nejprve všechno zmapují a pak poradí-mě tedy prášky nepředepsali pro malou-ono je to hlavně pro tebe stres-já jsem byla s poradnou moc spokojená(ona je to pedag.por pro děti-né hned psychiatrie:-))…
@Janasas Ona i u jidla furt musí neco delat, brat neco, rozlije i čaj a to nechapu vubec (umí držet pořadně levou i pravou), nechci do ni cpat nejake prašky co by mi ten psycholog předepsal, nevím možna se to zklidní, ale je to už nekdy važně k nevydržení, vybuchují mi nervy když přijdu s prace utahana a ji ne a ne zklidnitfakt už si nevím rady, když ji chci neco učit vubec nemá zajem a všechno dela jinak jen aby nemusela delat to co po ni žadam, jednou to vygradovalo tak že byla tak rozjařčena že si malem rozbila hlavu a to sem byla na mrtvici pač byla všem na očích a zničeho nic buum jak litala jak s divych vajec.
@Anonymní píše:
@Janasas Ona i u jidla furt musí neco delat, brat neco, rozlije i čaj a to nechapu vubec (umí držet pořadně levou i pravou), nechci do ni cpat nejake prašky co by mi ten psycholog předepsal, nevím možna se to zklidní, ale je to už nekdy važně k nevydržení, vybuchují mi nervy když přijdu s prace utahana a ji ne a ne zklidnitfakt už si nevím rady, když ji chci neco učit vubec nemá zajem a všechno dela jinak jen aby nemusela delat to co po ni žadam, jednou to vygradovalo tak že byla tak rozjařčena že si malem rozbila hlavu a to sem byla na mrtvici pač byla všem na očích a zničeho nic buum jak litala jak s divych vajec.
Psycholog Vám žádné léky nepředepíše. Ten pouze určí diagnozu.
Jen pro představu. Synovi určil dg. psycholog někdy v 5 letech - už do školky. V pololetí 1 třídy jsme začali navštěvovat PPP a ta chtěla současně vyšetření na neurologii. Od té doby chodíme vždycky na obě vyšetření. Neurolog mi nabízel léky od té první třídy, já jsem na ně přistoupila až někdy kolem 4. třídy. Do té doby se mi zdály zbytečné. Takže Vy rozhodujete, jstli léky chcete a budete je dávat. Lékař by Vám pouze měl vysvětlit proč je nabízí a co byste od nich měla čekat.
Pokud jste takto malí, zkusila bych od nějakého odborníka Bachovy esence. Já jsem o nich v době, kdy byl syn malý nevěděla a teď, když už má 13, tak nám nezabíraly.
Psycholog snad ani prášky předepisovat nemůže.
Mně to jako adhd připadá rozhodně. Doma mám slabší level, zato ještě s vývojovou dysfazii. U psychologa jsme byli, na neurologii taky a čeká nás speciální pedagogické centrum kvůli odkladu. Za návštěvu psychologa nic nedáte, oni umí s dětmi zacházet a můžou pomoct i bez léků.
@Hobitka No do 3 let neumela nic, jak začla chodit do školky aji se rozmluvila, ale co se tyče doma, vubec nechce spolupracovat, nic ji nebavi a hned všechno vzdava a brečí že to neumí (nechce se ji), zatímco ve školce spolupracuje, uči se psat, kreslit apod, doma tohle vubec nechce delat, jen same blbiny a vyvadět
takže jakmile skoušíme klidnou aktivitu aby byla klidna u toho a soustředila se je ohen na střeše, řev a prostě že to neumí ![]()
@Anonymní píše:
@Hobitka No do 3 let neumela nic, jak začla chodit do školky aji se rozmluvila, ale co se tyče doma, vubec nechce spolupracovat, nic ji nebavi a hned všechno vzdava a brečí že to neumí (nechce se ji), zatímco ve školce spolupracuje, uči se psat, kreslit apod, doma tohle vubec nechce delat, jen same blbiny a vyvaděttakže jakmile skoušíme klidnou aktivitu aby byla klidna u toho a soustředila se je ohen na střeše, řev a prostě že to neumí
Můj takhle je schopný vřískat ještě teď a to mu bude 6. Ještě loni nějaké úkoly, cvičení, nezájem. Ani kreslení. Zlepšilo se to na podzim, teď i sám příjde, že chce dělat úkoly ze sešitů pro předškoláky nebo časopisů. Ale když to na něj přijde a měl by to dělat jakože chceme my, tak ani omylem. Neumím, nechci, to nezvládnu, to mě nebaví..
@Anonymní píše:..a nemůže být malá ze školky unavená…moje dcera se tak chovala taky(po příchodu z přípravky)..no a bylo to únavou-pro děti s ADHD(my jí máme diagnostikovanou)je dost těžké mít pořád aktivitu v klidu..potřebují vypustít páru…???
@Hobitka No do 3 let neumela nic, jak začla chodit do školky aji se rozmluvila, ale co se tyče doma, vubec nechce spolupracovat, nic ji nebavi a hned všechno vzdava a brečí že to neumí (nechce se ji), zatímco ve školce spolupracuje, uči se psat, kreslit apod, doma tohle vubec nechce delat, jen same blbiny a vyvaděttakže jakmile skoušíme klidnou aktivitu aby byla klidna u toho a soustředila se je ohen na střeše, řev a prostě že to neumí
@monson Maš namysli jakože ma toho ve školce pokrk proto to doma delat nechce? (psani, kresleni, číst si spolu pohadku v posteli?) No to se da pochopit přes tyden, ale o vikendu? Rano už s kohoutama vzhuru a nas všechny budí nesnesytelnym kravalem, když ji pustím pohadky misto aby se divala a nas ještě nechala chvilinku pospat tak dela opět rachot a na pohadky vubec nekouka. Když sem zahajila konverzaci psala jsem tam že s ní chodime na tury co je obtížne i pro dospeleho človeka, a ona se při tech turach chova jako robot, nohy neboli, energie víc jak za 4koně a my za ni s vyplaznutyma jazykama, takže vypustit u ni paru je pro me nemožné když už ani tohle nepomaha.
Myslím že tyhle děti se unaví spíš psychicky než fyzicky. Je to úplně jiná aktivita. Ten bojkot může být i tím, že režim ve školce a řízené aktivity jsou pro ni náročné. Doma chce upustit páru a ne další klidnou činnost a nutnost soustředění.
Já bych ji nenutila do kreslení, malování, když nechce.. Jako ale hodně mi připomíná našeho kluka..
Já byla z něho na nervy, jiné děti si sedly občas něco nakršeslily. Unás kluk začal kresli pomalu v 6 letech- jakože si sám od sebe sedl, nechtěl, abych mu četla. Tak zase všude maminky četly, a já nečetla, tak všechny koukaly, že mu nečtu, ale on o ot neměl zájem po nějakých větách začal v posteli blbnout.. Lepší bylo, když si sám lehnul a měl nějakou hračku nebo tak..
@Anonymní píše:
@Hobitka No do 3 let neumela nic, jak začla chodit do školky aji se rozmluvila, ale co se tyče doma, vubec nechce spolupracovat, nic ji nebavi a hned všechno vzdava a brečí že to neumí (nechce se ji), zatímco ve školce spolupracuje, uči se psat, kreslit apod, doma tohle vubec nechce delat, jen same blbiny a vyvaděttakže jakmile skoušíme klidnou aktivitu aby byla klidna u toho a soustředila se je ohen na střeše, řev a prostě že to neumí
U nas je to se spolupraci taky nekdy boj, jak se ji neco nepovede napoprve… Ale ona teda miluje knizky, u tech vydrzi. Kresleni ji taky nic moc nebere, ale my hodne delame takove ruzne patlani (testove barvy, prstove barvy…) - pri tom se vyradej a realizujou. Na podlahu velky balici papir a jedem. U nas spis kdyz na 30 vterin nezajistim program, dochazi k demolici bytu
, malej je nastesti trochu klidnejsi. Snazime se byt venku, co to jde, ve skolce neni. Jinak diky te zalibe v knizkach ma fakt znalosti jako prvnak, umi pismena, cisla…
@Janasas u nás totéž. Čtu nebo vyprávím od cca 4,5 roku, kreslí od 5,5. Do 4 let jsem ho uspavala tak, že jsem si lehla k němu do pokoje a četla si. A on usnul.