Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli mas materialni zabezpeceni. Vyresene bydleni a tyhle veci okolo a citis se na to, tak je to jen tva volba. Ale s tim oznamovanim bych byl opatrny. Mne nekdo rict v 26, ze by chtel se mnou miminko, tak bych byl docela v tenzi
My to tak máme, dcera byla pocata přesně na první vyroci. Bylo to i tím, že jsme se stěhovali k sobě a já musela měnit práci, takže jsem jí už nevymenila, taky jsem si myslela, že to třeba bude dva roky trvat, takže jsem hned další měsíc byla dost v šoku
dceři už bude osm, máme ještě jednu, vše ok ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím
Mám takový osobní problém a chci se zeptat co si o tom myslíte. Bude mi 26 a s přítelem jsme spolu rok. Je to opravdu moc hezký vztah a já už mám nějakou dobu v hlavě myšlenku na společné miminko. Nikdy jsem s nikým takový pocit neměla. Jsem přesvědčená, že on by byl skvělý otec a já už se na mateřství také cítím. Jen nevím jestli není rok vztahu na něco takového málo? Myslím, že kdybych mu to navrhla tak by se nebránil (nebo v to aspoň doufám). Děti má moc rád. Ale pořád si nejsem jistá, jestli na něho můžu po roce vztahu takovou věc „vybalit“.
Děkuju za rady, zkušenosti a příběhy ze života
A bydlíte spolu? Zeptat se můžeš. V nejhorším řekne, že by rád ještě počkal. Ale že děti chce. Záleží, jak je ten rok intenzivní. Při denním kontaktu už se docela znáte ![]()
Znama byla po 1 roce uz vdana a tehotna z IVF. Vedeli, ze dite jinak nepujde, tak po 6 mesicich od seznameni sli do CAR. Ona byla docela mlada, on starsi, zajisteny. Jejich 1. ditko. Takze vse bylo planovane.
Brzo nebrzo…rozchazi se lidi driv ci pozdeji…znam lidi, co pocali dite na prvnim rande
a jsou spolu a znam lidi, co si davali na cas a bud to 1) nejde a za 2) uz nejsou spolu. O nicem to tedy nevypovida
Já se s manželem seznámila 5/2007.V červnu jsme začali randit. V Srpnu jsem byla těhotná. V lednu 2008 byla svatba. Pořád jsme spolu…
Ja si myslim, ze je to v pohode, ale sama bych pockala ![]()
Kazdopadne znam jednu, ktera uplne nahodou otehotnela po dvou mesicich a druhou, ktera taky uplnou nahodou po trech mesicich ($$$) a to uz je trosku mimo misu.
Pokud se na tom shodnete spolecne, tak proc ne ![]()
Ahoj, já s přítelem plánované otěhotněla po 9 měsících vztahu. S myšlenkou pořídit si dítě přišel přítel.. Mě to rozhodnutí trvalo trošku déle.. Taky mi bylo 21 v té dobe
máme chlapečka, kterému budou v únoru 4 roky a pokoušíme se o druhé
Krize ve vztahu byla a to velká..ale stačilo si uvědomit, že žádný člověk není 100% a že na vztahu se musí pořád pracovat a taky, že rodina je nejvic
dneska je moderní vztahy utnout a jede se dal s dalším, ale jak rikavaj naše babičky..v jejich době se musely věci opravovat, ne vyhodit a pořídit novou.. A něco na tom bude.
Přeji pevný a krásný vztah s kupou děti
![]()
Edit: v listopadu mi bude 26 a přítel v červenci oslavit 30.
Příspěvek upraven 11.10.19 v 15:48
muž se ke mě po týdnu nastěhoval, po čtvrtroce jsme šli do společného domku, po půl roce jedno dítě, po 2 letech druhé dítě, po 3 letech svatba a teď jsme spolu 10 let, když víš, že je to ten pravý,
neni na co čekat.
@Anonymní píše:
Zdravím
Mám takový osobní problém a chci se zeptat co si o tom myslíte. Bude mi 26 a s přítelem jsme spolu rok. Je to opravdu moc hezký vztah a já už mám nějakou dobu v hlavě myšlenku na společné miminko. Nikdy jsem s nikým takový pocit neměla. Jsem přesvědčená, že on by byl skvělý otec a já už se na mateřství také cítím. Jen nevím jestli není rok vztahu na něco takového málo? Myslím, že kdybych mu to navrhla tak by se nebránil (nebo v to aspoň doufám). Děti má moc rád. Ale pořád si nejsem jistá, jestli na něho můžu po roce vztahu takovou věc „vybalit“.
Děkuju za rady, zkušenosti a příběhy ze života
S manželem tehdy jeste pritelem jsem otěhotněla po 2mesicni znamosti
a nelituji…
Zdravím
). Děti má moc rád. Ale pořád si nejsem jistá, jestli na něho můžu po roce vztahu takovou věc „vybalit“.
Mám takový osobní problém a chci se zeptat co si o tom myslíte. Bude mi 26 a s přítelem jsme spolu rok. Je to opravdu moc hezký vztah a já už mám nějakou dobu v hlavě myšlenku na společné miminko. Nikdy jsem s nikým takový pocit neměla. Jsem přesvědčená, že on by byl skvělý otec a já už se na mateřství také cítím. Jen nevím jestli není rok vztahu na něco takového málo? Myslím, že kdybych mu to navrhla tak by se nebránil (nebo v to aspoň doufám
Děkuju za rady, zkušenosti a příběhy ze života