Domácí násilí - přidejte se

Anonymní
24.6.18 17:21

Domácí násilí - přidejte se

Zdravím všechny. Po vlastní zkušenosti s domácím násilí od bývalého partnera, které jsem snášela dva roky, jsem založila na sociální síti Facebook stránku s názvem Domácí násilí - a co dál.
Ať jste již zažila bohužel též něco takového nebo Vás to téma zajímá, či chcete svými názory někomu pomoct, přidejte se. Vše se počítá a vše může pomoct. A když budete tak odvážné, napište i svůj příběh. Buď přes profil nebo na emailovou adresu domacinasiliacodal@post.cz Anonymně bych chtěla příběhy sdílet, abychom si předaly zkušenosti a byly si vzájemnou oporou a rozšířily podvědomí i širší společnosti. Za jakýkoliv názor, zkušenost, sdílení, cokoliv děkuji :)

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
14751
24.6.18 18:07
Domácí násilí - přidejte se

To jako že máme taky mlátit svoje partnerky? :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24.6.18 18:10

Hloupost, diskuze a sdílení zkušeností nikomu nepomůže, ba naopak prohloubí depresi.
Takové věci je potřeba řešit ihned a rázně, žádné tlachání o tom někde na síti.
budete se jen utvrzovat v tom jak jste zoufalí a v háji.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.18 18:12

Moje zkušenost? Nevěř slepě všem ženám, že jsou týrané, bohužel. Fotka modřiny? Žádný důkaz, tu si mohla udělat sama nebo dokonce si ji mohla nechat udělat, od někoho kdo v tom jede s ní! Rozhodnutí o vykázání muže, mohlo to být na něj navlečené nebo ten jeho výbuch byl vyprovokovaný dlouhodobým psychickým násilím…

To, že muži jsou psychicky a často i fyzicky týrání je fakt, že se nemůžou absolutně bránit, ještě větší fakt.
Organizací, které chrání ženy je hodně, rozhodně si to, ty ženy nemusí nechat líbit.

Můj příběh? Z rodiny, ten psychický teror na toho muže jsem zažila osobně, neboť paní se přede mnou nepřetvařovala, protože věděla, že já té její pohádce o týrané ženě nevěřím. Kdykoliv jsem ho přišla navštívit (příbuzný, žádná nevěra), tak už mezi dvěřmy to byla samá štětka apod. hrozný. Ve vztahu neměli děti nic, bydleli v jeho bytě. Ona se nechtěla odstěhovat, jinak už by to dávno ukončil.
Soustavně několik let ho kontrolovala, vyzvedávala u práce, nemohl skoro nikam, na návštěvu k němu jsme se dostali, jen tak, že jsme tam přišli, on se jinak do telefonu vymlouval. Zakazovala mu styk s již dospělými dětmi a vnoučaty. Vyhrožovala mu, že ho nahlásí za domácí násilí a za znásilnění. Ponižovala ho, ačkoliv na domácnost nepřispívala a jeho výplata chodila na její účet, tak mu říkala, že je k ničemu a na nic a pokud se jen pokusí ji dostat z bytu, tak uvidí. Poradili jsme mu, aby si ji začal při těchto atacích nahrávat na telefon. Z jedné návštěvy, kterou absolutně vyhrotila, jsme si odnesli 3 hodinovou souvislou nahrávku, kdy jsme ji u vstupu do bytu upozornili, že si ji nahráváme, přesto spustila tento psychický teror. Vyvrcholilo to, tak že mu jednoho dne ruply nervy a roztřískal asi dvě židle (ventiloval si ten vztek) a ona na něj zavolala policii. Automaticky ho vykázali z jeho vlastního bytu! Ona dostala v intervenčním centru právničku a podali to na soud. Soud to naštěstí zamítl, protože ona nedokázala vůbec nic, nicméně díky těm 10 dnům a soudu se to protáhlo asi na 20 dnů, a mezitím ona mu kompletně vybílila byt a to včetně kuchyňské linky! Odebrala mu dispoziční právo na účet a byl konec, obrala ho o úplně vše, přišel do kompletně prázdného bytu, dodatečně spor vyhrál. Peněžní toky byly lehce prokazatelné a domácí násilí, kterého se dopouštěla ona, dokázaly ty nahrávky. Ale vše proběhlo až zpětně. Nikoho na začátku nenapadlo, že on nelže a je to celé naopak, ani v intervenčním centru to nepoznali a to by na to měli být školení…takže opravdu prosím, prověřujte si všechny případy např. viz. dokument ČT o týraných mužích. anonym citlivé informace.

  • Citovat
  • Upravit
720
24.6.18 18:22
@AnnaLejchova píše:
Hloupost, diskuze a sdílení zkušeností nikomu nepomůže, ba naopak prohloubí depresi.
Takové věci je potřeba řešit ihned a rázně, žádné tlachání o tom někde na síti.
budete se jen utvrzovat v tom jak jste zoufalí a v háji.

To není pravda. Řada obětí domácího násilí, které se z toho dostaly, říká, že jim pomohlo číst, že na tom byl někdo podobně A JAK SE Z TOHO DOSTAL. Že viděly, že to jde. Že z popisu pochopily, že nejsou samy a že to není normální. Samozřejmě pomáhají příběhy s happyendem, příběhy „dvacet let mě mlátí a jsem pořád s ním“ moc ne, leda ve smyslu „nechci takhle dopadnout“.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14751
24.6.18 18:22
@Anonymní píše:
Moje zkušenost? Nevěř slepě všem ženám, že jsou týrané, bohužel. Fotka modřiny? Žádný důkaz, tu si mohla udělat sama nebo dokonce si ji mohla nechat udělat, od někoho kdo v tom jede s ní! Rozhodnutí o vykázání muže, mohlo to být na něj navlečené nebo ten jeho výbuch byl vyprovokovaný dlouhodobým psychickým násilím…

To, že muži jsou psychicky a často i fyzicky týrání je fakt, že se nemůžou absolutně bránit, ještě větší fakt.
Organizací, které chrání ženy je hodně, rozhodně si to, ty ženy nemusí nechat líbit.

Můj příběh? Z rodiny, ten psychický teror na toho muže jsem zažila osobně, neboť paní se přede mnou nepřetvařovala, protože věděla, že já té její pohádce o týrané ženě nevěřím. Kdykoliv jsem ho přišla navštívit (příbuzný, žádná nevěra), tak už mezi dvěřmy to byla samá štětka apod. hrozný. Ve vztahu neměli děti nic, bydleli v jeho bytě. Ona se nechtěla odstěhovat, jinak už by to dávno ukončil.
Soustavně několik let ho kontrolovala, vyzvedávala u práce, nemohl skoro nikam, na návštěvu k němu jsme se dostali, jen tak, že jsme tam přišli, on se jinak do telefonu vymlouval. Zakazovala mu styk s již dospělými dětmi a vnoučaty. Vyhrožovala mu, že ho nahlásí za domácí násilí a za znásilnění. Ponižovala ho, ačkoliv na domácnost nepřispívala a jeho výplata chodila na její účet, tak mu říkala, že je k ničemu a na nic a pokud se jen pokusí ji dostat z bytu, tak uvidí. Poradili jsme mu, aby si ji začal při těchto atacích nahrávat na telefon. Z jedné návštěvy, kterou absolutně vyhrotila, jsme si odnesli 3 hodinovou souvislou nahrávku, kdy jsme ji u vstupu do bytu upozornili, že si ji nahráváme, přesto spustila tento psychický teror. Vyvrcholilo to, tak že mu jednoho dne ruply nervy a roztřískal asi dvě židle (ventiloval si ten vztek) a ona na něj zavolala policii. Automaticky ho vykázali z jeho vlastního bytu! Ona dostala v intervenčním centru právničku a podali to na soud. Soud to naštěstí zamítl, protože ona nedokázala vůbec nic, nicméně díky těm 10 dnům a soudu se to protáhlo asi na 20 dnů, a mezitím ona mu kompletně vybílila byt a to včetně kuchyňské linky! Odebrala mu dispoziční právo na účet a byl konec, obrala ho o úplně vše, přišel do kompletně prázdného bytu, dodatečně spor vyhrál. Peněžní toky byly lehce prokazatelné a domácí násilí, kterého se dopouštěla ona, dokázaly ty nahrávky. Ale vše proběhlo až zpětně. Nikoho na začátku nenapadlo, že on nelže a je to celé naopak, ani v intervenčním centru to nepoznali a to by na to měli být školení…takže opravdu prosím, prověřujte si všechny případy např. viz. dokument ČT o týraných mužích. anonym citlivé informace.

Je to tak - a bohužel, jestliže se ženy stydí přiznat, že je na nich pácháno domací násilí, tak muž už to nepřizná téměř nikdy. Byl by za chudáka, kamarádi a v práci by se mu smáli…

Nasilí na ženách je nechutné, ale to, kam se to nyní dostává - viz me too apod. je šílenost. Výslovný souhlas se sexem, dokazovat že jsem někoho neznásilnil, místo aby soud dokazoval že ano, protože jsem po obvinění automaticky vinnen… Tohle neskončí dobře. :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24002
24.6.18 18:24
@Anonymní píše:
Zdravím všechny. Po vlastní zkušenosti s domácím násilí od bývalého partnera, které jsem snášela dva roky, jsem založila na sociální síti Facebook stránku s názvem Domácí násilí - a co dál.
Ať jste již zažila bohužel též něco takového nebo Vás to téma zajímá, či chcete svými názory někomu pomoct, přidejte se. Vše se počítá a vše může pomoct. A když budete tak odvážné, napište i svůj příběh. Buď přes profil nebo na emailovou adresu domacinasiliacodal@post.cz Anonymně bych chtěla příběhy sdílet, abychom si předaly zkušenosti a byly si vzájemnou oporou a rozšířily podvědomí i širší společnosti. Za jakýkoliv názor, zkušenost, sdílení, cokoliv děkuji :)

Proč anonymě?Promiň,ale v tomto případě bych ti nenapsala ani jakou jsem měla ráno stolici.Chceš aby se ti lidi svěřovali a píšeš pod Anonymem?Zvláštní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.18 18:35

@Prof. Farnsworth Bylo to hrozné, absolutní bezmoc. Všichni ho automaticky brali jako násilníka, až soud uznal, že paní nic nedokázala, ale to stačilo k tomu, že ona měla těch cca 20 dní, k tomu, aby se zařídila.

Kdyby se dál nesoudil, tak by to tak skončilo, ona by dosáhla svého. Stejně mu to zůstalo, jsou lidé, kteří prostě na každém šprochu, pravdy trochu vidí…

kampaň mee too, ani nekomentuji, chápu ten účel, ale přijde mi, že se to otočilo, tam kam vůbec nemělo…

  • Citovat
  • Upravit
1950
24.6.18 18:37

@AnnaLejchova Tak to je pěkný blábol. Naopak! Odejít pochopiteně…ale mluvit a mluvit a mluvit - potlačované problémy jsou ještě mnohem horší. Ostatně stačí se zeptat kteréhokoliv psychologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4705
24.6.18 19:00
@Anonymní píše:
Moje zkušenost? Nevěř slepě všem ženám, že jsou týrané, bohužel. Fotka modřiny? Žádný důkaz, tu si mohla udělat sama nebo dokonce si ji mohla nechat udělat, od někoho kdo v tom jede s ní! Rozhodnutí o vykázání muže, mohlo to být na něj navlečené nebo ten jeho výbuch byl vyprovokovaný dlouhodobým psychickým násilím…

To, že muži jsou psychicky a často i fyzicky týrání je fakt, že se nemůžou absolutně bránit, ještě větší fakt.
Organizací, které chrání ženy je hodně, rozhodně si to, ty ženy nemusí nechat líbit.

Můj příběh? Z rodiny, ten psychický teror na toho muže jsem zažila osobně, neboť paní se přede mnou nepřetvařovala, protože věděla, že já té její pohádce o týrané ženě nevěřím. Kdykoliv jsem ho přišla navštívit (příbuzný, žádná nevěra), tak už mezi dvěřmy to byla samá štětka apod. hrozný. Ve vztahu neměli děti nic, bydleli v jeho bytě. Ona se nechtěla odstěhovat, jinak už by to dávno ukončil.
Soustavně několik let ho kontrolovala, vyzvedávala u práce, nemohl skoro nikam, na návštěvu k němu jsme se dostali, jen tak, že jsme tam přišli, on se jinak do telefonu vymlouval. Zakazovala mu styk s již dospělými dětmi a vnoučaty. Vyhrožovala mu, že ho nahlásí za domácí násilí a za znásilnění. Ponižovala ho, ačkoliv na domácnost nepřispívala a jeho výplata chodila na její účet, tak mu říkala, že je k ničemu a na nic a pokud se jen pokusí ji dostat z bytu, tak uvidí. Poradili jsme mu, aby si ji začal při těchto atacích nahrávat na telefon. Z jedné návštěvy, kterou absolutně vyhrotila, jsme si odnesli 3 hodinovou souvislou nahrávku, kdy jsme ji u vstupu do bytu upozornili, že si ji nahráváme, přesto spustila tento psychický teror. Vyvrcholilo to, tak že mu jednoho dne ruply nervy a roztřískal asi dvě židle (ventiloval si ten vztek) a ona na něj zavolala policii. Automaticky ho vykázali z jeho vlastního bytu! Ona dostala v intervenčním centru právničku a podali to na soud. Soud to naštěstí zamítl, protože ona nedokázala vůbec nic, nicméně díky těm 10 dnům a soudu se to protáhlo asi na 20 dnů, a mezitím ona mu kompletně vybílila byt a to včetně kuchyňské linky! Odebrala mu dispoziční právo na účet a byl konec, obrala ho o úplně vše, přišel do kompletně prázdného bytu, dodatečně spor vyhrál. Peněžní toky byly lehce prokazatelné a domácí násilí, kterého se dopouštěla ona, dokázaly ty nahrávky. Ale vše proběhlo až zpětně. Nikoho na začátku nenapadlo, že on nelže a je to celé naopak, ani v intervenčním centru to nepoznali a to by na to měli být školení…takže opravdu prosím, prověřujte si všechny případy např. viz. dokument ČT o týraných mužích. anonym citlivé informace.

To je fakt smutný příběh.
Takže váš příbuzný bydlí ve vlastním bytě, kde ho někdo týrá, opakovaně ( asi v řádu roků) jste toho svědky, máte tříhodinovou nahrávku v ruce a nepomohli jste mu?
No a proto je každá iniciativa ( třeba zakladatelčina založená stránka na FB) prospěšná.

@Maiandra píše:
To není pravda. Řada obětí domácího násilí, které se z toho dostaly, říká, že jim pomohlo číst, že na tom byl někdo podobně A JAK SE Z TOHO DOSTAL. Že viděly, že to jde. Že z popisu pochopily, že nejsou samy a že to není normální. Samozřejmě pomáhají příběhy s happyendem, příběhy „dvacet let mě mlátí a jsem pořád s ním“ moc ne, leda ve smyslu „nechci takhle dopadnout“.

Přesně tak to vnímám. :pankac:

@Prof. Farnsworth píše:
Je to tak - a bohužel, jestliže se ženy stydí přiznat, že je na nich pácháno domací násilí, tak muž už to nepřizná téměř nikdy. Byl by za chudáka, kamarádi a v práci by se mu smáli…
Nasilí na ženách je nechutné, ale to, kam se to nyní dostává - viz me too apod. je šílenost. Výslovný souhlas se sexem, dokazovat že jsem někoho neznásilnil, místo aby soud dokazoval že ano, protože jsem po obvinění automaticky vinnen… Tohle neskončí dobře. :(

V práci to asi není nutné ventilovat… a kamarádi, kteří by se mi v takové situaci smáli - fakt jsou to KAMARÁDI ?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4705
24.6.18 19:29
@Detsa píše:
Bohužel takovou reakci bych taky očekával od většiny kamarádů. U mužů je prostě todle trochu jiný :)

Hele, nejsem chlap - ale asi se nepředpokládá, že to vypráví v hospodě, kde sedí x kamarádů po šestém pivu a pár panácích.
To jako fakt, kdyby tě oslovil kamarád, že se mu to doma vymklo - ve vlastním bytě nastěhovanou ženskou, která se nechce hnout, výplata chodí na společný účet, od kterého ho odstřihla a postupně se to všechno zamotalo a je to celý špatně - ty by ses mu smál?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4705
24.6.18 19:45
@Detsa píše:
Já ne. Já jsem vcelku empaticky … ale vim jak k tomu zhruba přistupují ostatní. Tedy nikdy jsem takhle vazny problem nemel, ale odhaduji. Kazdopadne ja využívám ženské kamaradky osobně, to můžu přiznat k takovým problémům. Nikdy bych s tímhle nešel za kamarádem.

tak to jo, kamarádka je řešení :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.18 20:02

@Dája999 Tu 3 hodinovou nahrávku jsme získali a zhruba za týden se stalo, to s tou policií, dřív proti ní nebyl důkaz, jen jeho útržkové náhrávky, kdy ona o nahrávaní nevěděla, prý nepoužitelné. Byla jsem po jedné návštěvě situaci hlásit a na policii mi řekli, že mi nemůžou pomoc, že musí přijít on. Byla to absolutní bezmoc!
Když ho vykázali z jeho vlastního bytu, tak se nikdo s nikým nebavil, prostě ona zavolala policii a oni ho ještě ten den vykázali na 10 dnů, dále se to prodloužilo, protože ona podala návrh na soud na prodloužení lhůty, kdy soud naštěstí o dalších cca 10 dní později rozhodl v jeho prospěch. Bohužel v tuto chvíli, sice nahrávka byla předložena,ale vykázání nikdo nezrušil. Své právo vysoudil později. Opravdu jsme mu chtěli pomoc, ale prostě zjistíte, že máte strašně svázané ruce a hlavně vám nikdo nevěří, vlastně i vy jste na pochybách, klasika… :-( Ano tyto organizace mají smysl, ale měly by se zaměřovat i na muže, zakladatelka považuje od začátku muže jako násilníky a chtěla jsem jen upozornit na to, že ne vždy to tak musí být…

  • Citovat
  • Upravit
4705
24.6.18 20:32
@Anonymní píše:
@Dája999 Tu 3 hodinovou nahrávku jsme získali a zhruba za týden se stalo, to s tou policií, dřív proti ní nebyl důkaz, jen jeho útržkové náhrávky, kdy ona o nahrávaní nevěděla, prý nepoužitelné. Byla jsem po jedné návštěvě situaci hlásit a na policii mi řekli, že mi nemůžou pomoc, že musí přijít on. Byla to absolutní bezmoc!
Když ho vykázali z jeho vlastního bytu, tak se nikdo s nikým nebavil, prostě ona zavolala policii a oni ho ještě ten den vykázali na 10 dnů, dále se to prodloužilo, protože ona podala návrh na soud na prodloužení lhůty, kdy soud naštěstí o dalších cca 10 dní později rozhodl v jeho prospěch. Bohužel v tuto chvíli, sice nahrávka byla předložena,ale vykázání nikdo nezrušil. Své právo vysoudil později. Opravdu jsme mu chtěli pomoc, ale prostě zjistíte, že máte strašně svázané ruce a hlavně vám nikdo nevěří, vlastně i vy jste na pochybách, klasika… :-( Ano tyto organizace mají smysl, ale měly by se zaměřovat i na muže, zakladatelka považuje od začátku muže jako násilníky a chtěla jsem jen upozornit na to, že ne vždy to tak musí být…

Ta bezmoc je šílená - ale zkusili jste pomoct, nebyl v tom sám.
Máš pravdu, že zakladatelka mohla formulovat jinak - hodila to do ženského rodu, tak chápu, že ses se svou zkušeností ozvala.
Mám zkušenost s pomocí ženě ( psych. i fyz. týraná), která nedopadla dobře - je s ním dodnes.
Přes veškerou podporu ( z mé strany spíš organizačně - technická, kontakty, domluvená schůzka v krizovém centru plus samozřejmě nabídka, že KDYKOLI ve dne v noci stačí zavolat, nebo klidně zazvonit u dveří, kdyby bylo zle) ale podporu měla i ze strany dospělých dětí, možnost nového bydlení, práce… a přesto zůstala.

Je to hrozně složité :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1950
25.6.18 11:03

Moje máma se nechala mlátít 30 let, když jsem jí konečně rozmluvila, ať od něj odejde…odešla, našla si byt a začala brečet, že chce zpět k němu. On už měl půl roku jinou a rok na to se s ní rozvedl.

Byla jsme krátce po těžkém porodu, který skončil císařem, měla jsem zdravotní problémy, manžel se o mě měsíc staral - moje máma mi volala, brečela, že se zabije, že za to můžu já, že to já jí přemluvila a že se odstěhovala jen kvůli mě a kvůli tomu aby mohla vídat vnouče, protože já tam přestala jezdit poté, co fotr udělal agresivní výstup před mým dítětem. Takhle to šlo bezmála 2 roky. Mámě jsem sjednala psychoterapeuta, sociální poradenství, dala jí spoustu peněz, dala jí nábytek, dokoupila co bylo třeba, i jídlo jsem jí občas dovezla…

Nakonec mi to začala vyčítat i sestra, že máma je kvůli mě na prášky a že se chce zabít. Já už v té době chodila na psychoterapii, měla jsem za sebou pokus o sebevraždu a sebepoškozovala jsem se. Mámu k sobě bych nevzala ani náhodou. Musela jsem se dát dohromady kvůli své vlastní rodině. A zvládla jsem to.

Máma se stěhovala z jednoho bytu do druhého, z jedné práce do druhé…my jí stěhovali, dávali peníze, kupovali co bylo třeba a dostali jsme se tak do dluhů, že hrozilo, že přijdeme o dům. Manžel to tajil, nechtěl, abych se nervovala ještě víc. Nakonec to vše dobře dopadlo. Máma si našla chlapa, bydlí u něj. Nábytek, který jsme jí sehnali, koupili…prohlásila, že vyhodí…protože ten její má byt malý a komplet zařízený. Vlastně vždy bylo něco špatně, psychoterapeut jí nepomohl a byl na nic, byt studený, nebo v něm bylo vedro…atd.

Celé roky čekám, že se aspoň bude zajímat o vnoučata. Když od nás brala, tak asi 2× na víkend měla vnoučka u sebe. Nyní bez zájmu, chápu, že si chce teď užívat, ale děti ji mají rády a ptají se na ní. Když k nim přijedeme, tak ten její moc děti nemusí a vadí mu snad všechno co dělají, takže první návštěva proběhla tak, že po půl hodině jsem odešla s dětmi na hřiště. Ona stojí za ním a nikdy na jeho adresu neřekne nic špatného. Je mi to líto, tolik jsme jí pomáhali a teď mám pocit, že jsme pro ní jen otravný hmyz.

Taže i tak může vypadat „co dál“.

Nikdy nepochopím, jak může matka zůstat s člověkem, který její tříleté dítě praští do hlavy takovým způsobem, že má nateklou půlku hlavy a málem přijde o sluch! Nikdy svojí mámu nebudu brát jako mámu, tu cestu k sobě už nikdy nenajdeme. V té době myslela spíš na sebe, než na své děti. Mohla odejít… měla kam… nechala nás v tom žít. A je fakt bezva, když matka vyhrožuje, že se půjde utopit a vy, děti, mámu nemůžete najít.....chodíte po celé vesnici a brečíte a hledáte mámu, která se šla asi utopit. Nebo koukat na ní, jak leží v krvi a u toho fotr s nožem řve, že nás všechny zabije. Tohle mě moje máma nechala zažívat, nikdy nedala najevo, že jí to mrzí, naopak za vše mohu já, to já chtěla aby od něj odešla…a vlastně i já jí do toho vztahu přivedla - protože jsem byla počata omylem.

Teď už jsem v pořádku, ale pořád o tom budu mluvit a i kdyby jen jedna maminka na základě mé zkušenosti se rozhodla odejít, bude to úspěch. Ale nečekám zázraky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová