Emoční nevěra

9.5.17 11:53

Emoční nevěra

Holky, chtěla jsem se zeptat, zda jste některá zažila emoční nevěru u svého partnera. Jde to vůbec zvládnout? Já to zažila před rokem a stále se z toho nemohu dostat. Bojím se, že se zase objeví nějaká chudinka, která se začne svěřovat jak to má těžké a on ji zase naletí. Už se s ním nehádám, jsem milá, samozřejmě o sebe dbám, snad jsem zjistila i důvody této nevěry a snažím se, aby se již neobjevily. A samozřejmě chválím. Dá se to vůbec nějak zvládnout? Co chybělo vašim partnerům? Kdyby se to ještě jednou opakovalo, nevím jestli bych to ustála. Asi bych zvládla nějaký sexuální úlet, ale když si vzpomenu na to samé vypisování ať na počítači nebo na telefonu, ten přiblblý úsměv, je mě z toho špatně. Jo, proč ta snaha, máme spolu dvě malé děti a hypotéku. Vím, že mě za to budete kritizovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

9.5.17 12:02

@Natali1325 proč by tě tu měli kritizovat? Jsi jedna z mala, co se snazi vztah řešit a krizi ustát. Nevim teda co je přesně myšleno tou emocni neverou :think:, ale aspon hned nebalis kufry a neutikas. A jak se k tomu stavi partner? Jak on to bral?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14653
9.5.17 12:14

Většinou to dělají ti muži, kteří mají doma full servis, a velmi emancipované a samostatné manželky/partnerky, které jim svým chováním dávají najevo, že je vlastně k ničemu nepotřebují, nebo že si se vším umí poradit velmi dobře samy, a ještě lépe, než by to udělal on. A některé „robokopky“ to vypilují do takové „dokonalosti“, že i v případě jeho zapojení třeba do úklidu, neváhají, a nejenom že kritizují všechno, co udělal, ale ještě před ním to jdou předělávat, aby mu jasně daly najevo, jaké neschopné „levaso“ mají doma. :mrgreen: To jsem vypozorovala ve svém okolí u mnoha svých známých, i kamarádek. Pak stačí opravdu jedna „nemožná trubka“, která se mu začne svěřovat, a vybalí na něj všechny katastrofy, které ji potkaly od prenatálního věku. Občas na něj udělá psí oči, a hlavně ho velmi často chválí, a obdivuje, jak je šikovný, a jak by to bez něj opravdu, ale opravdu nezvládla. :mrgreen: A má ho. Je to tak snadné. Myslím, že jdeš na to dobře. Pořádně ho zapřáhni, a nezapomeň ho za všechno pochválit a ocenit. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.5.17 12:14

Prý je mu to líto. Bylo to v období před porodem. Ona byla velice milá, chápavá a chce opustit manžela, tak hledala kdo by… Nejdřív byli kamarádi v práci, věděla jsem o ní, o ona mě znala, ale nikdy bych toto do ní neřekla. Nevím, jestli si chtěl něco dokázat. Fakt je, že vypadá dobře, umí se chovat v ženském kolektivu. Ví ale, že mám strach, že mě opustí. I když se snažím být sebevědomá a nad věci, uvnitř mě to tak svírá, když vím, že nesmím udělat žádnou chybu. Nevím, přijde mi nevyzrálý na svůj věk. Někdy chci, aby byl pryč, někdy zase bojovat. Prostě je takový strašně chápavý co se týče cizích. Jsem ještě doma na mateřské. Nejhorší je, že přemýšlím, jak ho udělat šťastným a vůbec strachem nemyslím na sebe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14653
9.5.17 12:20
@Natali1325 píše:
Prý je mu to líto. Bylo to v období před porodem. Ona byla velice milá, chápavá a chce opustit manžela, tak hledala kdo by… Nejdřív byli kamarádi v práci, věděla jsem o ní, o ona mě znala, ale nikdy bych toto do ní neřekla. Nevím, jestli si chtěl něco dokázat. Fakt je, že vypadá dobře, umí se chovat v ženském kolektivu. Ví ale, že mám strach, že mě opustí. I když se snažím být sebevědomá a nad věci, uvnitř mě to tak svírá, když vím, že nesmím udělat žádnou chybu. Nevím, přijde mi nevyzrálý na svůj věk. Někdy chci, aby byl pryč, někdy zase bojovat. Prostě je takový strašně chápavý co se týče cizích. Jsem ještě doma na mateřské. Nejhorší je, že přemýšlím, jak ho udělat šťastným a vůbec strachem nemyslím na sebe.

Jestli chceš, tak si pořiď knížku „Proč muži milují potvory, a hodným holkám zůstanou oči pro pláč“. Jsou tam velmi dobré a praktické rady. A zapomeň na strach. Dej mu možnost, aby musel zachraňovat tebe, a tvoji rodinu, nenápadně, ale soustavně ho úkoluj, a chval za každou i sebemnší snahu, tak jak to dělají ty cizí „obdivovatelky“, aby neměl už ani čas, ani energii na zachraňování někoho jiného, ale bude rád, že si může konečně večer jen tak sednout k televizi. :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
61
9.5.17 12:40

Úplně te chápu, chlapi jsou fakt někdy divný. Já tomu říkám pozvednutí sebevědomí…přeju ti, ať to oba ve zdraví ustojíte :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
258
9.5.17 13:22

Já bych řekla že se to zlomí jak ti skončí mateřská. Zažila jsem něco podobného, měla jsem i stejné důvody k udržení vztahu, ale jakmile jsem nastoupila do práce a opět našla svojí hodnotu tak se to ve mě zlomilo. Jednou jsem mu večer prostě řekla že se nehodlám kvůli němu takhle cítit, že život mám jeden a nehodlám ho prožít v křeči. Řekla jsem mu že o sobě vím že jsem hezká, chytrá a snaživá a že bud se mnou chce být on a dát to do kupy nebo ne ale v tom případě at se sebere a táhne. Nikdy bych mu nezakazovala styk s dětmi to on ví, ale já se nehodlám kvůli němu cítit zle. Myslela jsem že je konec. Nakonec otočil on. Strašně se změnil a teď je ten nejúžasnější chlap na světě

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2078
9.5.17 13:28
@Natali1325
@Natali1325 píše:
Holky, chtěla jsem se zeptat, zda jste některá zažila emoční nevěru u svého partnera. Jde to vůbec zvládnout? Já to zažila před rokem a stále se z toho nemohu dostat. Bojím se, že se zase objeví nějaká chudinka, která se začne svěřovat jak to má těžké a on ji zase naletí. Už se s ním nehádám, jsem milá, samozřejmě o sebe dbám, snad jsem zjistila i důvody této nevěry a snažím se, aby se již neobjevily. A samozřejmě chválím. Dá se to vůbec nějak zvládnout? Co chybělo vašim partnerům? Kdyby se to ještě jednou opakovalo, nevím jestli bych to ustála. Asi bych zvládla nějaký sexuální úlet, ale když si vzpomenu na to samé vypisování ať na počítači nebo na telefonu, ten přiblblý úsměv, je mě z toho špatně. Jo, proč ta snaha, máme spolu dvě malé děti a hypotéku. Vím, že mě za to budete kritizovat.

Já ti nevím, proč by žena měla doma jak se lidově říká „držet hubu a krok“ být milá, pomalu ke všemu svolná aby pán tvorstva náhodou neměl choutky na jinou, co to je proboha?! Tebe ten tvůj chválí, je na tebe neustále milý atd.?
Jako tohle za mě vážně nee…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
258
9.5.17 13:29

@Aishenka Tohle se přesně zlomilo ve mě, když jsem začala pracovat :/

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2078
9.5.17 13:31
@DankaF píše:
@Aishenka Tohle se přesně zlomilo ve mě, když jsem začala pracovat :/
@DankaF píše:
@Aishenka Tohle se přesně zlomilo ve mě, když jsem začala pracovat :/

Oni totiž evidentně někteří pánové mají pocit, že když je žena na MD s jejich dítětem tak se mnohdy k ní mohou chovat jako k hadru pomalu… A ono je to ve finále i o ženě, co si nechá líbit…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.5.17 14:05
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.5.17 14:25

@Natali1325 Píšeš inteligentně, o problému, který leckdo v nějaké formě zažil, takže bez obav.
Já to vnímám tak, že určitý způsob emoční,,nevěry" je v každém vztahu. Snad každý má kamaráda/kamarádku opačného pohlaví, nebo kolegu/kolegyni, spolužáka/spolužačku atd., skoro každý občas řekne nebo napíše slova, která by citlivější partner nesl hůř. A tak většinou záleží na míře toho emociálního zapojení s jinou osobou a zároveň na vnímání té věci tím druhým partnerem. Nejhorší je, když se ta emoční energie vybijí na té jiné osobě a,,domů" tomu člověku nic nezbyde, nebo když tak jak to popisuješ ty to reálně vstupuje do společného času.
Nejde o tom asi nasat nějaké obecné soudy, každý člověk to vnímá jinak. Za sebe však napíšu, že sám jsem během osmiletého vztahu jedno prožil poměrně intenzivní zápas s vnitřní i vnější (od té osoby) emoční stránkou, ale podařilo se mi to rozumem ustát a neudělat nic, co by bylo pro vztah kritické. Myslím, že partnerka to zaznamenala, ale nikdy jsem spolu o tom nemluvili. Jak ji znám, tak si to vyhodnotila, že buď se s tím poperu úspěšně sám, a vztah bude o to silnější při nějakém dalším ohrožení, nebo ne, a pak se tak jako tak budu cítit při pokračování toho vztahu jako,,v mřížích."
Vím, že je to pro tebe asi náročné, ale věř svému partnerovi, věř vašemu vztahu. Pokud si partner dostatečně váží tebe a vašeho společného života, pak to dokáže zvládnout sám, nebo jens malou tvou pomocí a vaši sounáležitost t posílí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.5.17 14:28
@MartiHu píše: Úplně te chápu, chlapi jsou fakt někdy divný. Já tomu říkám pozvednutí sebevědomí…přeju ti, ať to oba ve zdraví ustojíte :)

S tímto nesouhlasím. Každého muže i ženu potěší pochvala, zájem okolí. V tom se nijak nelišíme.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
61
9.5.17 14:55

To ano, ale kdyz chlap najednou po vsech techto pochvalach rika, ze potrebuje byt sam, tak ja tomu prestavam rozumet :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.5.17 14:58

@MartiHu No, třeba je to proto, že chlap potřebuje na zpracování událostí prostě čas a klid. Zvlášť, když se to vztahů týká.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama