Exitus letalis - jak zvládáte?

1980
6.7.13 12:58

Exitus letalis

Lékařky, zdravotní sestry a ostatní… jak zvládáte exity v nemocnicích ( v DD, LDN, hospicích a dalších zařízeních )? Omlouvám se za možná pro někoho nevhodné téma, o kterém se nemluví nahlas ale mě by to zajímalo. Jste už otrlé, postaráte se bez mrknutí oka o tělo, otevřete okno, sepíšete cennosti ( prostě,,zpracujete,, exitus ), zavoláte po dvou hodinách havrany a berete to jako svůj denní chleba, nebo vás to na chvíli ( nebo do konce směny apod. ) rozhodí a přemýšlíte co řeknete rodině, až si přijde pro pozůstalost… Za sebe řeknu, že když jsem začínala, tak jsem měla divný pocit z toho, když jsem měla jít na tělo napsat iniciály dotyčného atd. ( nechci psát další věci, které se pak s tělem dělají ) ale postupem času jsem si zvykla a nějak to neprožívám, stává se to u nás často ( onkologie a akutní medicína ). Ale téma smrti mě prostě zajímá.

Příspěvek upraven 06.07.13 v 13:24

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
KláraD.82
6.7.13 13:03

Asi tak jak píšeš, drive me to dost rozhodilo, že jsem pak i na toho cloveka dlouho myslela, ted uz to spise beru jako prirozenou vec, neco co je proste kolobeh zivota, lide umiraji a rodi se…samozrejmosti je ucta k mrtvému cloveku, protoze nikdo nevime co je dál…

  • Citovat
  • Upravit
3370
6.7.13 13:20

Tak jste holky dobré! Já bych na to neměla psychiku… Hlavně, pokud tam třeba máte tedy mladé lidi, rodiče od malých dětí, nedej bože malé dětičky :,( :( :,(
Asi bych řvala jako želva a neměla bych šanci se to naučit brát jak to je, protože bych na takovém místě nevydržela…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24292
6.7.13 13:50

Když jsou to staří lidé a nebylo by to k aspoň trochu důstojnému životu, tak to člověk stráví. Když jsou to mlaďoši, tak i když to není k životu, tak to bolí. Líp i snáším úmrtí po resuscitaci, kdy mám pocit, že se prostě udělalo vše, co bylo v lidských silách, než nějaké zdlouhavé umírání, kde se nedá nic moc dělat, než čekat na zázrak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.7.13 14:00

Si teda nejsem úplně jistá, jestli je tohle téma vhodné zrovna na tomhle serveru, i z hlediska zachování lékařského tajemství. :nevim:
Ale budiž.. za 10 let už jsem si tak nějak „zvykla“. Pokud je to staříček, beru to dobře, jako přirozenou součást života. Mladé lidi, děti, sebevrahy apod. zvládám horko těžko i po takové době. Výjimečně, ale stane se, že mě něco totálně rozseká a vrací se mi to klidně i 14 dní. Na tyhle případy už je dnes ale naštěstí řešení. S příchodem nového zákona je zaměstnavatel povinen se o nás postarat i po psychické stránce. Využila jsem služby systému psychosociální intervenční služby a dobrý.. hlavně zdarma ;)

  • Citovat
  • Upravit
24292
6.7.13 14:25

Kdo vám tu psychosociální intervenční službu poskytuje? A můžu se jednat o jaký zákon a jeho část se jedná? Docela by mě to zajímalo.
Jinak my jsme měli perfektního duchovního, takže jsme se chodili vypovídat k němu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8743
6.7.13 14:39

Tady nejde o zadne lekarske tajemstvi. nebavis se tu o konkretnich jmenech a osobach se jmenem, bavis se o pripadech. to by tedy lekarske tajemstvi bylo porusovano i ve skolach, my na vejsce mame napriklad i fotodokumentaci.
k tematu- lepe snasim starecky, nez lidi produktivniho veku. vzdy delam ritual s oknem a kdyz vidim, ze smrt prichazi, snazim se u lidi byt a drzet je za ruku, popripade jen byt u nich a pak se mi to snasi lepe. vzdy je to ale svym zpusobem zatezujici zalezitost, oproti tomu se nejde obrnit uplne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21848
6.7.13 14:48

Holky nejsem z oboru, ale to okno se otevírá skrz nějaký pachy nebo proč? 8o :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36504
6.7.13 14:57
@Baslerinda píše:
Lékařky, zdravotní sestry a ostatní… jak zvládáte exity v nemocnicích ( v DD, LDN, hospicích a dalších zařízeních )? Omlouvám se za možná pro někoho nevhodné téma, o kterém se nemluví nahlas ale mě by to zajímalo. Jste už otrlé, postaráte se bez mrknutí oka o tělo, otevřete okno, sepíšete cennosti ( prostě,,zpracujete,, exitus ), zavoláte po dvou hodinách havrany a berete to jako svůj denní chleba, nebo vás to na chvíli ( nebo do konce směny apod. ) rozhodí a přemýšlíte co řeknete rodině, až si přijde pro pozůstalost… Za sebe řeknu, že když jsem začínala, tak jsem měla divný pocit z toho, když jsem měla jít na tělo napsat iniciály dotyčného atd. ( nechci psát další věci, které se pak s tělem dělají ) ale postupem času jsem si zvykla a nějak to neprožívám, stává se to u nás často ( onkologie a akutní medicína ). Ale téma smrti mě prostě zajímá.Příspěvek upraven 06.07.13 v 13:24

Děkuju už jen za tento příspěvek, zamyšlení. Smutné, lidské téma.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4933
6.7.13 15:28

Já už toho zažila hodně…u starých lidí už to beru jako součást života ale u dětí a mladých lidí jsem pak hodně dlouho v P…

ještě ke všemu jsem zažila rodinnou tragédii u nás doma takže vím co zažívají rodiny pozůstalých :oops: :oops: :oops: :oops: :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4933
6.7.13 15:30

@Seizdra je to kvůli tomu aby mohla duše zemřelého odejít…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24292
6.7.13 15:30

@Seizdra aby mohla klidně odlétnout duše. je to prastarý zvyk, uvidíš to třeba ve filmu Babička. Ve škole se to sice neučí, ale dělají to snad všichni. Kdysi jsem byla na auditu na toto téma a zrovna tento úkon, otevření okna, tam zmínili úplně všichni, i když v žádné směrnici či předpisu to není.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36504
6.7.13 15:35
@danyk píše:
@Seizdra aby mohla klidně odlétnout duše. je to prastarý zvyk, uvidíš to třeba ve filmu Babička. Ve škole se to sice neučí, ale dělají to snad všichni. Kdysi jsem byla na auditu na toto téma a zrovna tento úkon, otevření okna, tam zmínili úplně všichni, i když v žádné směrnici či předpisu to není.

Je to rituál, starobylý, krásný, důstojný. Na všechno přece nemusí být směrnice.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21848
6.7.13 15:48

@zrzule23 @danyk ahaaa, tak to jsem nevěděla :) já u úmrtí nikdy nebyla, za život si pamatuju jen smrt prababi, a to jsem byla ještě děcko a přímo u toho jsem nebyla. Ale rituál hezkej

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9022
6.7.13 15:54

Mám to stejně - u starých lidí, zvl. nemocných, imobilních, to beru celkem normálně, prostě to patří k životu, často je to vysvobození. U mladých nebo ve středním věku si často říkám, jestli jsme neměli udělat něco víc, trápím se tím víc. Pak mě štvou úplně zbytečné smrti mladých hazardérů. Ono taky záleží na tom, jak moc jsem se s nimi znala před smrtí - některé znám léta, někdy mě přivolají ohledat úplně neznámého člověka. Za život jsem už zažila asi desítky, možná stovky mrtvých :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty