Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nemám zkušenost s tímto plemenem ale jakmile na nás takhle útočil pes tak jsme ve finále zjistili, že měl nádor na mozku, nechali jsme ho uspat. Tohle ale bylo ještě u rodičů spousty let zpátky, tomu psovi vyloženě přeskočilo, dokonce se na nás snažil tak dostat že i kousal do oken…
A nebylo by lepší poradit se spíš s odborníkem než rovnou uvažovat o vrácení?
http://www.psychocentrumpraha.cz/…psychologie/
Nevím, odkud jsi, ale jistě by se dal příp. najít někdo poblíž.
@BohunkaP to manžel tak řekl v afektu, nejsme zastánci přenechávání problému někomu jinému. Musíme to vyřešit a chceme najít řešení. Zajdeme k vetovi, poradíme se snad i zkusíme nějaká homeopatika, p opřípadě tu kastraci.
Přitom s ní chodím ven i žrádlo jí dávám já, n eublížila jsem jí, byla tak bezproblémová. Je mi z toho smutno.
Samozřejmě pokud to nepřesáhne určitou mez, feňulu si necháme.
@Aishenka
Taky mě napadlo, že by to mohl být takový problém, ale uvidíme co nám doporučí vet za vyšetření.
Zakladatelkou zrovna jsme to řešily můžou se ty nálady stupňovat a může ti pes ublizit nebo dítěti nedej bože zavolej na cvicak pořad se s někým ale prozatím bych psa dala mimo tebe a dítě tady ti každý radi ale když se vám něco stane tak od toho dají ruce pryč ![]()
@Amalexka píše:
Zakladatelkou zrovna jsme to řešily můžou se ty nálady stupňovat a může ti pes ublizit nebo dítěti nedej bože zavolej na cvicak pořad se s někým ale prozatím bych psa dala mimo tebe a dítě tady ti každý radi ale když se vám něco stane tak od toho dají ruce pryč
Protože taky tady nikdo není za jejího psa ani za jejich rodinu zodpovědný, to je snad pochopitelné. Pes je pravděpodobně ve stresu, pokud ho hned začne dávat pryč a vyšilovat, tak to ještě zhorší. Prevenci už ale předpokládám snad udělala soudě podle prvního příspěvku…
Zkuste toho veterináře, může mít opravdu nějaký zdravotní problém, třeba i bolesti, a proto začala být agresivní. A pokud bude vše o. k., tak zkusit tu kastraci. Naší feňuli hodně pomohla, brali jsme si ji z útulku v poměrně vysokém věku (asi 8 let), byla hodně zvadlá, apatická, spíše spavá. Po prvním hárání u nás přišla falešná březost (asi posílená i faktem, že kdysi štěňata už měla - našli ji lidi kdesi rodící opřenou o plot) a s ní peklo. Destruktivní sklony (zlikvidovala sedačku, pelech, peřinu, polštář) a agresivní výpady vůči cizím lidem na ulici. Prostě někdo procházel a ona z ničeho nic vystartovala. To se opakovalo s každým háráním, takže jsme šli do kastrace. Obrat neskutečný, jednak hodně ožila, je hravá dodnes (už jí je cca 13 let) a bez jakýchkoliv agresivních nebo destruktivních ústřelků… Takže za mě kastrovat, kastrovat, kastrovat!
![]()
V první řadě bych vyloučila zdravotní problém. Pokud bude zdravá, nechala bych ji kastrovat. Já vím, že je spousta lidí, co kastrace odsuzuje, ale nevidím důvod zachovávat plodnost u feny, u které o štěňatech neuvažuji (zejména pak, pokud je fena psychicky labilní by bylo nezodpovědné šířit to dál). Pak bych (pokud by toto vše vyšlo naprázdno) řešila s nějakým poradcem, který problematice rozumí. Je fakt, že na homeo nevěřím a řešit to léky..to je jen maskování problému.
@Anonymní píše:V žádném případě ji nekastrujte! Kastrace dominantní chování u feny zhorší, u fen to bývá velmi časté a potvrdí vám to i zkušený pracovník útulku, kde mají mnoho kastrátů, veterinář i chovatel, který s tím má zkušenost. Tudy cesta nevede.
Ahoj holky, potřebuji radu, nebo se snad zblázním.
Od dětství jsme doma měli psy i muž. Tak zkušenosti máme. Měla jsem sen a hrozně si tohle plemeno přála Anglický buldok. fena byla ok, po hárání vždy přišly výkyvy nálad, ale vše se brzo hodilo do normálu. Opravdový problem nastal, až když jsem otěhotněla. V té době se vše zlomilo a ona na mě začla vrčet, startovat.
Upřímně jsem se děsila, až porodím. Malý je na světě a ona vůči němu neprojevuje sebemenší náznak agrese, díky bohu, ale na mě vrčí neustále. Dnes byl malý v židličce já chystala jídlo, ona stáhla z topení vypranou mikinu malého a hodlala si na ni lehnout, tak jsem jí vykázala na místo, ale ona nešla, na mikinu si lehla a vrčela na mě, když jsem nesla talíř ke stolu, tak se proti mě rozešla a šla útočit. Já neustoupila, neměly jsme oční kontakt, šla jsem rázně proti ní, anych jí neustoupila, to vycítila, tak přestala a utekla do chodby, tam jsem ji zavřela, mikinu sebrala a nakrmila malého. Po jídle jsem ji bez emocí odeslala na místo. Nevím co s ní mám dělat, řekla bych, že chování ke mě se zhoršuje. Dnes už muž řekl, že zavoláme do chovky, ať si ji vezmou zpět, vystartovala po mě a malý byl tak blízko, nechci ani domýšlet co všechno se může stát, neustále jsem v pozoru (což je normální, ale už jsem z toho vyčerpaná)…
Venku když na ni někdo kouká, tak na něho vrčí taky, je to únavné, chtěli jsme psa pro radost. tohle jsem nezažila já ani muž a jsme zoufalí. Poraďte co dělat, zkusíme asi kastraci co myslíte?
z rodinných důvodů anonym, prosím o zanechání, jinak by se rodina asi zbláznila, že máme takové problémy se psem.
Fena vám patrně přerostla přes hlavu a chová se jako šéf smečky a to je chyba.
Ve smečce rodí též alfa samice. A za tu ona považuje sama sebe. Někdy alfa samice unáší štěňata ostatním fenám, někdy je i zabíjejí.
Nikdo vám ji nepřevychová, nevěřte žádnému televiznímu hochštaplerovi a podvodníkovi, jen by z vás vytahali peníze. Též to nevzniklo jako náhlá agresivita jindy mílumilovného zvířete. Pokud ano, je na místě specializované vyšetření, jestli nemá nějaké zdravotní problémy, ale pokud to má být k něčemu, nevyhnete se magnetické rezonanci a bude to stát od 5000 výše s tím, že výsledek stejně bude patrně utracení zvířete.
Pokud se jen plíživě začala roztahovat, patrně se nejspíš jedná o agresivitu za získáním výhod. Tomu by též nasvědčovalo to stažení prádla z topení. Více o tom zde http://www.dejavu-clanky.estranky.cz/…esivita.html
Prohlédněte ji ještě, zda nemá falešnou březost a jestli s vámi nesoupeří o dítě, které pojala za své štěně. Prohlédněte ji, jestli nemá laktaci.
Jak je stará? Kdy tohle její vrčení začalo? Cvičí s ní někdo? Respektuje aspoň muže? Kdo ji krmí a jak se chová u krmení?
@Swami Harashimi ne ne fena je od začátku velmi submisivní, ve smečce rozhodně není nade mnou. Agresivita ze strachu to taky není, já nevim co jí je, ale opravdu to začlo cca před rokem, párkrát i „omdlela“ asi 3× ale vet nikdy neshledal nějaké zdr. potíže, s rdce i krevní rozbor ok. Faleška to není :-/.Teď když si to tak vezmu zpětně vše začlo až po prvním odpadnutí.
Syna si nepřivlastňuje, je odtažitá, neolizuje ho, drží si v podstatě odstup od všech. Není nějak mazlivá, ani my ji neronásledujeme. Do té doby než odpadla byla úplně jiná, hrála si, milovala lidi… @Kakika
Co se týče chovu, tak v žádném případě ji nepřipustím je sice papírová, ale nemám ji uchovněnou. Její povaha rozhodně není ideální a taky má pár defektů s kterými bych rozhodně plemeno neobohatila. To je u mne priorita co se týče chovatelství. Čím víc nad tím uvažuji, tak se vždy jen u veta hledal nějaký málo závažný problém, jako zánět uší, přehřátí, nedostatek vitamínů. Ale když se na to teď dívám s „otevřenýma očima“ bude tam zřejmě nějaký problém neurologický, či nádorové onemocnění. Uvidíme, proberu to na klinice. Děkuji všem za informace, názory. Otevřelo mi to oči ![]()
Neodpověděla jsi mi na všechny otázky. Pokud omdlela, je tam ke zvážení epilepsie. Náš nejlepší veterinární neurolog MVDr. Šrenk by ti mohl pomoci.
To chování, co pipisuješ, kdy se ti postaví a vrčí, se submisivitou nemá co dělat, to je pravý opak.
1. vyloučit fyziologické problémy - tedy zajít za veterinářem.
2. kastrace - obecně jí to zlepší zdraví, zejména pokud hárá „naprázdno“ - zvyšuje to riziko několika druhů rakovin. A srovná to psychiku.
3. soustavnější kynologická práce - spíš modernější styl s pozitivní motivací, než klasický drillový výcvik.
@Anonymní píše:
@Swami Harashimi ne ne fena je od začátku velmi submisivní, ve smečce rozhodně není nade mnou. Agresivita ze strachu to taky není, já nevim co jí je, ale opravdu to začlo cca před rokem, párkrát i „omdlela“ asi 3× ale vet nikdy neshledal nějaké zdr. potíže, s rdce i krevní rozbor ok. Faleška to není :-/.Teď když si to tak vezmu zpětně vše začlo až po prvním odpadnutí.
Syna si nepřivlastňuje, je odtažitá, neolizuje ho, drží si v podstatě odstup od všech. Není nějak mazlivá, ani my ji neronásledujeme. Do té doby než odpadla byla úplně jiná, hrála si, milovala lidi… @Kakika
Co se týče chovu, tak v žádném případě ji nepřipustím je sice papírová, ale nemám ji uchovněnou. Její povaha rozhodně není ideální a taky má pár defektů s kterými bych rozhodně plemeno neobohatila. To je u mne priorita co se týče chovatelství. Čím víc nad tím uvažuji, tak se vždy jen u veta hledal nějaký málo závažný problém, jako zánět uší, přehřátí, nedostatek vitamínů. Ale když se na to teď dívám s „otevřenýma očima“ bude tam zřejmě nějaký problém neurologický, či nádorové onemocnění. Uvidíme, proberu to na klinice. Děkuji všem za informace, názory. Otevřelo mi to oči
Tyjo, tak to bych opravdu nevylučovala nějaký zdravotní problém
a poradila bych se s několika veterináři ohledně sterilizace. Nám fenka trpěla na falešky a mívala podobně šílené stavy (trvalo to několik měsíců klidně), ale bylo na ní vidět, že se neovládá. Zákrok psychicky náročný, ale zpětně si říkám, že je to jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsme udělali. Fenka se zklidnila, na svůj věk je v dobré kondici a zdravotní komplikace v podstatě žádné oproti tomu, co hrozilo (měla falešky v podstatě od puberty). Tím spíš pokud jí nechceš připouštět, udělala bych to co nejdříve, protože pak zas s přibývajícím věkem operaci psiska hůře snášejí.
Zdravotní rizika kastrace jako prevence neoplazií řeší jen do dvou let věku, pak na vliv nádorového onemocnění nemá vliv, viz veterinární studie z FVL http://www.ifauna.cz/…zlazy-u-psu/
Psychika agresivní feny se nesrovná, ale zhorší.
10 dělám dobrovolníka útulkům, kde se kastruje o sto fidli, tohle je zrovna něco, čemu se hodně věnuji - hodně sleduji, jak se mění psychika. Kdyby to fungovalo, bylo by to nejjednodušší řešení, ale ono to na toto nefunguje a čím je starší pes, tím to má i na psychiku psa (samce) menší nebo žádný dopad. Nikdy jsem neviděla ani výrazné zlepšení u agresivního psa. Agresivní feny se naopak ještě zhoršily.
Příspěvek upraven 21.07.16 v 16:41
@Swami Harashimi obecně bych s tebou souhlasila, ale po zkušenostech s vlastní fenou jsem na vážkách. Že tam jsou zdravotní komplikace se zjišťovalo dost složitě, hormony jí zkrátka v těle dělaly totální bordel a projevavalo se to dost šíleně. Ano, je dominantní, ale „šílená“ se stávala v pravidelných intervalech a s věkem se to zhoršovalo, na druhou stranu tam padla nakonec dost jasná diagnoza falešky. Jde mi ale o to, že pokud venka má i nějaký jiný problém (např. zmíněnou epilepsii nebo cokoliv podobného), může jí nestabilita hormonů stav ještě zhoršovat a to žádná převýchova nevyřeší… ![]()
Ahoj holky, potřebuji radu, nebo se snad zblázním.
Od dětství jsme doma měli psy i muž. Tak zkušenosti máme. Měla jsem sen a hrozně si tohle plemeno přála Anglický buldok. fena byla ok, po hárání vždy přišly výkyvy nálad, ale vše se brzo hodilo do normálu. Opravdový problem nastal, až když jsem otěhotněla. V té době se vše zlomilo a ona na mě začla vrčet, startovat.
Upřímně jsem se děsila, až porodím. Malý je na světě a ona vůči němu neprojevuje sebemenší náznak agrese, díky bohu, ale na mě vrčí neustále. Dnes byl malý v židličce já chystala jídlo, ona stáhla z topení vypranou mikinu malého a hodlala si na ni lehnout, tak jsem jí vykázala na místo, ale ona nešla, na mikinu si lehla a vrčela na mě, když jsem nesla talíř ke stolu, tak se proti mě rozešla a šla útočit. Já neustoupila, neměly jsme oční kontakt, šla jsem rázně proti ní, anych jí neustoupila, to vycítila, tak přestala a utekla do chodby, tam jsem ji zavřela, mikinu sebrala a nakrmila malého. Po jídle jsem ji bez emocí odeslala na místo. Nevím co s ní mám dělat, řekla bych, že chování ke mě se zhoršuje. Dnes už muž řekl, že zavoláme do chovky, ať si ji vezmou zpět, vystartovala po mě a malý byl tak blízko, nechci ani domýšlet co všechno se může stát, neustále jsem v pozoru (což je normální, ale už jsem z toho vyčerpaná)…
Venku když na ni někdo kouká, tak na něho vrčí taky, je to únavné, chtěli jsme psa pro radost. tohle jsem nezažila já ani muž a jsme zoufalí. Poraďte co dělat, zkusíme asi kastraci co myslíte?
z rodinných důvodů anonym, prosím o zanechání, jinak by se rodina asi zbláznila, že máme takové problémy se psem.