Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Psychologem nic nezkazíš. Ale oni si děti v tomhle věku rády vymýšlejí, mám to samé doma. ![]()
No me desi to, ze u toho place a omlouva se, ze ona si to nemysli a ze to rika ten kluk… Ale mas pravdu, tim jak zarli na brasku - ktereho ale zaroven miluje nade vse - tak je mozna schopna vymyslet cokoli…
A ty Martino.se podobne veci ignorujes nebo se s nimi o tom bavis..?
@Anonymní píše:
No me desi to, ze u toho place a omlouva se, ze ona si to nemysli a ze to rika ten kluk… Ale mas pravdu, tim jak zarli na brasku - ktereho ale zaroven miluje nade vse - tak je mozna schopna vymyslet cokoli…
asi takhle - já vím, že kluk si vymýšlí, je to hlavně jak se nudí, nebo má špatnou náladu. Ale zkus sama kontaktovat psychologa, říct mu, o co se jedná, max vás pozve na návštěvu a s dcerou promluví. tím nic nezkazíš, a oni umí jednat i s takhle malýma, takže holce to neublíží ![]()
@Anonymní píše:
A ty Martino.se podobne veci ignorujes nebo se s nimi o tom bavis..?
mluvím s ním o tom, ale až když se uklidní (někdy je vzteklej jak pes).. takže si sedneme, popovídáme, pořešíme.
Nejsem psycholog, ale může to být způsob, jakým se snaží vyrovnat s tím, že slyší spoustu slov, o kterých si myslela, že se říkat nemají (proč jiní můžou a ona ne), takže vymyšlený kamarád „dělá“ to, co se dělat nemá (ona nemůže, ale on přece jo). Ona prostě ví, že se ta slova neříkají a tohle je způsob, jakým je ze sebe může dostat. Takže možná bych z toho zatím nedělala vědu a přistoupila na „hru“ a snažila se klukovi v hlavě vysvětlovat, že se to neříká a že ti to není příjemné. A možná bych se s dcerkou o těch sprostých slovech a věcech bavila? O tom, co se jí na tom líbí/nelíbí, jestli ta slova používají děti ve škole a tak. Pro děti je sprosté slovo utopie, pro ně je to stejné slovo, jako každé jiné, jen s nádechem tajemna, protože se nesmí říkat a to je nejspíš fascinuje. Když tohle tabu odbouráte a bude mít možnost se srovnat s tím, proč ona tak mluvit nemá a jiní můžou, tak to třeba bude dobré. Nic jiného bych za tím v této chvíli opravdu nehledala. Držím palce, já se té doby, kdy tohle budu řešit, docela děsím ![]()
O tý žárlivosti, jsem chtěla napsat taky a nějak jsem na to v tom románu zapomněla
Je to způsob, jak si vynutit pozornost, ale fakt bych na to přistoupila. Pokud chlapeček nebude mluvit sprostě, může u vás být.
Ja bych to tak taky videla, ale nemuze to byt treba pocatek nejaky schizofenie?? Ono tchyne je taky lehce labilni a dela sceny a urazi se a je na praskach, tak si rikam…:/
Mám zkušenost takovou.
Syn má potravinovou intoleranci - intoleranci laktozy od narození. Laktozu dostával do pěti let. Od doby, kdy se uměl vyjadřovat a něco provedl, mi říkal, mami to já ne, to ten počítač v hlavě. Tuhle větu jsem slyšela v době, kdy dostával jídlo s laktozou, čili do těch 5-ti let. Pak byl klid a po dvou letech jsme dietu na zkoušku přerušili na cca měsíc a opět se objevila tato hláška, aniž by si ji pamatoval, nebo by se mu někdo o tomhle někdy zmínil. Tvralo to po dobu, než se tělo od „jedu“ očistilo.
Dcerka má podobný zdravotní problém, ale takhle se neprojevuje.
Radši psychologa, může to být cokoli a on už pozná, jestli si to vymýšlí nebo ne
první co mě napadlo byl článek o převtělování
kdesi jsem četla, že se do jedný osoby můžou nastěhovat i dvě duše a více a pak se to v člověku takhle tloukne. Ale to píšu jen tak pro zajímavost.
Zkus si s ní promluvit
co je ten kluk zač atd., možná poznáš že lže a proč.
@-Evka- kurňa, kluk má to samé, ale dietu dodržujem, tak nevím, občas ho napadají pěkné kraviny ![]()
@martina.se Říkal to u věcí, které běžně při dodržování diety nedělal. U něj krom bolení břicha a průjmů je vidět nedodržování/či pochybení hlavně na chování (hlučnější, nereaguje na řeč či příkazy, zakopává, začne koktat atd).
@-Evka- píše:
@martina.se Říkal to u věcí, které běžně při dodržování diety nedělal. U něj krom bolení břicha a průjmů je vidět nedodržování/či pochybení hlavně na chování (hlučnější, nereaguje na řeč či příkazy, zakopává, začne koktat atd).
kurňa, tak to musim vysledovat. Ten můj truhla se občas ve škole napije koktejlu ![]()
Já když jsem měla sedm, tak jsem po večerech brečela, že umřu a bude ze mě kostra, nebo z našich… Myslím, že je normální, když si dítko uvědomuje zranitelnost a smrtelnost v tomhle věku, je to rozčarování z toho, že svět je plný rizik a všichni jsme tu jenom na chvíli.
A co se týká toho kluka - malá se musí takové agresivitě bránit, není pro ni dobré to přehlížet vevnitř se trápit. Prostě ať blbečkovi řekne, že pro hlupáka každý hlupákem a že ji nezajímá co kecá, že se ho nebojí… Mně se děcka smály pro odstávající uši a teta mi poradila ať řeknu, že klapaté uši jsou znakem inteligence. Houby jsem věděla co to znamená, ale dodneška vidím, jak té holce spadla čelist. Někdy je nejlepší obrana útok, tak držím malé palce ![]()
Dcera je velmi chytra a mila ted uz druhacka. Ale je dost citliva a ma maleho brasku 2 roky a tim padem i zarlivka. Ma ted ale obcas plactivou, boji se napr. o nas, ze bychom mohli my nebo ona do nemocnice (bud videla zpravy nebo neco slysela), ted zacla nedavno s tim, ze ma v hlavicce kluka a ten ji rika, ze ja jsem napr.blba anebo ji naseptava sprosta slova… Rikam si, ze mozna jen pouta pozornost, ale zaroven nechci nic podcenit a treba ji tim ublizit… Co myslite, zatim nechat nebo bezet za nejakym psychologem..??!