Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Introvertní matka bez přátel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.10.23 20:04
Mame to podobne, kluk vyrustal az do skolky prakticky mezi dospelyma. Neboj, otrka se. Ja jsem porad nespolecenska a syn ma spoustu kamaradu, je mu 14 a je to uplne normalni pubertak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.23 20:13
Já jsem velmi introvertní introvert a dcera je úplný opak, je velice komunikativní, průbojná, výrazná v kolektivu. Syn je takový utapnutejsi, ale kamarádů má dost. Nemyslím si, že povaha se dá nějak naučit. Nicméně já jako introvert teď dost kvůli dětem trpím, protože oni se samozřejmě chtějí setkávat s kamarády a v tomto věku 4-6 let to obnáší i kontakt s rodiči 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.23 20:19
@Anonymní píše:
Ahoj, chci se zeptat na názor. Mám dcerku přes 2,5 roku. Je velmi chytrá, veselá, má ráda lidi, nebojácná a celkem společenská. V září začala chodit do školky na dopoledne a zvládá to v pohodě. A já mám strach z jedné věci. Jsem introvert, bohužel nemám moc přátel (jen 1-2 blízké kamarádky, se kterými se vídám 1× měsíčně a tak 1× za rok - je daleko, nemají stejně staré děti). O partu jsme s mužem přišli po stěhování a zkrátka se s nikým až na jednorázové akce 2× do roka (voda, čarodějnice a tak), kromě nejbližší rodiny a jedné kamarádky, pravidelně nestýkáme. Sama jsem uťáplá, nesebevědomá, bojím se projevit a nechtěla bych jí tohle chování „naučit“, nechci aby měla problémy jako já. Ale zkrátka nejsem schopná si najít nové přátele. Proto jsem jí i dala už do školky, i když bych nemusela, aby měla kontakt s vrstevníky a naučila se projevit. Ale bojím se, jestli to stačí. Snažím se jí neutlačovat, občas i učí ona mě, kdy si chce např. něco půjčit na hřišti a já s ní jdu a ukazuju jí jak se zeptat a tak (ano, i tohle je pro mě nekomfortní situace, ale jdu). Nechci z ní udělat outsidera a uťáplé dítě. Zatím taková není, ale je moc hodná, možná až moc…?
Dítě to v sobě má nebo ne. Starší byl vždycky s každým kamarad a bez problému komunikuje. Možná okolo 3-4 měl chvilku období kdy to nebylo úplně Ok, ale pak už zas extrovert. Mladší se zatím projevuje jako introvert - doma je to raketa, ale jakmile na ni kdokoliv promluví tak se chová jako duch - předstírá, ze není bidet takže všichni si mysli, ze mám pecku a přitom chvíli neposedi a je to rarach
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
14.10.23 20:41
Nedělej si s tím hlavu. Pokud introvert je, tak jim bude dál. Pokud není, cestu k lidem si sama najde. Já třeba introvert nejsem, moje dcera tříletá velice velký introvert je. A byla se mnou od mimina pořád někde mezi lidma. To neovlivnís.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.10.23 20:59
@Anonymní píše:
Ahoj, chci se zeptat na názor. Mám dcerku přes 2,5 roku. Je velmi chytrá, veselá, má ráda lidi, nebojácná a celkem společenská. V září začala chodit do školky na dopoledne a zvládá to v pohodě. A já mám strach z jedné věci. Jsem introvert, bohužel nemám moc přátel (jen 1-2 blízké kamarádky, se kterými se vídám 1× měsíčně a tak 1× za rok - je daleko, nemají stejně staré děti). O partu jsme s mužem přišli po stěhování a zkrátka se s nikým až na jednorázové akce 2× do roka (voda, čarodějnice a tak), kromě nejbližší rodiny a jedné kamarádky, pravidelně nestýkáme. Sama jsem uťáplá, nesebevědomá, bojím se projevit a nechtěla bych jí tohle chování „naučit“, nechci aby měla problémy jako já. Ale zkrátka nejsem schopná si najít nové přátele. Proto jsem jí i dala už do školky, i když bych nemusela, aby měla kontakt s vrstevníky a naučila se projevit. Ale bojím se, jestli to stačí. Snažím se jí neutlačovat, občas i učí ona mě, kdy si chce např. něco půjčit na hřišti a já s ní jdu a ukazuju jí jak se zeptat a tak (ano, i tohle je pro mě nekomfortní situace, ale jdu). Nechci z ní udělat outsidera a uťáplé dítě. Zatím taková není, ale je moc hodná, možná až moc…?
Klid, pokud bude chodit do školky, bude to ok 
- Citovat
- Upravit
14.10.23 21:28
Myslím, že to dost hrotíš. Ve školce a škole bude mít na socializaci času dost. Jestli bude nebo nebude uťáplá není o tom, kolik máš jako matka kamarádů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.23 21:38
To neovlivnís, myslím si že o tom kolik budeš mít ty kamarádů vůbec nerozhoduje, je to o ní. U nás jsme na tom stejně s tím rozdílem, že já nebyla ani přehnaný introvert, ani extrovert, prostě něco mezi…mám ráda svůj klid, ale neměla jsem problem být i tahoun akcí…, ovšem podrazy a faleš i od těch, kterým člověk věřil mne donutila si vytvořit krunýř a už k sobě nikoho moc nepouštím. Dá se říci, že si ve svém světě spíše hovím, takže nové kamarádky moc nevyhledávam, no nemám ani na to čas, jsem hodně pracovně, rodinné i časově vytížena, nemám čas ani na koníčky a tam jsou doby, kdy jsem musela já jako první napsat kamarádce, aby se vůbec ozvala, to už mě taky pustilo, to člověk nemá zapotřebí. Zato dcera je společenská velmi. Jak na tom bude se ukáže, nic ji nehrotim ani necpu jednou nebo druhou stranou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.23 22:05
@dickys píše:
Já jsem velmi introvertní introvert a dcera je úplný opak, je velice komunikativní, průbojná, výrazná v kolektivu. Syn je takový utapnutejsi, ale kamarádů má dost. Nemyslím si, že povaha se dá nějak naučit. Nicméně já jako introvert teď dost kvůli dětem trpím, protože oni se samozřejmě chtějí setkávat s kamarády a v tomto věku 4-6 let to obnáší i kontakt s rodiči
Mám to úplně stejně. Člověk musí nuceně konverzovat o ničem s úplně cizími lidmi… peklo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.23 22:34
Nemyslím, že by tvoje dítě ovlivnilo, že ty jsi introvert. Moji rodiče a sestra jsou extroverti a já jako dítě nechtěla kamarádit s nikým a přešlo mě to až na střední škole 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj, chci se zeptat na názor. Mám dcerku přes 2,5 roku. Je velmi chytrá, veselá, má ráda lidi, nebojácná a celkem společenská. V září začala chodit do školky na dopoledne a zvládá to v pohodě. A já mám strach z jedné věci. Jsem introvert, bohužel nemám moc přátel (jen 1-2 blízké kamarádky, se kterými se vídám 1× měsíčně a tak 1× za rok - je daleko, nemají stejně staré děti). O partu jsme s mužem přišli po stěhování a zkrátka se s nikým až na jednorázové akce 2× do roka (voda, čarodějnice a tak), kromě nejbližší rodiny a jedné kamarádky, pravidelně nestýkáme. Sama jsem uťáplá, nesebevědomá, bojím se projevit a nechtěla bych jí tohle chování „naučit“, nechci aby měla problémy jako já. Ale zkrátka nejsem schopná si najít nové přátele. Proto jsem jí i dala už do školky, i když bych nemusela, aby měla kontakt s vrstevníky a naučila se projevit. Ale bojím se, jestli to stačí. Snažím se jí neutlačovat, občas i učí ona mě, kdy si chce např. něco půjčit na hřišti a já s ní jdu a ukazuju jí jak se zeptat a tak (ano, i tohle je pro mě nekomfortní situace, ale jdu). Nechci z ní udělat outsidera a uťáplé dítě. Zatím taková není, ale je moc hodná, možná až moc…?