IVF 2016

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2322
18.2.17 18:49

@Jedna babička tak teď jste mi vehnala slzy do očí :hug: :hug: jste fakt zlata :kytka: :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.2.17 19:20

@Jedna babička krásné řečeno.. Pokud mohu, řeknu k tomu také své. Mam dvě dcery. (5 a 1R) vše šlo vždy bez problémů, bez sebemenšího snažení. Netušila sem, jaké mám štěstí. Jednoho dne za mnou přišla má sestřenice, s tím, že by potřebovala pomoct. A v tu chvíli jsem se dozvěděla, že existuje něco jako náhradní mateřství. Začala jsem číst, studovat, diskutovat a opravdu se zajímat. Za čas přišla, jak jsem se rozhodla. Jelikož je jediná z rodiny, se kterou se bavím a udržují opravdu vřele vztahy, souhlasila jsem. V tu dobu už jsem věděla, že některé Nm za to chtějí „bolestné“ které Bio rodiče rádi poskytnou. My za to nic nechtěli. Už jsem věděla, že to není zcela legální a ze tohle téma je tabu. Stejně jako jsem srdcem cítila, jak moc touží a miluje děti. Ten pohled na ni a mé děti mě asi přesvědčil. Začali kolečka psýcho testu, krevních testu, procesy u advokatky, vše šlo hladce a my nabehli na první ivf. Nenávidím jehly a píchání do břicha bylo poprvé utrpení. Tolik léků, tolik modřín. Ale s tou vidinou, že pomohu, jsem to dala. Nemá bohužel svá vajíčka, takže byla darovana. Šance na úspěch 80%. Z transferu jsem jela nadšená a plná elánu. Jedla jsem ananas, pila červené víno, odpočívala.. A pak udělala test..byl čistý. Stejně pak i 14.den..v tu chvíli to hrozně bolelo. Začala jsem chápat, že to není jen tak. Trhalo mi to srdce a obrecela jsem to.. Stejně tak další a další pokus. Podle všech výsledků jsem naprosto v pořádku a odnosit dítě by neměl být problém. Diky tomuhle všemu vím co je to ovulace, umím spočítat kdy mám plodné dny, veškeré zkratky.. Ale také jsem zjistila, jaké jsou ženy bojovnice. Jak jsou statečne a ze i když jsou na dně, berou to tak, že je od čeho se odrazit. Obdivuji jak zvládají bolest a neuspěch. Nepolevuji a věří.. A já z celého srdce věřím, že každé z nich, si to zaslouží a své miminko si jednou pochovaji v náručí. I když jsem to už chtěla vzdát, neudělám to a budeme to zkoušet znovu.. Diky tomu co se stalo jsem moudřejší a víc si vážím toho co mám..
A i díky téhle situaci jsem poznala par skvělých holek, které mi prirostly k srdci.. :srdce:
Jedna Nm

  • Citovat
  • Upravit
9508
18.2.17 19:37
@Anonymní píše:
@Jedna babička krásné řečeno.. Pokud mohu, řeknu k tomu také své. Mam dvě dcery. (5 a 1R) vše šlo vždy bez problémů, bez sebemenšího snažení. Netušila sem, jaké mám štěstí. Jednoho dne za mnou přišla má sestřenice, s tím, že by potřebovala pomoct. A v tu chvíli jsem se dozvěděla, že existuje něco jako náhradní mateřství. Začala jsem číst, studovat, diskutovat a opravdu se zajímat. Za čas přišla, jak jsem se rozhodla. Jelikož je jediná z rodiny, se kterou se bavím a udržují opravdu vřele vztahy, souhlasila jsem. V tu dobu už jsem věděla, že některé Nm za to chtějí „bolestné“ které Bio rodiče rádi poskytnou. My za to nic nechtěli. Už jsem věděla, že to není zcela legální a ze tohle téma je tabu. Stejně jako jsem srdcem cítila, jak moc touží a miluje děti. Ten pohled na ni a mé děti mě asi přesvědčil. Začali kolečka psýcho testu, krevních testu, procesy u advokatky, vše šlo hladce a my nabehli na první ivf. Nenávidím jehly a píchání do břicha bylo poprvé utrpení. Tolik léků, tolik modřín. Ale s tou vidinou, že pomohu, jsem to dala. Nemá bohužel svá vajíčka, takže byla darovana. Šance na úspěch 80%. Z transferu jsem jela nadšená a plná elánu. Jedla jsem ananas, pila červené víno, odpočívala.. A pak udělala test..byl čistý. Stejně pak i 14.den..v tu chvíli to hrozně bolelo. Začala jsem chápat, že to není jen tak. Trhalo mi to srdce a obrecela jsem to.. Stejně tak další a další pokus. Podle všech výsledků jsem naprosto v pořádku a odnosit dítě by neměl být problém. Diky tomuhle všemu vím co je to ovulace, umím spočítat kdy mám plodné dny, veškeré zkratky.. Ale také jsem zjistila, jaké jsou ženy bojovnice. Jak jsou statečne a ze i když jsou na dně, berou to tak, že je od čeho se odrazit. Obdivuji jak zvládají bolest a neuspěch. Nepolevuji a věří.. A já z celého srdce věřím, že každé z nich, si to zaslouží a své miminko si jednou pochovaji v náručí. I když jsem to už chtěla vzdát, neudělám to a budeme to zkoušet znovu.. Diky tomu co se stalo jsem moudřejší a víc si vážím toho co mám..
A i díky téhle situaci jsem poznala par skvělých holek, které mi prirostly k srdci.. :srdce:
Jedna Nm
:potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
458
18.2.17 20:02

@Jedna babička Mám z toho vašeho příběhu na krajíčku. Musíte být báječný člověk. Tiše závidím vaší dceři. Nikdy jsem tu pravou mateřskou lásku nezažila a muj muž je navenek takovej drsňák, řekne: „Seber se!“ a tim to hasne. Tak si místo v něčí náruči pláču sama do polštáře a že se se mnou život nemazlil. Ale po všech těch peripetiích čekáme druhé miminko a babička nás shora sleduje :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9508
18.2.17 20:22

@baru86 Tak někteří chlapi to tak prostě mají, že se za své emoce „stydí“. Ale věř, že mu na Tobě moc záleží, jen to prostě neumí dávat najevo. Někteří muži to mají tak, že si myslí, že když budou dávat najevo své emoce, tak to není chlapské. Ale já tedy si chlapům, kteří se svými ženami podstoupí umělé oplodnění, velmi cením, né každý je toho totiž schopen. Mužské EGO je velmi ješitné a znám případy, kdy chlap ženu s problémem otěhotnět raději opustil a našel si jinou, se kterou měl dítě přirozeně. Nebuď smutná z toho, že jsi tu pravou mateřskou lásku nezažila, já též ne, o to možná se snažím být dobrou mámou svým holkám, aby věděli, že jsem tu pro ně i když jsou obě dospělé. A Ty to budeš mít to samé, budeš se snažit svým holčičkám vynahradit vše, co jsi sama nezažila a po čem jsi tolika toužila. :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
404
18.2.17 20:44

@baru86 můj muz je taky takovy vcera sem ho vyslala na hory s kolegy at se od reaguje, no a pri dnešním hovoru mi začal brecet do telefonu jak je to tezke a nedává to. :zed: a to sem mu rano psala ze vse ok dokonce poprve po par měsících cisto, ovšem to uz vecer neni pravda ze :pocitac: zase jednorázová sraženina :cert: @Jedna babička mate můj obrovsk obdiv a jak pise Barca tak me to tez zasáhlo, jste skvela!!! Ja vikend travim u rodicu kde se o me starají dokonce jeli dnes semnou k nam a mamka i taťka uklizeli, prevlikli me postel prali prádlo, muz prijede ma napeceno a maminka se mu ted jeste kuchti se svíčkovou a vývarem :srdce: kazdy den mi volají a vozí jidlo nekdy se stavi jen tak o polední pauze z prace, maji můj obrovsky obdiv a dik za to jak se o me a sve prvni vnouče starají :hug: nevim, nedokazu si predstavit co bych delala nemít tyhle lidi vedle sebe :srdce: i sourozenec ma svuj zivot ale stejne tak se o me stara :hug: jen me. Rtu ze jim nemuzu rict vse je v pokaradku, nekrvacim a citim se dobre, stalo se mi bohuzel e sem se mamince rozbrecela do telefonu kdyz se ptala jak mi je. Každá snažilka ktera tu je a ktera tu byla ma můj obrovsky obdiv, a vam opet moc dekuji ze nas tu vsechny tak podporujete :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.2.17 20:47

@Jedna babička opravdu není čemu tleskat. Víc lidi by mělo znát příběhy těchto žen, víc doktorů by si to melo přečíst, aby byli více empaticti. Můj obvodní doktor mě nazval hyenou, že dám své dítě pryč. Ani se nesnažil poslouchat, když sem se mu snažila vysvětlit, že vajíčka nejsou má. To samé i příbuzná od přítele.. Prý jdu proti přírodě. A ačkoli každý další pokus bolí o to víc, věřím že i to k tomu patří
Nebudu přeci jen chodící inkubátor.. Ale ta zkušenost mě opravdu poučila a změnila.. O to víc mě bolí koukat na zprávy.. Ale to je na delší vyprávění. Máte můj obdiv :) vím, jak hezké slovo a pohlazení na dálku srdíčka pomáhá. :hug:

  • Citovat
  • Upravit
4
18.2.17 20:52

Ahoj holky, nedavno jste mi radily ohledne vysky sliznice pred KET (mela jsem obavy ze mi dali zbytecne velke davky Estrofemu a na KET bude sliznice prerostla), test 11.den bilo, to je asi definitivni ze? Mam uz vycerpane vsechny pokusy na pojistovnu, tak premyslim co dal…napadla me jeste minimalka.mate s ni nektera zkusenost? Napr.cim jste stimulovaly, kolik jste pri ni mely vajicek, kolikaty den je transferovali, jestli se zadarilo a kolik to stalo? Moc dekuju

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9508
18.2.17 20:56

@GaLeee Naprosto chápu pocity tvých rodičů, tvého sourozence. Jediné, co my rodiče pro vás dospělé můžeme udělat je to, být tady pro vás, a když je zapotřebí, tak pomoci, psychicky podpořit. A až zase budeme potřebovat my, rodiče, protože život je neúprostý a léta přibývají a jednou přijde doba a vaší pomoci bude zapotřebí, budete mít šanci nám ukázat, že jste zase vy v danou chvíli tu pro nás. Je to koloběh života a kdo říká, že starost rodiče skončí zletilostí, tak absolutně neví, o čem mluví. Neboj se, všechno bude v pořádku, někdy hematom odchází dlouhou dobu, vím, je to nepříjemné, ale je tomu tak. Prostě vydržet, nic jiného nezbývá a myslet pouze a pouze pozitivně, i dkyž to je někdy velice těžké.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9508
18.2.17 21:02
@Anonymní píše:
@Jedna babička opravdu není čemu tleskat. Víc lidi by mělo znát příběhy těchto žen, víc doktorů by si to melo přečíst, aby byli více empaticti. Můj obvodní doktor mě nazval hyenou, že dám své dítě pryč. Ani se nesnažil poslouchat, když sem se mu snažila vysvětlit, že vajíčka nejsou má. To samé i příbuzná od přítele.. Prý jdu proti přírodě. A ačkoli každý další pokus bolí o to víc, věřím že i to k tomu patří
Nebudu přeci jen chodící inkubátor.. Ale ta zkušenost mě opravdu poučila a změnila.. O to víc mě bolí koukat na zprávy.. Ale to je na delší vyprávění. Máte můj obdiv :) vím, jak hezké slovo a pohlazení na dálku srdíčka pomáhá. :hug:

Kdo nezažil, nikdy nepochopí. A je jedno, zda se jedná o náhradní mateřství nebo o jiný životní problém. Prostě to je tak, až se ti dotyční dostanou do dané situace, pak teprve začnou přemýšlet nad tím, jak z ní ven a jakým způsobem, možná začnou právě oni být více empatičtí k danému tématu, protože budou chtít najít nějaké řešení. Nenech se ničím odradit, zejména nééé negativními lidmi, a pokud vnitřně cítíš, že chceš udělat sestřenici šťastnou, jdi za svým cílem. Držím moc palečky, ať se brzy zadaří.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2248
18.2.17 21:42

Holky, to co tu čtu mi vehnalo slzy do očí, jste prostě skvělé, každá jiným způsobem, ale jste…Každá máme svůj příběh a musíme být silné a věřit, že to nakonec všechno dobře dopadne. To jak se tu podporujem, mi vždycky dodávalo sílu jít dál…všem, co pořád čekají posílám pozitivní energii, zvládneme to, já tomu věřím :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
458
18.2.17 22:27

@Jedna babička To jsem zase ani na vteřinu nezapochybovala, že by se mnou do ivf nešel. Neutíká z boje, v tom se chová jako chlap a to se mi na něm líbí. Navíc máme přirozeně počatou dceru, kterou nade všechno miluje. Moje problémy nastaly až jako následek komplikací po porodu, takže jsme v tom byli od začátku spolu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1888
19.2.17 08:33

Čtu si všechny příspěvky a teď u toho bulím. Cesta za miminkem je hodně dlouhá a nikdy sem si nepředstavovala, že to bude takhle bolet. Za chvíli to budou tři roky, co jsme si řekli, že je náš čas, první rok jsme nic neřešili. A po roce jsme začali. Když se zpětně ohlédnu, tak mě to i dost změnilo, už se tolik nesměju a uzavřela sem se i víc do sebe. Protože se často od svého okolí setkám s tím, že mi řeknou, že si buduju kariéru a děti nechci nebo mi často odpoví, že jsou i ženský co děti nechtějí. nechápou, co si každý měsíc člověk prožije, když přijde menstruace, co je čekání na výsledek po ET. Nebo mi poví, tak jděte na IVF a dítě bude. jaký to omyl. Moc vám všem chci poděkovat, za to že jste, že se s vámi můžu podělit o to, co cítím. Ale pořád věřím, že si nás mímo najde. Mám podporu v mojí mamině, která se k tomu staví, tak, že prostě mimčo bude sice trochu dýl, ale bude. Horší je to s tchýní, v tý podporu nemám : (

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2148
19.2.17 10:11

Každý tady ma svůj příběh. ja teda při pročítání příspěvku taky bulim a nejen dnes ale i když si tady čtu o neúspěších a nebo nakonec i úspěšném poceti.ja to odkládal protože jsem nenašla toho pravého a nebo když už jsem sú myslela ze je čas na miminko tak řekl jo potom, později ale kdy když je mi 34?tak sem odešla k mojí tajné lásce s kterou jsme se mijeli-nejdriv byl on ženatý, pak zas ja zadaná a kdyz to konečně vyšlo me bylo 36a hned jsme začali pracovat na miminku oba jsme to tak cítili. bohužel nám to nešlo. dr rekl zkoušejte a přijďte za rok když se nezadari. takže po roce doporučení do Varu první neuspesne ivf, doporučení na imunologii-čekání na výsledky. pak druhé ivf a zase nic. třetí a opět nic.kdo si to neprozije nemůže pochopit jaké to je když vám pořád tvrdí jste zdraví teď uz to musí vyjít. je opravdu úžasné ze se tu člověk může na někoho obrátit a bi ze v tom není sam-ja uz mám jen mamku a ta mš alzhaimera takze s ni si o tom nepromluvim a hlavně jsme to nechtěli nikomu říkat aby se pořád někdo ptal -tak co kdy uz to budete mít? holky jste skvělí díky ze tu jste.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4155
19.2.17 10:15

@majja2 hodne sil…taky nemám s kým to moc pořešit mam jen jedu kamarádku která si tím taky prošla ted má čerstve druhou holčičku tak me jako jedna z mála chápe ale jinak…kdo to neprožil nepochopi taky jsem to tak uplne nechápala když já jeste myslela že bude vse ok a kámoška mi popisovala strasti IVF…Snažila jsem se ale skutečně jí rozumím se vsím vsudy az po tom když jsem si tím prošla taky…
Doufám že se vysněného miminka dočkáš co nejdřív :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 166 recenzí

Digital

  • (4.2) + 99 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku

Ikona - Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.