Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, píšu, protože doufám, že se mi tak trošku uleví. Trápí mě samota, jsem půl roku bez přítele a dost často na něj myslím. On už žije s jinou a vše to zpracoval dá se říct v pohodě. Týden zpět dokonce přijel a chtěl se stýkat se mnou i s ní a že si časem vybere, že je možné, že se mnou se bude stýkat třeba dva měsíce a nakonec si vybere ji. Vyhodila jsem ho a on se samozřejmě vrátil k ní. Ale s tak strašně těžkým srdcem, tolik mi chyběl
a uvědomila jsem si, že z toho vůbec venku nejsem. Pořád přemýšlím, jak nám spolu bylo, co vše jsme spolu dělali, bydleli jsme spolu a já byla více méně šťastná. je to vůbec normální? Trápit se po tak dlouhé době?
už si připadám jako z jiného světa, za toho půl roku jsem si našla dost zálib, mám kolem sebe milující lidi, ale stejně mi vnitřně schází on a už nevím, jak začít sama. Ta jeho návštěva mě posunula zase na začátek a bolí to jako předtím a ty myšlenky jsou zpět
vracet se nechci, bojuji s tím, navíc on mě chtěl jen jako milenku což bolí ještě více. Jen už prostě nevím jak dál. Sportuji, chodím s kamarády, teď se učím vařit vše zdravě a přesto je v mém srdci pořád prázdno po něm a nejsem skutečně šťastná. Tak co dělat dál
mám strach, že to tak bude pořád, že po něm to místo nezaplním
moc děkuji za reakce ![]()
No hold to nekdo takove situace hure nese a neumi rychle hodit za hlavu. Nemas nejakeho domaciho mazlika? Kocka, pes, potkan, krecek…o co se muzes starat a zaroven vis se mas s kym pomazlit a venovat se mu??
@Kamikadze zvířata mít doma nemohu kvůli práce, měla jsem kočičku a kocoura, ale musela jsem je dát pryč, vracím se mnohdy pozdě večer, navíc jsem ani finančně nemohla je uživit, protože bydlím sama, a to bylo pořád sterilivo a žřádlo, a tak dokola. A já sotva tak tak vyjdu, tak zvířátko by v tomto případě řešením nebylo
Půl roku je v podstatě hrozně krátká doba na zlomené srdíčko. Chce to víc času a až sama zatoužíš po nějakém muži - je jedno jakém, jen ne po bývalém příteli, tak budeš připravená na další vztah a uvidíš, že na konec se budeš mlátit do hlavy, co jsi na něm vlastně viděla ![]()
@padandy, měla bys být hlavně šťastná, že ses zbavila takovýho pitomce, viz první odstavec ![]()
@KPKristy ono se to lehce říká, jen hůře provádí
@Petule030 no já to mezitím zkoušela s jinými, ale do nikoho jsem se nedokázala zamilovat, a půl rok mi přijde strašně dlouhá doba. A pořád nedokážu pochopit, že on si našel jinou tak rychle a ještě se s ní odstěhoval (po dvou měsících). Ten svět je ale nespravedlivý
![]()
@padandy, však já vím! Kdo si tím neprošel, že…
Nejspíš to chce čas a nevídat se, a i když ti teď připadá, že už nikdy nebudeš šťastná, tak se s tebou klidně vsadím o milion, že budeš
![]()
@padandy jako prvni vec bych prestala sledovat to ze s ni je a jak dlouho a co dela apod. Po tezkem rozchodu po 7mi letech mi to trvalo mesic se z toho dostat - schovala jsem jeho veci a darky od nej, PRESTALA resit co dela, stalkovat ho na FB a slo to samo. Stacilo zacit trochu vic sportovat, makat na sobe, dat si cil a jit za nim.
Vim ze je to tezky, ale prijde mi ze ty porad jeste nedokazes existovat mimo ten vztah a to je to hlavni co te ubiji. Pokud neutahnes poradne financne byt, sehnala bych si spolubydlici, treba kamaradku. Nebudes tam vecne sama a uzirat se a taky zvladnes neco usetrit na treba vylet nebo dovolenou ![]()
@padandy ja byla sest let sama jen s dcerou a nejak mi to vubec nevadilo, a uprimne, bylo mi mnohem lepe ![]()
@Meluzinecka na fcbooku mu nechodím, to už jsem obrečela milionkrát, když jsem viděla fotky jeho a jí. Mě podvedl, očividně ji dělá to same, když se chtěl vídat se mnou.Asi to má v sobě. Podvědomě vím, že je to špatně ale myšlenek na něj se zbavit neumím
ano, řeším co dělá ale pokaždé se snažím myslet na něco jiného když to na mě přijde. Jen jsem chtěla vědět, zda nejsem divná, když mě to drží už pů roku. Spolubydlící si teda nedovedu představit, žiju sama už tolik let, že tu ztrátu soukromí bych nezvládla. Makat na sobě budu dál a snad přijde den, kdy budu šťastná. Jen někdy už prostě nevím jak dál, co víc udělat..
@jenika1 děkuji
snad ano, teď si to stále nedovedu nějak představit. Každopádně je mi 24 let, tudíž nejspíš někde ještě někdo bude ![]()
Cítila jsme to samé, dostávala jsem se z toho 2 roky a věř mi přejde to
taky jsem si říkala jak to nikdy nebude možné atd.. Byli jsme spolu 8 let a ejhle po 2 letech samoty a odmítání chlapů, jsem konečně jednoho ne odmítla a jsme ted nejšťastnější člověk na světě. Klepu si ted jen na čelo pro koho jsme se to trápila, pro člověka co mě nemiloval a nic jsme pro něj neznamenala. Byla to stejná situace jako ta tvoje, taky si našel jinou a hned s ní šel bydlet, rok měl nás obě dvě. Já byla ta milenka a stejně to nikam nevedlo. Neboj taky na to příjdeš, jen to není hned. V první řadě musíš se s tim sama smířit a brát to jako hotovou věc a uzavřít to v sobě a najít nový cíl. Čeká tě někdo daleko lepší a buď ráda, že tě takový pitomec nechal. Držím palečky ![]()
@padandy píše:
Ahoj holky, píšu, protože doufám, že se mi tak trošku uleví. Trápí mě samota, jsem půl roku bez přítele a dost často na něj myslím. On už žije s jinou a vše to zpracoval dá se říct v pohodě. Týden zpět dokonce přijel a chtěl se stýkat se mnou i s ní a že si časem vybere, že je možné, že se mnou se bude stýkat třeba dva měsíce a nakonec si vybere ji. Vyhodila jsem ho a on se samozřejmě vrátil k ní. Ale s tak strašně těžkým srdcem, tolik mi chyběla uvědomila jsem si, že z toho vůbec venku nejsem. Pořád přemýšlím, jak nám spolu bylo, co vše jsme spolu dělali, bydleli jsme spolu a já byla více méně šťastná. je to vůbec normální? Trápit se po tak dlouhé době?
už si připadám jako z jiného světa, za toho půl roku jsem si našla dost zálib, mám kolem sebe milující lidi, ale stejně mi vnitřně schází on a už nevím, jak začít sama. Ta jeho návštěva mě posunula zase na začátek a bolí to jako předtím a ty myšlenky jsou zpět
vracet se nechci, bojuji s tím, navíc on mě chtěl jen jako milenku což bolí ještě více. Jen už prostě nevím jak dál. Sportuji, chodím s kamarády, teď se učím vařit vše zdravě a přesto je v mém srdci pořád prázdno po něm a nejsem skutečně šťastná. Tak co dělat dál
mám strach, že to tak bude pořád, že po něm to místo nezaplním
![]()
moc děkuji za reakce
je ještě brzy..netlač na sebe nespěchej.. nic neuspěcháš je zbytečné si vyčítat že UŽ je to půl roku a ty musíš být v pohodě..no tak nejsi no a co..prostě potřebuješ víc času.. bude to dobrý..neboj ![]()
Mě to trápilo 3 roky, když chlap zahodil 7,5 let společného vztahu a ejhle, po 3 letech mám nového a ještě lepšího přítele, který se tamtomu bývalému nemůže ani rovnat. Takže za mě - najít si hned chlapa, budeš aspoň myslet na něco jiného.