Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím všechny,
jdu za vámi pro radu/inspiraci, jak probíhá uspávání Vašich prcků, jelikož u nás je to trochu boj…
Malá má přes rok a někdy už vážně nevím, jak to vymyslet, aby bylo uspávání bez pláče. Večerní uspávání ještě relativně jde, většinou usne cca 10-15 minut po mléku, ale to poobědové… ani nevím, kdy proběhlo bez pláče. Přitom už vidím, jak je unavená, ale ne a ne usnout.
Moje úžasná představa o tom, jak si spolu lehneme, čteme, mazlíme se absolutně nefunguje, prostě v klidu neuleží, není ani tulící tvor (přes den taky nepřijde, že by se chtěla jen tak pomazlit), takže většinou překonáme chvíli breku v náručí a pak usne… jenže mi připadá, že je to pro ni utrpení a pro mě taky!
Druhá věc je, že neusne u nikoho jiného. Ani u přítele, to přijde křik a já běžím. Možná chyba, ale nechci ji nijak trápit. Ani násilím nechávat samotnou v postýlce, kde by se ubrečela…
Tak mě zajímá, jak je to u vás?
Ahoj, dcera od narození usínala jedině v mém náručí. A to ještě při ukolebavkach na spotify nebo pak s Moonie(šumící plyšák). Po roce se to už nedalo, bylo to horší pro ni i pro mě, protože už byla velká a já umirala na záda a ona už nemohla usnout ani u mě. Nakonec v zoufalství jsme ji jednou položili do postele a prostě nechali vyrvat. Upřímně to bylo lehčí než jsme si mysleli. Neplakala dlouho a spala dokonce líp, každou noc se to zlepšovalo a pak se začala těšit na každý spaní. Každopádně postýlku mám do teď vedle sebe u postele a kdykoliv potřebuje pomazlit nebo cokoliv, má možnost. Má tam svoje nejoblíbenější plyšáky a před spaním se hodně mazlíme a zpíváme nebo si povídáme.
Fláknu ji do kočáru a jdeme pro dceru do školky. Usne za chvili a pak ještě dospava v garáži, nebo venku dle počasí.
Dneska vyzvedavala dceru babička a taky mě usla doma až před chvílí. Normálně zajede před 12 i dřív.
Uspavam u prsa, jak usne, tak odložím. Občas uspava muž, ten ji vezme, priplacne malou na sebe, spacifikuje, mala minutu knoura a usne ![]()
Starší jsem dala do postýlky a sedla si k ní, držela jsem jí za ruku atd. Když brečela nebo dělala blbosti, pořád jsem tam s ní byla a snažila se jí uklidnit. Někdy to bylo rychlejší, někdy to trvalo déle, ale vždy pak usnula. Dítě si zvykne, jen to nesmíš po pár minutách “bojů” vzdát.
V postylce pres den některé děti nespi, moje ne a kamarádky taky ne, v tom jsme se dost shodly.
lezou nam po hlavě a při čtení pohádky usiname my a ne děti
![]()
Takže jestli mas taky ten problém, doporučuji vytáhnout kočár a jezdit, ušetříš si nervy. Jestli mate domek a nějaké místo tam někde u nej na zahrádce, poradne dite navleces, zabalis a až usne, prijedes domu a nechas dospat venku. V paneláku to je horší, to by se muselo vymyslet nějak jinak. Neoblekat moc a dat ho na nějakou deku, ve které ho pak přeneses dovnitř a polozis někam, abys nesahala přímo na nej a nevzbudilo se tím ![]()
Ahojky, mam 13m syna a ted zacal ted obcas bojkotovat odpoledni spanek, takze si rikam, jestli by mu uz nestacil jeden. Budto zkusit delsi bdele okno nebo kocarek.Ja resim tento problem opacne, vecer plac a to jsem ho vzdy jen dala do postylky, odesla a spal ![]()