Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky jestli někdo prožívá podobné co já, třeba poradí. Jsme s manželem 10 let,2 holčičky 8 a 4roky.Od začátku jsme měli problémy tipu manžel věčně v hospodě, občas nějaký úlet a doma nadávky. Bez problému mi řekne pío, kráo apod. Myslím, že je i schopnej být někde, opít se a jít s kdekým. A na druhou stranu nás rád má, holkám se celkem věnuje. Co se narodila druhá holčička a zjistila jsem že někoho měl, i když to zapřel, tak už jsem doma jen neštastná, nevěřím mu.Do toho občas pár těch nadávek, někdy i před holkama, i svojí mamče je schopnej říct Jdi do prdle, drž hubu…několikrát jsem mu řekla, že odejdu, protože se to nedá snést, tak je chvíli klid a pak nanovo. V létě byla odchodová krize, ted před 14ti dny znova.Dala jsem šanci, ale cítím doma napětí. V sobotu jsem šla s holkama na kafe,odpol.se holím a on mi řekne:Se holíš, to bude večer šukaka vid? a naštvaně odejde…už to nesnesu. Nechci žít takhle další desítky let. Myslíte, že je schopnej se změnit a že je to důvod odejít od něj? Už ho nemiluju, vším se mi oddálit, mám ho ráda jako kamaráda a bojím se mu to říct. Asi to tuší…
Bude to jen horší. A jak to máte s bytem? Napůl? On má kam jít, když ho vyrazíš?
Právě, že se celkem drží, je sprostej jen někdy. Nedávno jsme byli plná rodina debilů, protože holčičky mají nějaké zlobivé období, řekl jedné že je debilní, pak že jsme debilové všichni. Když jsme to probírali, přizná, že to nemá říkat, ale že to vyjede a pak ho to mrzí. Ale na to mu kašlu, celkově je sprostej a ač krásné holčičky, i ony mají mluvu strašnou. A právě se bojím, že se to nezmění. A nesmí se mi divit, ale já ho po tom všem opravdu milovat přestala. Ted nevím jak dál. Dusit to v sobě? Popravdě jsem s ním, jen že máme ty děti. Postavil nám barák, ale tady bych já zůstat nechtěla, můžu jít k mamce, která to sama ví, že to u nás není ideální. Nebo mu řeknu pravdu:vším co se stalo, tě mám ráda už jen jako kamarádsky, ale kvůli dětem jestli chceš, tu budu. A uvidím, jak se zachová? Jestli bude chtít, být spolu naoko nebo to nekousne, že s ním už nejsem tak jak manželé být mají…
Tak upřímně, na zázraky nevěřím, on se nezmění. Jestli to má dopad aji na holky, tak bych se zbalila a šla.. Já bych s takovým člověkem nebyla ani minutu.. ![]()
Není to vůbec lehký a vím, že jako já je nás spousty…taky vím, že z toho bude špatnej, ale zase si říkám, že na to měl 10 let a miliony šancí chovat se normálně. Ted když asi opravdu tuší, že už s ním být nechci, tak se spíš drží, nebo nevím. Ted se bavíme normálně, ale já se přetvařuju…a pořád se mi vrací všechny hnusný věci z minula a nedokážu nad tím mávnout rukou. Určitě by ale asi měl vědět, co se mi v té hlavě honí, že jo?
@Adéla1980 píše:
Není to vůbec lehký a vím, že jako já je nás spousty…taky vím, že z toho bude špatnej, ale zase si říkám, že na to měl 10 let a miliony šancí chovat se normálně. Ted když asi opravdu tuší, že už s ním být nechci, tak se spíš drží, nebo nevím. Ted se bavíme normálně, ale já se přetvařuju…a pořád se mi vrací všechny hnusný věci z minula a nedokážu nad tím mávnout rukou. Určitě by ale asi měl vědět, co se mi v té hlavě honí, že jo?
Odejdi od něj. a to hodně rychle. Nezůstávej u něj už kvůli holkám. Tohle přece nemusíte zažívat. Všude jinde vám bude lépe než s ním…
Ahoj, uplne mi beha mraz po zadech… odejdi od nej a nevracej se, uz kvuli holcickam. Bude Vam lip… drzim Vam vsem moc palce! ![]()
Ahoj, a dokážeš přijmout výsledek případného odchodu, že on zůstane s holkama v domě a ty sama u mámy? Nebo že si vydobude péči o holky půl napůl? Protože jestli píšeš, že se k holkám má, tak je dost pravděpodobné, že o holky bude bojovat.
Než uděláš nějakou blbost, měla bys využít absolutně všechny možnosti to dát dohromady, včetně pomoci odborníků. Protože pokud ti tady holky radí, abys odešla a ony neprožívaly tohle, měly by taky říct to bé, že tím pádem budou prožívat rozchod bůhví jaký a pravděpodobně konflikt o ně, případně střídání pobytu u maminky s babičkou a tatínka s novou slečnou. Co je pro holky lepší? No to bys měla vědět ty.
Strašně ráda bych odešla. Ale přesto, že už k němu opravdu nic necítím, mám o něj strach, protože vím, že o nás nechce přijít a jak by to zvládal. Ale dlouho jsem čekala na změnu, a přesto, že alespon maličko to lepší je, pořád to není na to žít v tom celý život. Bez lásky to fungovat nemůže…a vztah bez důvery a úcty není vztah.Asi by si neměl dovolit i kdyby to mělo být jednou za čas slova tipu:jdeš na kafe s holkama, tak hezké šu. ání…ty se voníš, když jdeš do práce, aby se to líbilo tam těm mrď..kům, co tam máš…já vím, píšu pořád dokola, ale spíš se chci ubezpečit, že takhle to ve vztahu být nemá a že tím odchodem asi opravdu udělám tu nejlepší věc…vždycky mu říkám:proč to říkáš, asi proto, že podle sebe soudím tebe. Bůh ví, co kde děláš, že si pak o mě myslíš takové věci…
Holky a jak na to? Říct mu, pojd si v klidu sednout, chci ti říct, jak to cítím? Vím nabeton, že mě bude zase přemlouvat at to znova zkusíme…ale ted už vím, že nechci…
Co pro holky bude lepší? Žít v tom, že tatínek bouchne dveřma, že máma je kr.va vypat..ná…že zlobí a jsou deb. lové? Já jsem mu několikrát řekla, že když ho to mrzí, že se sebereme a půjdeme někam k doktorovi, třeba nějaké prášky na sklidnění aby bral nebo tak…ale to nechce. Když bude mít klid doma, bude i on v klidu.Ale v tom případě si budu muset nechat líbit ty věci popsaný výše, že když chci jednou za jakou dobu někam s holkama, budu snášet že si myslí, že jsem ku.va apod. Ale sám si jde kdy chce, kam chce a nikdy bych mu neřekla, jdeš se hon. t…
A samozřejmě vím, že je má rád a mohl by je opravdu vidět i každý den, kdyby chtěl. Je táta stejně jako já máma, takže nejsem taková, jednou za 14 dní víkend a dost.
Zkus ho dotáhnout do poradny nebo k psychologovi, práškama mu nevyhrožuj - on to bere určitě velmi negativně. Ale pojmi to jako že půjdete oba zkoumat své problémy a co oba můžete pro vztah udělat. No a pokud by to nepomohlo, zkuste se domluvit na půlročním rozvodu. Tj. že půl roku budete od sebe a pak si sednete a povíte, jak se v nové situaci cítíte. A co chcete dál. Ono někdy vyzkoušet si tu druhou cestu je taky dobré.
S práškama to nebylo vyhrožování, spíš jsem chtěla, aby mu někdo pomohl a aby věděl, že se nemusí stydět jít kvůli tomu někam. Ale zkusit tu poradnu taky můžu, i když si myslím, že u něj neuspěju a chtít nebude. Ještě i ten rozvod jakoby na zkoušku by nebyl špatný nápad…uvědomit si, jestli to je to ta správná cesta nebo ne…ale rozhodně nejsem tip, co by rozvracel rodinu jen tak pro nic za nic…jen se to za ty roky ve mě nashromáždilo, přeteklo to a už dál nechci žít tak jako doted…
@Adéla1980 píše:
S práškama to nebylo vyhrožování, spíš jsem chtěla, aby mu někdo pomohl a aby věděl, že se nemusí stydět jít kvůli tomu někam. Ale zkusit tu poradnu taky můžu, i když si myslím, že u něj neuspěju a chtít nebude. Ještě i ten rozvod jakoby na zkoušku by nebyl špatný nápad…uvědomit si, jestli to je to ta správná cesta nebo ne…ale rozhodně nejsem tip, co by rozvracel rodinu jen tak pro nic za nic…jen se to za ty roky ve mě nashromáždilo, přeteklo to a už dál nechci žít tak jako doted…
Nejde o to, že ty jsi to nevnímala jako vyhrožování, ale spíš jak to on mohl přijmout… Proto i ta poradna by měla být komunikována hlavně tak, že chceš si vyřešit svůj problém a on ti může pomoct, když tam půjde s tebou, ne tak, že chceš docílit, aby se on v něčem změnil, to ho tam fakt nedostaneš.
@Táta Pavel píše:
Nejde o to, že ty jsi to nevnímala jako vyhrožování, ale spíš jak to on mohl přijmout… Proto i ta poradna by měla být komunikována hlavně tak, že chceš si vyřešit svůj problém a on ti může pomoct, když tam půjde s tebou, ne tak, že chceš docílit, aby se on v něčem změnil, to ho tam fakt nedostaneš.
Táto Pavle tady nepomůže nic jiného než se sbalit a odejít. Takový hovado se nezmění. Já být zakladatelkou, tak si nahraji všechny ty tituly, kterými ji uráží a pak to pustila před soudcem. Neuráží jen ji, ale i holčičky a rodinu zakladatelky. A o nějakém nároku mít holky ve své péči si to hovado může nechat akorát tak zdát. Bude rád, když je bude moct vídat jednou za měsíc!
Táto Pavle, tobě asi přijde, že ta špatná jsem já…přece mu neřeknu, pojd do poradny, protože JÁ mám problém. On to ví, že ty jeho výbuchy apod. nejsou normální, omlouvá se, tak musí jít proto, že ON s tím chce něco dělat. Já jsem se snažila celý ty roky…možná by i jemu beze mě bylo lépe a když bysme oba byli v pohodě a štastní odděleně, tak by to třeba holčičky taky vzali. Viděli by konečně mamku štastnou, tátu taky…podle mě se prostě nesmí ten chlap NIKDY snížit k takovému chování…kort kvůli prkotinám.