Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Domnívám se, že vyhnout se nevyhnutelnému by byla ta nejlepší cesta. Nemáte to v sobě uzavřené a dost možná to ani uzavřít nelze. Ale kdo ví, klidně to může dopadnout i dobře…
@Michelle_M píše: Více
Nosil jí do práce její oblíbené sušenky. Psal tady o tom před asi dvanácti lety. Třeba o sobě dá vědět, chodí sem taky.
@Michelle_M píše: Více
Po minutě zezadu řekl, že její ségra je lepší a pak si ho utřel do záclony.
Hele, co se škádlívá se rádo mívá. On ji už dávno pustil z hlavy, ale ona ho v té hlavě má nejen v hlavě, ale i v srdci. No a to jí dost děsí…
@Michelle_M píše: Více
Nešel s ní do vztahu a měl ji na háku. Zkoušela všechno, dokonce přefikla i jeho kámoše a stejně ho pořád nemůže dostat z hlavy, teď zakládá kvůli tomu diskuzi na epipi ![]()
V hlavě ho mám, ale ne tak jak se tady popisuje
. Růžový brýle spadly dávno před tím, než jsem se dala dohromady se svým současným mužem. City jsou dávno pryč a zbyla jen ta hořká pachuť. I kdybychom spolu byli, tak by to vydrželo chvíli, každej jsme z jinýho těsta. Jde mi fakt o to, jak to hodit za hlavu, chovat se k němu normálně bez vyčítání něčeho z minulosti. Ještě dodám, že on se mi za všechno dávno omluvil, ale ani to nepomohlo k „let it go“
@Anonymní píše: Více
Takže se ti už dávno omluvil, mělo by to být dávno pryč a ty teď budeš čeřit vodu? Jo, to manžela bezesporu potěší.
Tak se nezúčastňuj a máš klid. Jen mám takový pocit, že zrovna ten ty nechceš
.
To je tak těžké říct „Ahoj?“
Když to budeš cítit, můžeš říct dokonce:„Ahoj, jak se máš?“
Do úsmevu tě nikdo nenutí, do dlouhých pohledů tě nikdo nenutí, lze být slušná, ale zůstat chladná.
@Anonymní píše: Více
Znovu - co z minulosti bys mu chtěla vyčítat? Měli jste bouřlivý vztah bez budoucnosti, to jak ten vztah vypadal, co se v něm stalo a jak skončil bude cca z 50% i tvoje vizitka. Možná zkus odpustit nejdřív sama sobě? ![]()
Ahoj.
Asi před 7 lety jsem chvíli udržovala milenecký vztah s jedním mužem, byla mezi námi vždy velká chemie, ale on o nic víc než sex nestál. Já tenkrát ano. Byla to vášnivá známost, stihli jsme si za tu krátkou dobu říct hodně nepěkných věcí, ale stejně jsme ten „vztah“ několikrát obnovili. Holt přitažlivost, city, růžové brýle..
O pár let později jsem se dala dohromady s mužem ze stejné party jako byl ten exmilenec, vlastně byli kamarádi. Tenkrát jsem si svého muže přetáhla na svoji stranu a oni dva se už moc nestýkali.
V poslední době jsem si uvědomila, že jsem tomu bývalému doteď neodpustila. Kdykoliv na něj dojde řeč, je mi až fyzicky nevolno, na druhou stranu mi chybí to období, kdy jsme byli spolu, ale to už se nikdy nevrátí, oba jsme už dávno jinde. Bohužel se cesty zase zkřížily a já jsem se dozvěděla, že se budeme od května zase potkávat, všichni 4, já, můj muž, on a jeho žena. Jedná se o jednu společnou záležitost a bohužel se tomu nedá vyhnout.
Co teď? Neumím si moc představit, že se budeme kamarádsky bavit, když na něj myslím, vždy si vzpomenu na ty sviňárny, co mi provedl a vrací se mi to, jsem smutná a trápím se. Ale už nechci, ráda bych to po 7 letech už hodila za hlavu a brala ho jako normálního známýho. Život je krátkej, co jsme si, to jsme si. Ale JAK? Má někdo zázračnou radu, jak se tím už netrápit a odpustit?