Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
No tak prostě měj nervy, na to nejde nic jiného poradit. Tohle se musí jen přežít. Mám 13letého syna a někdy je to taky labůžo, jediné, co pomáhá, je v duchu počítat do deseti a uvědomit si, že ho nechci zabít
Děkování a prosení tedy vyžaduju, jinak sorry, nic nedostaneš a hotovo.
To se musi prezit. Moje dcera,15 let, suoer holka, mila, chytra, vsechno ok, ale presne jako ty, nekdy ty kecy🙈 nejvic me prudi, kdyz vzdycky tak frustrovane zachrci, jako ze jsem trapna…kdyz uz prestreli, tak reknu oresne co ty, ze se mnou takhle nebude mluvit…ja myslim, ze uz jsem skoro z toho nejhorsiho😂 🙏
No ja mela hroznou pubertu, takze to i,,chapu"…
Asi proste musim jen vydrzet.
Když rekne něco přes čáru, jasne se vymezit.
Protaceni oci neřeším, ze jsem evidentně stará a trapná taky ne, vyroste z toho.
Někteří pubertaci na pár let s rodiči prakticky přestanou mluvit, někteří se je neustále snazi vyprovokovat k reakci, nekteri jen trousi blbe poznamky..chce to pevné nervy a občas si vzpomenout, jaký to byl roztomilý ťuťík ![]()
Prostě puberta. K životu patří a nelze se ji zcela vyhnout. My jedeme druhé a třetí kolo souběžně. Jdu zaklepat 🙏a hore poděkovat, že nic strašného se neděje.
Když mají pubertální průjem, protože v tu chvíli neví, co sami se sebou a mluví za ně hormony. tak jim k tomu řeknu své. Ale nechám je, ať se uklidní. Pak je zas normální řeč. Taťka to neumí diplomaticky, takže ten jim dá důrazně hašte. To pak kolikrát jemu musím říct, ať se uklidní, že zbytečně to vyhrotil. Pokud je jen koulení očí a slovní průjem, jak je u nás, tak je pořád dobře. Může být mnohem, mnohem hůř (šikana druhých, drogy, cigarety, utíkání ven, absolutní ignorace atd.). Nafouklá pusa je proti tomu nic.
Naší starší začla puberta taky nějak, když měla 11-12 let. Podobný začátek a průběh byl, jak máme u mladších. Koulení očí, slovní průpovídky, občas papiňák. Nic jiného se nedělo. Naštěstí. Jak je podzimní a je tím pádem starší ve třídě, tak pak viděla, jak „pubertují“ spolužáci. Ještě koncem sedmé třídy a malou část osmé s tím bojovala. Pak jak otočí klíčkem někdo. Klid. Od té doby je s ní rozumná řeč. Jako občas umí uvažovat dětsky, naivně, protože nevidí důsledky. Něco ji naštve. Ale už se dalo vše klidně vysvětlit. A většinou už měla takové rozumné, až dospělácké myšlenky a nápady.
@JancaS84 píše: Více
Nedelala, byla jsem hodna holka co si nejradeji cte, ani me nenapadlo delat nejake alotrie ani jsem si nemyslela, ze jsou rodice mimoni.. ![]()
Já jsem se naučila jejich mluvu a když na mě spustí po jejím, taky hodím do placu nějakou jejich hlášku. Ale musím říct, že u nás jsou jasně daná pravidla a nedodržení se jim nevyplatí ![]()
Takže fungují, někdy s kecama, někdy zkouší zda to nemůže udělat sourozenec ( jak se dohodnou mezi sebou je mi jedno, hlavně musí být hotovo). Na prvním místě je škola ( ta je bez problémů), pak každý nějaký povinnosti doma a pak je mi jedno co dělají.
Když si vzpomenu na sebe, tak mám zlaté děti, ale to jim neříkám ![]()
@Kelsey1 píše: Více
hmmm, moji dceri zacala puberta nekdy na 4 letech, od te doby se to prubezne zhorsuje.
@unuděná píše: Více
no… vsak ja se toho bojim. Bude to HODNE narocne.
O to narocnejsi, ze ja pubertu jako takovou moc nemela. Ja jsem si hledela sveho, blbe kecy jsem nemela. Byla jsem zalezla u sebe v pokoji y ani o mne nevedeli.
@PinkiePieCutie píše: Více
Jo. To u nás taky chvilku bylo. Říkala jsem tomu školková puberta. Byla kolem toho čtvrtého - pátého roku. A pak zas stopka. Klíček se otočil.
Zdravim, mam 12 letou dceru. Je hodna a umi byt i zlata. Ale puberta s ni clouma. Umi byt drza. Kdyz ji neco reknu tak to udela. Nekdy pozdeji ale udela. Ale spis mi vadi jak se mnou mluvi. Az ji musim rict, ze takhle teda se mnou mluvit nebude a ze zapomina podekovat s nebo poprosit.
Nechci ji vyhrozovat a ani se s ni hadat, protoze to nema cenu, nema to zadny prinos.
Jak s takovou puboskou pracovat? Nekd na to nemam fakt nervy.