Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se nezhroutit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.12.16 18:44
Taky jsem dnes brečela na wc, ale z jiného důvodu. Já nevím, nejsem pro trestání za záchvat vzteku, snaží se jen projevit, hledá se, učí se vyznat ve svých emocích. Já bych ho nechala vztekat a donakoupila si, aspoň by mi nechodil za zadkem a měla bych na nákup víc prostoru. Přejde to, neboj, jsi skvělá máma, všechny jsme!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.12.16 18:48
@Karleon píše:
Taky jsem dnes brečela na wc, ale z jiného důvodu. Já nevím, nejsem pro trestání za záchvat vzteku, snaží se jen projevit, hledá se, učí se vyznat ve svých emocích. Já bych ho nechala vztekat a donakoupila si, aspoň by mi nechodil za zadkem a měla bych na nákup víc prostoru. Přejde to, neboj, jsi skvělá máma, všechny jsme!
já tohle všechno chápu že se se hledá a podobně.. když jsem ho nechala vztekat tak za chvíli vstane a žene k regálům a vyndavá věci..kouše do jablek a pod. To ho nechat nemůžu. Ani tak nedostane za záchvat vzteku, jako za to že neposlechne. On opravdu vyloženě provokuje - dělá věc co nesmí a kouká při tom do očí a směje se tomu.. a když jdu k němu tak zaječí a zdrhá.
- Citovat
- Upravit
bibie
1.12.16 18:49
Snizim ocekavani, reknu si, ze je nedovyvinuta… Dam si vino, delam, ze nejsou… Potkam se s kamaratkou se stejne prastenym ditetem…no a realne se to ty deti hezky uci a chovaji se lepe a lepe…vse delas dobre a ono to prejde…
- Citovat
- Upravit
bibie
1.12.16 18:54
A chtela bych ho potkat, docela bych se zasmala, kdyby takhle radil v obchode-kousani do jablek 
jsem mrzout ale posledni dobou se radsi zasmeju na tom co se nedari, deti jsou z toho zatim vykulene. Asi ho nudi bezne cinnosti tak si to zpestruje, zkus mu davat ukoly. Jednu dobu to u ns fungovalo, tesili se jak blazni-jen nebyl kdo by je porad vymyslel. Ze vseho vyroste a budes se smat uvidis.
- Citovat
- Upravit
1.12.16 18:55
Já si také nechám ráda poradit, mám deti dve(vek 8 a 3), jsem na ne sama, s partnerem jsme se rozešli. A každý den resim nejakou scenu, hádky mezi detmi, apod…Jsem vysilená, mám dojem, že je to ted u nás nejaké hrozné období a prikláním se k tomu, že proste nechodime ven jak v lete, deti se doma nudi…A já už taky brecim zoufalstvim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 18:55
Dcerce jsou tri a odezniva ji obdobi vzdoru, nikdy jsme doma moc biti nebyli a tak to chci i ja, jeste tak pred rokem jsem prozivala to same, co vy, ale nejak jsem proste rekla stop, nevim, kde jsem sebrala silu, ale jde to…dcerce vse zacla s obr trpelivosti vysvetlovat, nemlatim, plati na ni veta „tak, a ted se mama zlobi“ nebo kdyz reknu, ze ji v tu chvili neco, co ma rada, nedam, do sekundy vyplni, co po ni chci…naucila se, ze to tak proste je, ale trvalo to skoro rok…kdyz zacne hystercit, proste svedu jeji zajem na jinou vec, je zvlastni, ze venku to skoro nedela, nastesti…zkusila jsem zmenit sve chovani vuci ni, nejak ji doslo, ze se mama chova jinak a zareagovala pozitivne a k staremu chovani se nevracim, hodne stesti a trpelivosti preji, at to je brzy lepsi!:-) PS: druhe cekam, tak uvidim, jak to budu zvladat s dvemi ja:-) Drzte se:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 18:58
Ahoj, každá rada drahá v techto chvílích:o) ja načetla a vyzkoušela tehdy snad všechno a prostě, jak to kolem roku a půl přišlo, tak to kolem třetího roku odešlo
Je v pořádku mu dát najevo, že tohle se ti nelíbí, a le je třeba to prostě přežít lepší radu nemám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 19:00
Můj syn si v obchodě lehl jen jednou, ale já věděla důvod celý den jsme cestovali museli jsme a byl prostě už úplně unavený takže protivný a ve vlaku okamžitě usnul to mu byli 3roky. jinak mi tyhle scény nedělal. ale zlobil to zlobit uměl že mě vytočil doběla to jsem taky nevěděla kudy kam, pravidlo že jsem mu vysvětlovala a vysvětlovala to zabralo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 19:13
Neni divak, neni divadlo. Zustala bych v klidu. Mam prostredniho retardovanyho autistu a to je teprv neco.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 19:17
Mám doma to samé, synovi budoue v lednu tři roky a to co umí stojí za to a ano u nás se východně dostává za škodivé ataky na prdl. Už umím docela dobře rozlišit, kdy zlobí a neposlouchá, protože má nárok a pak kdy to dělá opravdu schválně. Nedávno mi takhle vběhl do silnice u školky, když jsme jeli pro dceru. To jsem mu jich na prdl nasázela dost, protože já letěla za ním a on si běžel kolem našeho auta pořád dokola a jelo auto, to jsem myslela, že ho trhnu vejpůl.
Dostal citelně a výstraha to byla velmi efektivní, protože i když jsem mu asi 1000krát říkala, ža auta jsou nebezpečná a nesmí se mě pustit a nesmí utíkat sám, neposlechl.
Taky mi dělá často peklo 
ale myslím, že z toho vyroste, dcera byla sice ve slabsím provedení, ale to samé a už je velmi rozumná a šikovná, bude jí 6 let, tak doufám, že to tak bude mít i on a vyroste z toho.
Jednota je pro nás taky eldorádo, bere taky věci z regálů, utíká mi s malých košíčkem a klidně i bez něj, je mu to jedno, pak když už zařvu 
což pobaví celý market, tak někdy poslechne a někdy ne.
Radu tedy nemám, nezbývá než to přežít. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 19:54
Syn byl to samé, s věkem je čím dál lepší. Už se s ním člověk domluví. V tomto věku byl v obchodě buď přikurtovaný v kočárku nebo seděl ve vozíku. Na volno bych to nedala. Sice na zemi neječel, zato pravidelně utíkal a bral věci s regálů. Stačilo, když měl skoro 3 roky a zdrhnul mi v supermarketu. Musela jsem nechat vozík vozíkem a letěla za ním. chytla jsem ho 10 metrů za vchodem.
Pomáhalo mi ho nechat ho manželovi nebo babičce a být chvíli sama. Jinak jsem nervák a řvu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.12.16 19:56
Mam doma podobneho raracha. 4 leteho. Vztekloun od malicka. Je to s nim uz lepsi. Ale i tak, jak neni po jeho a hned tak rve a vyhrozuje, ze bude brecet. Rikam mu. Ze klidne, ze mi to nevadi a ze breci malo nahlas. Teta venku ho neslysim…
- Citovat
- Upravit
1.12.16 20:12
@Anonymní píše:
já tohle všechno chápu že se se hledá a podobně.. když jsem ho nechala vztekat tak za chvíli vstane a žene k regálům a vyndavá věci..kouše do jablek a pod. To ho nechat nemůžu. Ani tak nedostane za záchvat vzteku, jako za to že neposlechne. On opravdu vyloženě provokuje - dělá věc co nesmí a kouká při tom do očí a směje se tomu.. a když jdu k němu tak zaječí a zdrhá.
A proto chodím se synem nakupovat zásadně, když je připoután v kočáru . Oni jsou ještě malí na to, aby poslechli. Nepochopí, že ty jablka, která vidí nemůžou hned jíst, že je to jiná situace, než doma. Teprve se to učí takže mě by ani nenapadlo vzít ho do obchodu jen tak „na volno“ bez kočáru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.16 20:25
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym
X-krát jsem tu četla diskuse o tom jak někdo nezvládá své dítě.. mám dvě.. dcera byla i jako malá hodná, žádné problémy s ní víceméně nebyli - aspoň si to myslím ve srovnání s tím co mám doma teď. Máme klučinu - 21 měsíců - a dneska už tu zoufalstvím brečím z toho že ho nezvládám. Neuvěřitelně provokuje, vzteká se a zlobí. Dnes - poprvé - strašná scéna v jednotě.. jak vystřižená z filmu - lehnutí si na zem a vztekání. Takhle mě snad nikdy nevytočil jako dnes. Jsem pro výchovné, takže ANO dostal i na prdku. Mě ale příjde že to ani nemá efekt. Ani se tak neptám co s ním protože vím že je tohle období a nějak to zvládnout musíme (teď jsem na něj 3 dny v kuse sama jelikož manžel dělá na dvanáctky a jezdí v 6 ráno z domova a vrací se na osmou) Dneska mám svátek a dostala jsem od synátora nejvynervovanější den co ho mámeJak zvládáte holky tu „psychickou“ bezmoc kdy už nevíte jak „dál“ a nechcete aby vám úplně rupli nervy..
Já se dnes zavřela na WC a tam 5 minut brečela zoufalstvím že ho nezvládám.. a ano - i přesto ho miluju -
teď ve světlé klidné chvilce přišel a dal mi hudlana
asi jsem se chtěla hlavně vykecat… uf! Rodičovství je boží
Prošla jsem si se svým starším něčím podobným, a reagovala jsem takto:
- Při scéně doma jsem ho dala do pokoje s tím, že smí přijít až se uklidní. V tom amoku stejně většinou nevnímal, takže výchovné plácnutí přes zadek bylo zbytečné
- Při scéně na hřišti - okamžitý odchod z hřiště (byl to trest hlavně pro mě, ale pro něj taky - chodíval tam moc rád)- šoupla jsem ho do kočárku, zakurtovala ho a odjela někam, kde nikdo nebyl (aby neměl obecenstvo)
- Při scéně v obchodě - okamžitě jsem opouštěla obchod a k jídlu pak dostal něco, o čem jsem věděla, že namá rád (vysvětlila jsem mu, že kvůli jeho scéně jsem nestihla nakoupit)
Vždy jsem se snažila, aby měl „trest“ nějakou logickou návaznost na prohřešek, aby si to spojil.
Nebudu lhát - stálo mě to hodně sil, ale po druhém roce už prakticky tyto scény nedělal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Omlouvám se za anonym
Jak zvládáte holky tu „psychickou“ bezmoc kdy už nevíte jak „dál“ a nechcete aby vám úplně rupli nervy.. 
Já se dnes zavřela na WC a tam 5 minut brečela zoufalstvím že ho nezvládám.. a ano - i přesto ho miluju - 
teď ve světlé klidné chvilce přišel a dal mi hudlana 
asi jsem se chtěla hlavně vykecat… uf! Rodičovství je boží 
X-krát jsem tu četla diskuse o tom jak někdo nezvládá své dítě.. mám dvě.. dcera byla i jako malá hodná, žádné problémy s ní víceméně nebyli - aspoň si to myslím ve srovnání s tím co mám doma teď. Máme klučinu - 21 měsíců - a dneska už tu zoufalstvím brečím z toho že ho nezvládám. Neuvěřitelně provokuje, vzteká se a zlobí. Dnes - poprvé - strašná scéna v jednotě.. jak vystřižená z filmu - lehnutí si na zem a vztekání. Takhle mě snad nikdy nevytočil jako dnes. Jsem pro výchovné, takže ANO dostal i na prdku. Mě ale příjde že to ani nemá efekt. Ani se tak neptám co s ním protože vím že je tohle období a nějak to zvládnout musíme (teď jsem na něj 3 dny v kuse sama jelikož manžel dělá na dvanáctky a jezdí v 6 ráno z domova a vrací se na osmou) Dneska mám svátek a dostala jsem od synátora nejvynervovanější den co ho máme