Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se smířit se smrti otce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.2.23 20:57
Nějakou dobu to potrvá. Musíš se smířit. Teď to bude špatné, ale čas to zahojí. Měla bys teď každý den věnovat čas svým pocitům a dát jim volný průchod, to znamená plakat nebo i křičet. Časem to přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 20:58
To mě mrzí, upřímnou soustrast. Takovéhle náhlé odchod bývají pro pozůstalé strašné.
No nechtěj po sobě aby byla po dvou týdnech v pohodě. Žal je nadlouho. A potřebuješ tátu obrečet a vyvztekat se na to jak se něco takového mohlo stát.
Ještě před 100 lety se za zemřelé držel povinn smutek - za otce většinou rok přísná smutek, kdy nikdo na truchlící neměl nároky že se mají vzpamatovat a zapomenout.
Zkus třeba psát tátovi dopisy a pouštěj je po vodě a nebo venku spal, ať němu dojde ten dým.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 20:58
Časem to drobet preboli. Domluv se s partnerem, jestli by se mohl dočasně postarat o deti, domácnost a ty si to protruchli. Znam to, byť mýmu tátovi bylo o 10let vice, tak není den, kdy bych si nevzpomněla.. Pro tebe je to ještě strašně moc čerstvý..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 21:06
@suzka1 no nejhorsi je to ze manzela to nezajima a ze se starat o deti nebude ze to musím kousnout tak furt na me křičí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 21:07
@Mich522 tak je to pitomec a možná ti táta ukáže ještě cestu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
NicolaR7
2.2.23 21:32
Muj tata zemrel pred necelým rokem…po tezky nemoci i kdyz to zprvu vypadalo, ze vyhraje…
Pomohlo mi psat na jeho vypnuty mobil smsky, a do nich vsechno co bych mu chtela říct…casem tam byli i vycitky…protoze tata se obcas uplne nechoval jako vzorny pacient….u me se ale po smrti taty rozjeli úzkosti (ja totiz prepla do systemu robot, zarizovala jsem pohreb a snazila se byt oporou mame a babicce) netruchlila jsem nebyl prostor, uzavrela jsem to v sobe a samozrejme me to brzy dohnalo…tema uzkostma… takze jsem do toho zaradila i jednou za mesic pokec s psycholozkou, kteryho se zatim neplanuju vzdat…Je fajn jednou za mesic ty svoje starosti na nekoho “hodit”….ted chodim na hrbitov a vzdycky tak nejak tatovi reknu co novyho…boli to porad, bolet bude ale cas pomaha a hlavne dite a zbytek rodiny….drz se a kdyby si chtela klidne napis❤️
- Citovat
- Upravit
Tuhy_LU
2.2.23 21:55
@Mich522 píše:
Ještě rikal ze chci aby me litovali
Ale ty zaslouzis politovat. Je to smutné. A i nám je tě líto. A to jsme cizi.
Ano, nezbyde ti, než se s tatovo odchodem smířit. Mysli na nej, vzpomínej na zážitky. Buď pyšná na své děti (děda by mel z nich radost). Ale nestav si zadne konstrukce Coby-Kdyby. Úmrtí blízkých je obrovsky stres. Možná by ti pomohla psychoterapie..
- Citovat
- Upravit
2.2.23 22:05
Rozhodně v sobě nedusit emoce, nebo se to projeví pak jinde a tak jak nemá. Když chceš brečet, brec, když chceš křičet, křič. Je hloupé stydět se za smutek a emoce, na které máš nárok. Bolet to bude, a bude dlouho. Ovšem čas je milosrdný i k takovým obrovským trapenim jako smrt milované osoby. Nepřestane bolet, ale naučíš se to akceptovat a žít s tím. Urcite není od věci navštívit toho podle toho jak jsi nastavena…kněz, psycholog, psychiatr, kamarádka, rodina,…mrozhodne nebýt sama a najít si vrbu s kterou o tom budeš pořád mluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 23:28
@NicolaR7 jako kdybych to psala já, měla a mám to úplně stejně…pomohly mi až taky sezení s psycholožkou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
NicolaR7
3.2.23 08:30
Před rokem a kousek mi zemřela máma. Bylo mi strašně, ale fungovala jsem dál jako stroj. Nedala jsem si čas na smutek a vstřebání situace. O vánocích 2 měsíce po její smrti jsem se sesypala, dokonale. Po novém roce jsem začala docházet na psychoterapie. Moje rada je… dej si čas, breč, vzpomínej, nenech se trápit člověkem, který tvému smutku rozumět nechce. Pokud to nepochopí a ještě ti přidává pod kotel, v kterém tě to všechno vaří, tak je to k zamyšlení do budoucna, ale nedělej teď žádné ukvapené kroky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj je to 14 dní co se stala nehoda mému otci který mu bylo 52 naboural Bohužel od te doby se nemohu nějak smířit stim Všichni mýho tátou měli rádi hlavně já prosím jak se furt na to myslím každý den mám dve děti a vůbec nevím jsem psychicky na dně