Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Díky za odpovědi, aspoň jsem si tu trochu zchladila žáhu
Ještě jsem zapomněla dodat - i když to není nijak extra důležité, že dotyčná paní je vychovatelkou v družině…
kattkka píše:Palina.zl píše:
Naprostý souhlas s holkama. Já se takhle vytočila minulý týden. Šla jsem se synem do školky a kousek od ní jsme potkali tátu se synem. Maty pozdravil dospělého (ten odpověděl) a pak toho kluka - Ondra se jmenuje. Odpověď žádná. Matymu to nedalo, tak ho ještě přímo oslovil jménem a zeptal se, jestli jde taky do školky. A opět nic. Malýho mi bylo líto, tak jsem mu to vysvětlila výše uvedeným způsobem. Je smutný, že čtyřletý pozdravit dokáže a šestiletý ne (ten kluk je předškolák). A to jsem pominula fakt, že Ondra nepozdravil ani mě. Být jeho rodičem, tak se hanbou propadnu (ten táta ho ani nenapomenul)Nevim jestli ten kluk jindy zdravi.Ale jsou deti ktere maji urcity blok.Takovy pripad mame v rodine sestra nezdravila dosti dlouho jeste v prvni tride.Nebyla schopna pozdravit ani rodinu.Az po case.Takze priste se zeptat neco ve smysli ty neumis zdravit?A on rodic sam rekne.Kdyz jsem chodila se sestrou po venku a nekoho jsem potkala a nepozdravila tak jsem upozornila na to ze nezdravi.Jinak v pripade sestry chodi-lo se s ni k nejakemu doktorovi a dopracovali to tak ze byla ve skolce schopna pozdravit pani ucitelku stisknutim ruky.Takze hned bych nesoudila.
Me se stalo ze jsem byla s malou ve meste a stali jsme na prechoduA cekali na zeleneho pandulaka.A rikala jsem Barci ze musime pockat az tam bude zelena.Ze je tam ted cerveny a na nej se stoji.(myslim si ze azcit ucet se prechazet muze ted).
A samozrejme v okamziku kdy ji tam tohle vysvetluji jak na cervenou zacne prechazet nejaka baba jsem myslela me trefi.Tak jsem nasi Barunce rekla ze na cervenou se nechodi a ta pani co na ni prosla je hloupa a ze ji nenaucili prechazet.A na to hloupa jsem zvysila hlas.Pac me to vytocilo.
Souhlas s katkou - dcera byla také za pyšnou princeznu, ale ona prostě měla problém pozdravit ( styděla se).. ale bohužel to vypadalo, že je nevychováná či nobl..
Zlepšilo se to až věkem..Ona si prostě nevěřila..
U dospělích je to samozřejmě na budku a vypovídá to o nich mnohé..
Nejlepší je ovšem varianta, když vás někdo zdraví - ale určitým tonem..( který si můžete přeložit : Tak tebe já tedy nemusím, děvenko..)
![]()
Jana206 píše:
Jéé tak to je typické vesnické chování, hnus fialovej
Jsem na to alergická, na vesnici jsem žila, vůbec se mi tam nelíbilo a takové „problémy“ v různých obměnách jsou tam na denním pořádku. Přijde mi, že tam lidé ani nemají jiné zájmy než závidět a pomlouvat druhé.
Omlouvám se za OT, nedalo mi to.Dítěti bych to vysvětlila tak, jak už psali ostatní. Že ji nenaučili doma zdravit a odpovídat na pozdrav. Taky pozdravení považuju za slušnost, odpovědět povinnost.
Nooo, nerekla bych ze jenom vesnicke chovani
Ziju temer v centru Prahy v novostavbe a pulka lidi je tady uplne stejna.. Pomlouvani a udavacsky dopisy a zaloby uz neresim, zatim se me to netyka, ale to nezdraveni nesnasim ![]()
Ted uz zdravime s Domcou jako ze „nahlas“, aby to dotycne osoby trklo a kdyz stejne nepozdravi, uz jsem se parkrat neudrzela a udelala jsem (tissim hlasem) Buuuu, ze i kravicky na pastve se zdravi
![]()
Souhlas s ostatními - není třeba dospělé nevychovance nijak omlouvat…
A těm přechodům - naše malá teď pokaždé, když čekáme, až bude zelená, a někdo jde na červenou, hlasitě volá „to je ale ostuda!“ Jak se k tomu dopracovala, nevím, já ji nenaváděla…