Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak vyžít s dítětem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.3.14 22:57
- Citovat
- Upravit
21.3.14 22:57
@Kobliha51 píše:
Nevím jestli tady padlo, kolik je zakladatelce let. Mě tedy přijde hodně mladá a vůbec neví co by následovalo, kdyby otce dítěte odvrhla. Vůbec neví, jak by ryla ústy v zemi. Bez peněz, bez pomoci, na všechno sama. Neříkám, že ten chlap s tou hospodou je nějaký zázrak, ale kdyby se doma cítil lépe, možná by každý den do hospody nechodil. Možná, kdyby měli oba i s dítětem nějaké společné zážitky, nemusel by chodit na pivo. Možná, že je to třeba i tím, že byla zima. Teď na jaře bude lepší počasí na vycházky a nějaké ty aktivity v přírodě. Byla by škoda to zahodit kvůli pár pivům.
No co by. Založila by tu novou diskusi, na jaké sociální dávky má nárok a všichni by tu slzeli dojetím, jakého nevděčníka si našla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
21.3.14 23:00
@Burj Chalifa Nebud zla. 
Ja tu nebrecim. Myslim ze vetsina zakladatelek hazi spinu jen na chlapa ja psala i o sobe.Aby nazory byly objektivni.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.3.14 23:02
Jinak dalsi dobra pripominka. Nemame ani jeden zadny konicek-spolecny zajem-mimo miminka.
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
21.3.14 23:05
@Anonymní píše:
@Kobliha51 Je mi 26let.
To už je ti dost na to, abys o tom všem popřemýšlela a pokusila se něco pro vás oba udělat. Byla by škoda vzít dítěti takového otce, jakého jsi tu popsala. Zkus to.
- Citovat
- Upravit
22.3.14 10:00
Milá zakladatelko, pokud je tvůj problém skutečný a ne smyšlený, chvílemi mě to při čtení této diskuze napadlo tak buď v klidu, ono to přejde. Že o sebe nedbáš, takových holek na mateřské je mraky, většina se po čase dá zase dohromady, některá dříve, některá později. S chlapem zůstaň, ono se to všechno zase upraví. Když si přestala kouřit a zhubla si tak pro tebe nebude problém začít o sebe zase dbát a občas mu udělat řízek, sama říkáš, je to o vůli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.14 10:36
@Anonymní píše:
Mame jsem povypravela vse co zde pisu i me nedostatky.Mam pry zacit u sebe.Dle jejich slov mi chlap pomaha az moc.Muj otec neuklizi a nikdy nas neprebaloval a nevztal k nam v noci.Coz ten muj xkrat.Mama si mysli ze by mel pritel omezit hospodu a ja zacit vic fungovat. Nemam pry myslet jen na sebe ale hlavne na dite, ktere ma pravo na otce.
Každý má hranici někde jinde, není malá bolest, není malý problém, vše je jen tak veliké jak to cítíme.
Teď nevím, kolik je Tvému malému, ale já jsem se za prvních 5 měsíců snad každý den balila a odcházela nebo rozcházela a několikrát jsem mu to i řekla. Prostě se podle mě choval sobecky. Měli jsme nějaké drobné problémy s kojením, které nebyly nijak zásadně závažné, ale zabírali mnoho času, aby se to upravilo a já tak neměla moc času na úklid, vaření a na to být krásná. Když jsem měla dobrý den, tak jsem spala 6 hodin na 2×. A hormony se mnou, i když jsem si to nepřiznávala, docela mlátily. Vybíjela jsem si to na chlapa. Jasně, můj chlap mi nepomáhal jako popisuješ, že pomáhá ten Tvůj, ale teď zpětně, když na to koukám, tak mi přijde, že bych od něj odcházela, i kdyby pomáhal. Bylo to všechno se vším, únava, hormony, depka (v té době jsem to cítila jako oprávněnou zlost na chlapa).
Takže, neházela bych vinu na něj, to bývá nejjednodušší. Nehledala bych chybu u sebe, to je zbytečně sebemrskačské. Zkusila bych vylézt na sluníčko, načerpat energii, třeba nechat na chvíli dítě u mamky a uklidit si, uvařit si, zkrášlit se, prostě si to zařídit takové, abych měla dobrý pocit ze svého bytu, ze sebe. Pokud by to šlo a mohlo být dítě u mamky třeba až přijde tatínek z práce, tak bych nám udělala něco dobrého nebo zašla na jedno na zahrádku - ono se to kojení nezblázní (já teda jen tak usrkla a ani nedopila, když jsem si dala:-)) Zkus se přenést přes to, co Tě teď nažírá a užit si něco jen spolu. Pak vyzvednout dítě u babičky a procházkou domů…vím já. Přemýšlej Ty. Jak říkám, ja jsem byla tak v opozici a nasjaná, ale teď zpětně vidím, že jsem byla v psychické nepohodě, i když jsem si to nepřiznávala - neměla jsem až tak hlubokou depresi a všechno špatné jsem zřejmě z nějakého mateřského pudu obracela proti manželovi, aby dítě nic nepocítilo…
Píšu o sobě, ale z Tebe cítím rezignaci a nasr*ní - nenech se tím teď přemoct, dej tomu ještě čas, ono se to i s tím jak přichází hezké počasí, bude měnit. Bude víc energie, lepší nálada.
Snad Ti něco z toho pomohlo, bohužel nemám moc dar slova a psaní, tak snad jsem se vyjádřila nějak lidsky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.14 21:21
Pokus si s tím tvým promluvit ono to občas pomáhá 
Sama to neutáhneš to bez debat 
Já první dítko měla taky26 letech, hádali jsme se a rozváděli asi 7 dní v týdnu pak jsem si uvědomila, že bych to bez chlapa nedala.No a 34 jsem měla druhé mimčo stím samím chlapem Jen chtít ovšem mluvit Tak mě napadá když jsi sama doma nemáš splín? A nepřemýšlích o hloupostech?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.14 22:00
To je hrozné, takovéto životní situace. Jak se do nich vůbec člověk dostane? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.14 06:29
@rybka56 Uplně jednoduše. Chlap už v tehu dostal pocit ze mě má jistou.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Jinak jsem zlenivela strasne.Mela jsem ted chut na polivku ale pritel dojedl nudle.Tak jsem si namazla chleba.
Nechtelo se mi varit nudle