Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Bábrdl do urcite miry to asi normalni je, ale kdyz se pravidelne nestihne ve skole najist, prevleci na TV apod., tak to chapu, ze je trosku problem.
Přidávám se do klubu, moje akční až hyperaktivní dítě u jídla sedí hodinu, aby si třikrát kousl, oblékat ho ráno musím já, jinak bychom do školky ani nešli. Odpoledne ve školce to samé, musím si ho „odchytit“ a převléct silou. Od té doby, co jsem zavedla snídani až po oblékání, nesnídal.
A jestli chceš hodně vyděsit, já nestíhám doteď. ![]()
U nás je to po ránu podobné
Zvlášť teď po změně času, jak je ráno tma, tak se klukům nechce ani vylézat z postele. Mladší se po probuzení vypotácí z pokoje, plácne sebou na gauč, a kňourá, že se potřebuje dospat, abych ho přikryla dekou
Starší uprostřed snídaně nutně potřebuje kakat a pak ho najdu na WC jak si čte knížku
Někdy to zvládám s nadhledem, jindy rostu. Pořád jim vysvětluju, že ráno není čas na hraní/čtení/atd., že potřebuju být včas v práci, abych je stihla zase včas vyzvednout ze školy/školky. Starší už je celkem rozumný, ale toho mladšího musím pořád popohánět. Teď teda máme super pomůcku na rychlé oblékání - hrajeme si, že syn je robot a já mu dávám příkazy, co si má obléct. Funguje to perfektně a nemusím být ani u něj, stačí když z kuchyně volám „obleč si ponožky“ „obleč si tričko“. Akorát na to nemá pokaždý náladu, pak musím být nekompromisní, že pokud se neobleče, půjde do školky tak jak je, třeba v pyžamu. To pak teda zabere, ale samozřejmě je u toho scéna.
@bibie píše:
Prestan ji upozornovat a popohanet, asi taky pospichas a nekde litas, tak se ti snazi ukazat, ze mas byt vic v klidu. Vem si z ni priklad a spomal… Taky pohled, ze? U nas tahle sebereflexe pomohla a problem s pomalym ditetem jsem vyresila driv nez nastoupila do skoly.
@bibie já třeba nemám problém zpomalit, ale ráno už tak vstávám cca 2 hodiny před odchodem, děti budím sice o trochu později, ale i tak. Dnes např. dcera vstávala se mnou a i tak se nestihla najíst. Odpoledne jsem děti ve školce nechávala vždy oblékat samotné a jejich rychlostí. Sice jsem v šatně bývala i půl hodiny, ale nechala jsem jim tu jejich rychlost. Ale ráno to opravdu nedávám, zvlášť když je potřeba stihnout jediný autobus, který dceři jede do školy, jiank aby přijela včas, bych ji musela vézt autem.
A co na hodiny misto čísel dat obrázky - snídaně, obleceni, zuby…aby to hned viděla co je potřeba…? Jinak ja bych zkusila nechat to proste na ni, i za cenu toho ze přijde jednou pozdě - ať zakusi následky. Treba si to vic spoji s tim proc musi byt vse vcas hotové…ad jídlo a snídaně - dala bych talíř, opet vymezila cas na snídani a pokud to nestihne, sebrat a nazdar. Samozřejmě na to musi mit dostatek času, ale zas ne tolik, aby mela moznost to,,flakat” ![]()
@sunshine125 píše:![]()
![]()
úplně vidím tu naší, 5let. Sedne si s oblečením do obýváku a sedí a kouká. Zapomněla jsem, že před tím sedí čtvrt hodiny na záchodě a zpívá si
Na mé zavolání co že tam dělá takovou dobu se ozve podrážděné „čůrám přece!“
. Pak si oblékne jednu ponožku a kouká. Když vypnu televizi, kouká do blba a motá si vlasy
nebo si hraje s ubrusem a čas letí. Já do toho mám ještě batole, takže rána u nás bývají výživná
Zakladatelko, radu nemám
občas funguje, když slíbím, že když si pohne bude mít před odchodem chvilku času na své věci, může si ještě chvilku malovat nebo hrát. Jinak já byla to samé a časem jsem z toho, aspoň částečně, vyrostla
tak záchod jsem ani nezminovala, ale je to u nás to stejné. My televizi po ránu ani nezapínáme, nebo hodně vyjímečeně, když třeba potřebuji počasí, ale hned to vypnu. Jako kdyby byla zaplá televize, autobus dceři ujede a já ji pak budu muset narychlo vézt autem, což po ránu je výživné jak časově tak i psychicky ![]()
Všem moc děkuji za rady..!Jste zlaté:-))
Takv tom nejsem sama..
Já vím že u dětí je to normální, ale tohle je extrém..Domě mě tečou nervy-tak to bych asi ještě přežila..
Ale ve škole je to problém-už i učitelka mi to říkala..Malá je nedonošená, takže je i teď hodně hubená vyžle a štve mě že se nenají ve škole, zdržuje ostatní, když jsou na telocvik v nečase, tak je schopná se neoblíknout a jít v tričku a bundě, protože mikinu už nestihla…klidně i vyšla ze školy v bačkorách, protože když se všichni oblékali, tak ona potřebovala něco prodebatovat…jenže ostatní se u toho oblékají ale ona sedí a nic nedělá..Pak všichni odejdou ze šatny a ona tam zůstane neoblečená, neobutá..
Chci ať se taky začne trochu starat sama-nebudu jí pořád za zadkem..Líbí se mě ta rada jak píše paní-opravdu jí asi nechám ať se ráno stará sama-vymezím jí to na hodinách a musí to sledovat a pohnout..Možná jí to bude i více bavit když to bude mít na čas co ona sama hlídá…A budu doufat že ve škole se to zlepší-tam žádný takový plán být nemůže…
Chtělo by to asi aby jednou přišla trošku pozdě a učitelka jí mírně vynadala-aby věděla že když nepohne, tak za to ponese následky no. Jestli to ale zvládnu tak udělat-to nevím:-DD
To s těmi obrázky na hodinách je fajn nápad..zkusím..
Ale pobavila jste mě s tím že -dát čas na jídlo a pak jí ho sebrat…To by byla dcera štěstím bez sebe že nemusí nic jíst-DD
Záchod je taky hrůza…včera tu na ní čekal kamarád že půjdou ven…ona seděla na záchodě 15min-pořád jsem jí uháněla…pak jsem se dívala škvírou co tam dělá..vstala-měla toaleťák v ruce a poooomalinku ho odmotávala a koukala na něj jak mimoň..Prostě se zamyslí uprostřed jakékoliv činnosti:-DD
Znama nalepila piktogramy (snidane, oblekani) a jen ukazuje, ted uz si to kluk hlida sam. Pry jim to funguje. A take zacal vstavat o 30 minut drive.
Mám teda menší děti a asi to není tak hrozné, ale když měli tyhle tendence, tak jsem je prostě nechala pocítit následky. Nestihli se obléknout, jdou jak jsou. Nestihli se najíst? Beru snídani. Místo obouvání dělají koniny? Šup ven bosky. Samozřejmě spustili řev a měla jsem časovou rezervu, takže jsme to všechno vyřešili, ale prostě už ví, že to fakt tak bude. Stačilo jednou, dvakrát a fungují (většinou).
Pokud je to fakt krize, tak bych zkusila vymyslet nějaký systém budíků, minutek, zvukových upozornění, aby jí to dělilo čas na jednotlivé úseky. A třeba doplnit obrázky posloupnosti činností, které má udělat.
Dokud to budeš dělat a hlídat za ni, tak prostě nemá motivaci ke změně. Proč by to vlastně měla dělat, když to vždy zařídí někdo jiný?
@Anonymní píše:
Všem moc děkuji za rady..!Jste zlaté:-))
Takv tom nejsem sama..
Já vím že u dětí je to normální, ale tohle je extrém..Domě mě tečou nervy-tak to bych asi ještě přežila..
Ale ve škole je to problém-už i učitelka mi to říkala..Malá je nedonošená, takže je i teď hodně hubená vyžle a štve mě že se nenají ve škole, zdržuje ostatní, když jsou na telocvik v nečase, tak je schopná se neoblíknout a jít v tričku a bundě, protože mikinu už nestihla…klidně i vyšla ze školy v bačkorách, protože když se všichni oblékali, tak ona potřebovala něco prodebatovat…jenže ostatní se u toho oblékají ale ona sedí a nic nedělá..Pak všichni odejdou ze šatny a ona tam zůstane neoblečená, neobutá..Chci ať se taky začne trochu starat sama-nebudu jí pořád za zadkem..Líbí se mě ta rada jak píše paní-opravdu jí asi nechám ať se ráno stará sama-vymezím jí to na hodinách a musí to sledovat a pohnout..Možná jí to bude i více bavit když to bude mít na čas co ona sama hlídá…A budu doufat že ve škole se to zlepší-tam žádný takový plán být nemůže…
Chtělo by to asi aby jednou přišla trošku pozdě a učitelka jí mírně vynadala-aby věděla že když nepohne, tak za to ponese následky no. Jestli to ale zvládnu tak udělat-to nevím:-DD
Také mám jednu dceru pomalejší, která přemýšlí o všem, co jí zrovna napadne. Je už taková od přírody. Ve škole tedy problémy nemá. Ale doma si jede stále ve stejném režimu. Druhá mladší dcera už je skoro u autobusu a ona teprve vychází z domova, pak tedy spěchá. Ale zase jí nechci tolik honit, protože nechci aby byla vystresovaná. To by asi také neplnilo účel. Má atopický ekzém, takže tam by se to odrazilo na zdraví. Myslím si, že něco naučit lze, ale její povahu člověk nezmění. Ona je taková hloubavá, přemýšlivá, nejprve vše promyslí než něco udělá, je nevýpravná. Druhá dcera je opak vyskočí, běží než se člověk otočí, tak už je pryč, což tedy je také o nervy.
Třeba úkoly namastí na gauči, ani si k tomu nesedne a pak to podle toho vypadá. ![]()
Já jsem zkoušela i obrázkyna všechny činnosti - skončilo to tak, že chtěla každé ráno sedět u stolu a vybarvovat to, což bych jí ještě vysvětlila, že na to není čas, ale jí trvalo pět minut, než si škrtla to, co už má hotové - seděla, kousala fixu, přemýšela asi, jestli to škrtnout zleva nebo zprava, shora dolů, nebo vlnovkou
přeškrtla jednou, to nestačilo, tak udělala kolečko, pak přemýšlela…
důležitý podle mě je, aby se to dítě učastnilo toho vymýšlení a toho stanovení mantinelů, aby to nebylo „dneska jsem ti vymyslela, že máš na snídani 10 minut a konec“ - než se nad tíím zamyslí a pochopí to, tak je 10 minut pryč
takže ty pravidla stvořit dopředu, společně, nejlépe ještě tak, že nějakou část vymyslí dítě - tak si to zapamatuje, když to vzniklo v jeho hlavně a né jen „že to máma řekla“ - protože ona toho máma nakecá, že jo, co si budeme povídat
![]()
Znám chlapečka, který to měl podobně - někdy kolem konce první třídy byli v PPP a diagnostikovali mu nějakou poruchu pozornosti. Pokud jsem to pochopila, tak nakonec ve škole stačilo jen občas mu poklepat mu na rameno, aby se vrátil k činosti, kterou měl dodělat.
A já mám tohle doma 2×. Holky první třída a předškolák. Takže do toho se začnou bavit, vymýšlet kravinky. Stojím nad nimi jak policajt. Na snídani natahuji budík. Zazvoní a sbírám jídlo. Kecáš a nejíš? Máš smůlu. Neustále musím připomínat zuby, vlasy, pak se pohádají kdo si jde čistit zuby první. (mají elektrický a dvě hlavice) Do toho na ně pořád řvu ať jsou zticha, manžel ještě spí.