Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi ze vztahu do pláče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.8.12 01:54
Tohle je hoodně těžký…lze tě jednoznačně podpořit, že muž by se měl věnovat dětem a ženě, ale…on fakt může být unavený z práce a chce vydechnout (alespon chvíli) a realita je taková, že přijde domů a vrhnete se na něj - hurá tatínek…sice hezký, ale chvíle klidu by prospěla víc…pak třeba přijde ta energie na věnování se dětem…zkoušela si to? dát mu půl hodinku, hodinku na výdech…předložit večeři a at se u toho dívá půlhodiny v absolutním klidu na TV? a pak teprve,,předhodit,, dítka?
u nás to docela zabírá…chvíle klidu po příchodu z práce nejlepe spojená s nějakým jídlem a tatínek je nejlepší společník…hlavně nechtít nic po návratu z práce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.8.12 02:13
@Maartina7 Realita je taková, že se na něj nevrháme.. Dostane večeři, sedne k PC a celej svět je mu volnej. Pak se odvalí do postele a dejte mi svátek
- Citovat
- Upravit
24.8.12 02:38
@Anonymní píše:
@Maartina7 Realita je taková, že se na něj nevrháme.. Dostane večeři, sedne k PC a celej svět je mu volnej. Pak se odvalí do postele a dejte mi svátek
je-li to takhle běžné, tak je to prostě špatně…špatně a tečka…a pak následuje mnoho otázek…máte se rádi - ty jeho, on tebe..fungujete jako partneři se vším všudy…starost o dítě je jen na tobě nebo on zvládne fungovat jako otec(ne třeba každý den, ale prostě nemá problém)?…nic není v životě jednoznačné, jednoduché…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 07:21
Zkus si s ním o tom promluvit, že ti to nevyhovuje, že ho chápeš, když má fyzicky náročnou práci, ale jestli by šlo trošku zapracovat na vašem vztahu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 07:31
Ahoj,
přesně tak, zkus si promluvit a také - občas se to tak stává - necítí se zbytečný? Jakože vše zvládáš, vše je ok, když přijde domů nic není potřeba a tudíž nic řešit nebude a odpočine si?
Držím palec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 07:42
Tohle je hodně těžké a pro maminku doma s dětma hodně nepochopitelné 
nechci psát že mám doma to samé, ale v něčem podobný si jsou. Můj muž dokud měl jednu práci pravidelně chodil spát na dvě hodiny po příchodu z práce a nezajímalo ho že jsem měla těžký den, nebo že mi není dobře. On byl přeci ten kdo vydělává a každý den chodí do práce. Já jsem přeci JEN na mateřské a celé dny se válím doma 
Teď má dvě práce, příjde z jedné sedne si na hodinku a půl k počítači a odchází na dvě hodinky ještě do druhé. Doma nedělá nic, s dětma si lehce zablbne a tím to pro něj končí. Taky mě to mrzí… Nedokážu si představit že až za rok nastoupím do práce a přišla bych bůh ví jak unavená tak že se prvně nepůjdu pomazlit za těma našema andílkama 
A nejlepší hláška byla když měl dovolenou, tak jsem se ho zeptala jestli by mi doma taky nechtěl s něčím pomoc a on mi odpoví že má dovolenou že nic dělat nebude, tak se ho zeptám a kdy mám nárok na dovolenou já, tak mi s klidem řekne no přeci ty celé 4 roky co jsi doma s klukama 
to by jsi ho pak nakopala někam…
Možná jsem moc náročná, možná jsem měla jiné představy o fungování rodiny alá telenovela na nově 
ale jsem ráda že mám doma chlapa který nás má rád 
a to mi začíná stačit, hlavně aby nás měl rád i nadále 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 07:45
Zkus si s ním promluvit, urcite se ozvi co nejdriv, pokud to nebudes resit ale tutlat, tak stejne jednou vybuchnes a nemuselo by to dopadnout dobre sice mozna bude tezsi aby si chlap trosku pozmenil rezim, ale myslim ze kompromisy ve vztahu jsou potreba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 07:45
JJ, doba je náročná. Něco na tom bude - mít chlapa, který má svou rodinu rád
Komanče vynechám, ale za prvorepublikových dob, kdy byla emancipace na vzestupu, tak to byl i tak stejný vzorec - ty doma 100% a já v práci 100%.
Je to těžké, ale hlavní je mít se navzájem rád a respektovat se.
Sakra, mám dneska nějakou hlupoce filozisifickou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 07:53
@ezenduska píše:Možná jsem moc náročná, možná jsem měla jiné představy o fungování rodiny alá telenovela na nově
Náročná určitě nejsi. Manžel dojde z práce, dá si kafe a jde si hrát s prckem. Pak jdou spolu zalévat zahradu, krmit zvířata (2 psi a želva), pak ještě něco udělají nebo si hrají, dá mu večeři a poté ho jde okoupat, utře ho, namaže, nachystá do postele a uloží. Já v té době třeba vařím večeři a užívám si právě to, že je malý s tatínkem a já mám na vaření klid. Nebo třeba žehlím.
Některé věci mu jdou s ním líp jak mě - třeba ho šikovně „donutit“ aby se oblékl, obul a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 08:26
@omites píše:
Náročná určitě nejsi. Manžel dojde z práce, dá si kafe a jde si hrát s prckem. Pak jdou spolu zalévat zahradu, krmit zvířata (2 psi a želva), pak ještě něco udělají nebo si hrají, dá mu večeři a poté ho jde okoupat, utře ho, namaže, nachystá do postele a uloží. Já v té době třeba vařím večeři a užívám si právě to, že je malý s tatínkem a já mám na vaření klid. Nebo třeba žehlím.
Některé věci mu jdou s ním líp jak mě - třeba ho šikovně „donutit“ aby se oblékl, obul a tak.
tak to máš doma exemplář
Ono hodně záleží i na tom, jakou má chlap náročnou práci. Jestli se moc nepředře, tak je jasný, že mu zbývá energie pak po večerech na rodinu.
Vidím to sama na sobě. Chodím do práce už skoro rok a muž taky pracuje. Je to fakt masakr. Po náročným dnu v práci fakt často nemám chuť se mazlit s dcerou. Toužím po jediném - mít klid. Ale to samozřejmně nejde a oba se snažíme. Je velice náročné fungovat na 100% v práci a pak ještě doma. My ženské toho na bedrech prostě máme víc, domácnost a rodina je víc na nás, chlap zase po mně neevyžaduje, že pojedu s autem do servisu, role jsou myslím spravedlivě rozdělený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 08:50
Jestli chystáte svatbu, tak bych si velmi dobře rozmyslela, zda to v dohledné době dotáhnout do konce. Děti už máte, jinými slovy už jste stejně svázaní na celý život, ale svatba vztahu, kde to moc neklape, ještě nikdy nevytrhla trn z paty. Pak budeš řešit rozvod a bude to mnohem horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 09:06
Jsme asi první generace, kdy nejsou povinnosti jasně dané. Kdy matky chtějí, aby převzal nějaké povinnosti, protože často to není jen otec, kdo rodinu živí, a chlapi jsou z toho štajf, že to mají dělat. Málokdo ví, co s tím . Matky jsou ty, které pod vlivem mateřských homronů málokdy skutečně provedou revoluci - tzn. skutečně nebudou doma NIC dělat, kdežto chlap to má v tomto jednodušší - nají se v práci v kantýně nebo si dojde do hospody, týden může chodit v jedněc hadrech… a děti dá k babičce. A přitom fakt nelze porovnat, kdo toho kde dělá víc, protože oba dělají jinou práci. Chlap jí dělá pro spoelčnost, pro jinéa, a dostává za to mzdu, za kterou si může rodina koupit jídlo. Matka dělá doma, dělá tu titernou práci, která není vidět, proto má chlap někdy pocit, že on je ten, kdo něco dělá, nic za to ženská nedostává, ani ocenění vlastní rodiny, natož společnosti, což je neskutečně depresivní a ubíjející. 
Dobrá zpráva v tom je, že ženská tohle dělá proto, že toho zvládne víc. Jak vidno, chlap přijde z práce… a víc asi fakt nemůže.
Přpomínám, neberte osobně vy chlapi, co to tu čtete!!! Vás se to pochopitelně netýká, vy jste ti nejbáječnější tatínkové a manželé na celém světě! jen prosímás nestůjte za dveřma, až se vaše manželka v kroužku osttaních matek bude svěřovat, jak je doma na všechno sama!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 09:06
@silvik.sk píše:
tak to máš doma exemplář
Ono hodně záleží i na tom, jakou má chlap náročnou práci. Jestli se moc nepředře, tak je jasný, že mu zbývá energie pak po večerech na rodinu.
Vidím to sama na sobě. Chodím do práce už skoro rok a muž taky pracuje. Je to fakt masakr. Po náročným dnu v práci fakt často nemám chuť se mazlit s dcerou. Toužím po jediném - mít klid. Ale to samozřejmně nejde a oba se snažíme. Je velice náročné fungovat na 100% v práci a pak ještě doma. My ženské toho na bedrech prostě máme víc, domácnost a rodina je víc na nás, chlap zase po mně neevyžaduje, že pojedu s autem do servisu, role jsou myslím spravedlivě rozdělený.
Je voják, má docela náročné zaměstnaná, hlavně na psychiku, je v docela vysoké funkci, do práce dojíždí hodinu. Takže dojede domů docela unavený, proto to kafe už ve dveřích. Jenže on to má s tím malým asi jako relax. Má ho moc rád, rád s ním tráví čas. Popravdě, když má malý kňouravý den, tak už ve dveřích hlásím, že ho předávám manželovi, že já už jsem si užila dost 
. On s ním vymyslí nějakou zábavu a jsme spokojení všichni. Malý stejně na něm visí, jen co se doma objeví.
Některé domácí práce máme rozdělené, jiné dělám já jako ženská - vařím, peru, žehlím. Ale vysát, utřít prach, vytřít, zalét kytky, vynést koš… může i on, když zrovna nemá práci kolem baráku. Pokud s něčím potřebuji pomoc, tak si o ni adresně, ale hezky, řeknu. Celkově se snažíme si vycházet vstříc. Třeba včera jsem byla pro nákup a vzala jsem ve vinárně pro něj 2 litry rozlévaného vína, protože jsem věděla, že mu to udělá radost. Přijde mi to normální. Já ho podpořím, nachystám mu nějaké překvapení a on mi zas pomůže doma a bude se podílet na výchově syna.
Mimochodem servis na autě řeším většinou já, stejně jako úřady, energie a různé jiné zařizování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.12 09:13
Hele ja chapu, ze by jsme se na chlapa nemeli vrhnout hned mezi dverma, jak tu nekdo radi. Ale holky, jak to delate?? Deti maji z taty proste radost a drzet je nekde v jine mistnosti pul hodiny by znamenalo jen tu pulhodinu revu . Proste mam deti, tak se mu povesej na krk uz v predsini . U nas je to jeste slozitejsi v tom, ze manzel pokud stihne drivejsi vlak, tak spolu deti v podstate ukladame, vidi se s nima tu pul, trictvrte hodinu. Pokud jede az dalsim vlakem, nevidi se s nima vubec. Takze takovy ten pohov je u nas az kdyz jsou deti v posteli.
Zakladatelko ja bych se v tehle situaci nedokazala vdat. Zkousela bych si s muzem promluvit, snam mu trochu otevrit oci, klidne nekolikrat dokola, aby bylo jasne, ze je to dulezite. Ani ne kvuli sobe, ale kvuli detem. Prece ho potrebuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Chci se jen vykecat.. Mam nějakou depku, je mi do pláče, ale na druhou stranu se káram. Asi jsem já ta špatná v našem vztahu. Hádáme se každou chvíly. On prostě.. Příjde z práce, nají se a jde spát, téměř ho nezajímá, co dělali děti, jak jsme se měli, co já.. Někdyse sebere a jde do hospody. Vrátí se v noci a jde si lehnout. Dle něj je on, kdo má těžší práci, já jsem doma a nemusim se tahat s těžkýma věcma.. Cítím se děsně… Přemýšlím, jestli si ho chci ještě vzít…